Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Kniha Kronika zoologického poznávání

autor: Lenka Kadlíková
V knize je zachycen chronologický vývoj poznání v zoologii v průběhu šestatřiceti století.

Na pozadí historických událostí jsou zde představeny nejvýznamnější objevy a osobnosti, které přispěly k rozšíření znalostí o zvířatech. Kniha není jen encyklopedickým souhrnem životopisů těchto osobností, ale jde v ní především o zařazení jejích protagonistů do kontextu doby, o objasnění vztahů mezi jednotlivými zástupci v různých oblastech bádání a o pochopení různých přístupů k řešení problémů a objevování nových poznatků. Kniha by měla sloužit jako příručka pro učitele a studenty přírodovědných oborů i při studiu dějin vědeckého bádání, ale měla by být též vhodným doplňkem pro všechny, kteří se zajímají o přírodu.

EAN: 9788020022400
Vydavatel: Academia
Rok vydání: 2013
Počet stran: 800
ISBN:978-80-200-2240-0
Autor: Zbyněk Roček
Vazba: brožovaná
Knihu lze koupit na www.academia.cz

Ukázka z knihy:

tkáně proto může být označována jako organizátor.“ Spemann a Mangoldová dostali v roce 1935 za tento objev Nobelovu cenu, Mangoldová však před jejím převzetím tragicky zemřela při výbuchu kuchyňského vařiče, a protože Nobelova cena není předávána posmrtně, nemohla jí být udělena. Dnes se ukazuje, že Spemannův „organizátor“ je geneticky programován.
V roce 1928 přenesl Spemann při dalším ze svých experimentů na čolcích buněčné jádro z jednoho embrya do jiné buňky, ze které bylo jádro předtím odstraněno. Pak použil opět vlasovou smyčku, kterou v roce 1902 rozdělil dvoubuněčné embryo, a buňku s implantovaným jádrem zaškrtil tak, že v jedné polovině bylo jádro, v druhé pouze cytoplasma. Počkal, až se polovina buňky s jádrem začne dělit a dospěje do stadia šestnáctibuněčného embrya, poté smyčku povolil a umožnil tak, aby se jádro přesunulo do druhé poloviny, která obsahovala pouze cytoplasmu. Pak smyčku znovu utáhl a oddělil tak část s cytoplasmou a nyní i s jádrem od šestnáctibuněčného embrya. Dokázal tak, že jádro pocházející z rané embryonální buňky je schopné indukovat vývoj kompletního jedince i z jiné buňky. Vytvořil tak jeden z prvních klonů.

Tento první jednoduchý přenos buněčného jádra, provedený v roce 1928, popsal Spemann v roce 1938 v knize Embryonic development and induction. V ní napsal také to, že dalším logickým krokem by měl být „fantastický experiment“, při kterém by mohly být klonovány organismy transplantováním jádra diferencované buňky do oplozeného vajíčka, z nějž bylo odstraněno jádro. Navrhoval rovněž klonování za pomoci jader z buněk dospělých jedinců, ve své době však nebyl technicky schopen takové experimenty provést – podařilo se to až Robertu Briggsovi a Th omasi Kingovi v roce 1952. (81, 139, 237, 238, 239, 240, 391) Roku 1903 formuloval ruský fyziolog Ivan Petrovič Pavlov (* 26. září 1849 v Rjazani, † 27. února 1936 v Petrohradu) na základě experimentálního fyziologického zkoumání pojem podmíněný reflex. V roce 1904 mu byla za objevy v oblasti fyziologie trávení udělena Nobelova cena.





autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz
www stránky: http://www.priroda.cz

datum vydání:
13. listopadu 2013


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.