Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Kniha Kronika zoologického poznávání

V knize je zachycen chronologický vývoj poznání v zoologii v průběhu šestatřiceti století.

Ukázka z knihy Kronika zoologického poznávání - klikněte pro zobrazení detailuUkázka z knihy Kronika zoologického poznáváníNa pozadí historických událostí jsou zde představeny nejvýznamnější objevy a osobnosti, které přispěly k rozšíření znalostí o zvířatech. Kniha není jen encyklopedickým souhrnem životopisů těchto osobností, ale jde v ní především o zařazení jejích protagonistů do kontextu doby, o objasnění vztahů mezi jednotlivými zástupci v různých oblastech bádání a o pochopení různých přístupů k řešení problémů a objevování nových poznatků. Kniha by měla sloužit jako příručka pro učitele a studenty přírodovědných oborů i při studiu dějin vědeckého bádání, ale měla by být též vhodným doplňkem pro všechny, kteří se zajímají o přírodu.

EAN: 9788020022400
Vydavatel: Academia
Rok vydání: 2013
Počet stran: 800
ISBN:978-80-200-2240-0
Autor: Zbyněk Roček
Vazba: brožovaná
Knihu lze koupit na www.academia.cz

Ukázka z knihy:

Kronika zoologického poznávání - klikněte pro zobrazení detailuKronika zoologického poznávání tkáně proto může být označována jako organizátor.“ Spemann a Mangoldová dostali v roce 1935 za tento objev Nobelovu cenu, Mangoldová však před jejím převzetím tragicky zemřela při výbuchu kuchyňského vařiče, a protože Nobelova cena není předávána posmrtně, nemohla jí být udělena. Dnes se ukazuje, že Spemannův „organizátor“ je geneticky programován.
V roce 1928 přenesl Spemann při dalším ze svých experimentů na čolcích buněčné jádro z jednoho embrya do jiné buňky, ze které bylo jádro předtím odstraněno. Pak použil opět vlasovou smyčku, kterou v roce 1902 rozdělil dvoubuněčné embryo, a buňku s implantovaným jádrem zaškrtil tak, že v jedné polovině bylo jádro, v druhé pouze cytoplasma. Počkal, až se polovina buňky s jádrem začne dělit a dospěje do stadia šestnáctibuněčného embrya, poté smyčku povolil a umožnil tak, aby se jádro přesunulo do druhé poloviny, která obsahovala pouze cytoplasmu. Pak smyčku znovu utáhl a oddělil tak část s cytoplasmou a nyní i s jádrem od šestnáctibuněčného embrya. Dokázal tak, že jádro pocházející z rané embryonální buňky je schopné indukovat vývoj kompletního jedince i z jiné buňky. Vytvořil tak jeden z prvních klonů.

Tento první jednoduchý přenos buněčného jádra, provedený v roce 1928, popsal Spemann v roce 1938 v knize Embryonic development and induction. V ní napsal také to, že dalším logickým krokem by měl být „fantastický experiment“, při kterém by mohly být klonovány organismy transplantováním jádra diferencované buňky do oplozeného vajíčka, z nějž bylo odstraněno jádro. Navrhoval rovněž klonování za pomoci jader z buněk dospělých jedinců, ve své době však nebyl technicky schopen takové experimenty provést – podařilo se to až Robertu Briggsovi a Th omasi Kingovi v roce 1952. (81, 139, 237, 238, 239, 240, 391) Roku 1903 formuloval ruský fyziolog Ivan Petrovič Pavlov (* 26. září 1849 v Rjazani, † 27. února 1936 v Petrohradu) na základě experimentálního fyziologického zkoumání pojem podmíněný reflex. V roce 1904 mu byla za objevy v oblasti fyziologie trávení udělena Nobelova cena.





Debata k článku 'Kniha Kronika zoologického poznávání'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Hlemýžď

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz