Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Kniha Kronika zoologického poznávání

autor: Lenka Kadlíková
V knize je zachycen chronologický vývoj poznání v zoologii v průběhu šestatřiceti století.

Na pozadí historických událostí jsou zde představeny nejvýznamnější objevy a osobnosti, které přispěly k rozšíření znalostí o zvířatech. Kniha není jen encyklopedickým souhrnem životopisů těchto osobností, ale jde v ní především o zařazení jejích protagonistů do kontextu doby, o objasnění vztahů mezi jednotlivými zástupci v různých oblastech bádání a o pochopení různých přístupů k řešení problémů a objevování nových poznatků. Kniha by měla sloužit jako příručka pro učitele a studenty přírodovědných oborů i při studiu dějin vědeckého bádání, ale měla by být též vhodným doplňkem pro všechny, kteří se zajímají o přírodu.

EAN: 9788020022400
Vydavatel: Academia
Rok vydání: 2013
Počet stran: 800
ISBN:978-80-200-2240-0
Autor: Zbyněk Roček
Vazba: brožovaná
Knihu lze koupit na www.academia.cz

Ukázka z knihy:

tkáně proto může být označována jako organizátor.“ Spemann a Mangoldová dostali v roce 1935 za tento objev Nobelovu cenu, Mangoldová však před jejím převzetím tragicky zemřela při výbuchu kuchyňského vařiče, a protože Nobelova cena není předávána posmrtně, nemohla jí být udělena. Dnes se ukazuje, že Spemannův „organizátor“ je geneticky programován.
V roce 1928 přenesl Spemann při dalším ze svých experimentů na čolcích buněčné jádro z jednoho embrya do jiné buňky, ze které bylo jádro předtím odstraněno. Pak použil opět vlasovou smyčku, kterou v roce 1902 rozdělil dvoubuněčné embryo, a buňku s implantovaným jádrem zaškrtil tak, že v jedné polovině bylo jádro, v druhé pouze cytoplasma. Počkal, až se polovina buňky s jádrem začne dělit a dospěje do stadia šestnáctibuněčného embrya, poté smyčku povolil a umožnil tak, aby se jádro přesunulo do druhé poloviny, která obsahovala pouze cytoplasmu. Pak smyčku znovu utáhl a oddělil tak část s cytoplasmou a nyní i s jádrem od šestnáctibuněčného embrya. Dokázal tak, že jádro pocházející z rané embryonální buňky je schopné indukovat vývoj kompletního jedince i z jiné buňky. Vytvořil tak jeden z prvních klonů.

Tento první jednoduchý přenos buněčného jádra, provedený v roce 1928, popsal Spemann v roce 1938 v knize Embryonic development and induction. V ní napsal také to, že dalším logickým krokem by měl být „fantastický experiment“, při kterém by mohly být klonovány organismy transplantováním jádra diferencované buňky do oplozeného vajíčka, z nějž bylo odstraněno jádro. Navrhoval rovněž klonování za pomoci jader z buněk dospělých jedinců, ve své době však nebyl technicky schopen takové experimenty provést – podařilo se to až Robertu Briggsovi a Th omasi Kingovi v roce 1952. (81, 139, 237, 238, 239, 240, 391) Roku 1903 formuloval ruský fyziolog Ivan Petrovič Pavlov (* 26. září 1849 v Rjazani, † 27. února 1936 v Petrohradu) na základě experimentálního fyziologického zkoumání pojem podmíněný reflex. V roce 1904 mu byla za objevy v oblasti fyziologie trávení udělena Nobelova cena.





autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz
www stránky: http://www.priroda.cz

datum vydání:
13. listopadu 2013


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.