Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Energetické plodiny

autor: Helena Dvořáčková
Úvodem bychom si sice měli říct něco z historie, ovšem kde začít? V jaké době si člověk začal uvědomovat, že spalováním dřeva získá teplo a bude spát v suchu? Již homo erectus znal sílu ohně, takže by se dalo říct, že více než 1,8 milionů let využíváme energetické plodiny. Během této dlouhé doby se využívání energetických rostlin samozřejmě vyvíjelo, k největšímu skoku došlo během posledních desetiletí.

Energetické plodiny jsou rostliny, které lidé pěstují z energetických účelů. Existují rostliny, které byly vyšlechtěny převážně k energetickému využití, ale často se za energetickou rostlinu považuje i poživatelná plodina, ovšem pěstovaná z důvodů velkých výnosů, vysokého podílu sušiny, či nenáročnosti na vodu. V minulosti byly poměrně časté problémy s ekologickými organizacemi, které nesouhlasily s tím, aby se například kukuřice spalovala, navzdory tomu, že měla tak vysokou výhřevnost. Tyto spory šly sice do útlumu, ovšem hledat etickou hranici, kdy spalovat potravu, když je ve světě stále ještě hladomor, je těžké.

Energetické plodiny se dají rozdělovat podle nejrůznějších kritérií, nejzákladnější dělení je na energetické byliny a energetické dřeviny.

Energetické dřeviny mohou pomoci lépe hospodařit s vodou

Energetické dřeviny, jinak také rychle rostoucí dřeviny, se dnes začínají vysazovat po celém světě. Vyznačují se především tím, že jsou odolné proti škůdcům, mají vysoký přírůstek biomasy za krátkou dobu a velmi dobrou výhřevnost. V některých zemích je potřeba, aby tyto rostliny měly nízké nároky na vodu a podobně, k takovým výsadbám dochází například v Nikaragui, kde tyto dřeviny navíc pomáhají s vodou hospodařit.

V České republice mají rychle rostoucí dřeviny taktéž obrovský potenciál, mohou se totiž sázet i tam, kde je zemědělská půda naprosto vyčerpaná, dále kolem dálnic a jiných lokalit, kde bychom nic užitečného pěstovat nemohli. Jediným pravidlem, abychom měli skutečně vysoké výnosy, je dostatek srážek v oblasti.

Rychle rostoucí dřeviny mají výhřevnost větší než hnědé uhlí

Rychle rostoucí dřeviny často podléhají názoru, že nejde o dostatečně kvalitní dřevo, to je ovšem jenom fáma. Obecně lze říct, že jakékoliv dřevo vysoušené na 20% vlhkosti má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí, rychle rostoucí dřeviny mohou mít výhřevnost ještě vyšší, uvádí se až 17 MJ/kg. Z těchto energetických plodin lze úpravou vyrobit pelety, brikety nebo štěpku, což jsou taktéž výborné materiály k energetickému zhodnocení. U nás je nejoblíbenější a nejvýnosnější energetickou dřevinou topol. Spalovat můžeme i slámu a jiné zemědělské zbytky, čímž si ušetříme náklady na jejich likvidaci a ještě získáme teplo.

Bioplyn jako zdroj tepla či elektřiny

Energetické byliny nebývají zpravidla tak výhodné, protože zde již potřebujeme určitou technologii zpracování. Například zplyňování je metoda, při které se biomasa v kotli zahřívá na teplotu 600°C, ale nedojde k zapálení, materiál se pouze rozkládá a vzniká nám tak bioplyn. Bioplyn můžeme nadále využít například na topení pomocí rekuperační jednotky, nebo na výrobu elektrické energie pomocí kogenerace. Oba tyto způsoby jsou v současnosti předmětem zkoumání všech odborníků na tuto problematiku, protože se tímto způsobem dá zhodnotit i odpad, kterého se musíme jinak draze a nešetrně zbavovat.

Etanol z energetiských bylin

Biolíh a bionafta jsou další ceněné produkty, které můžeme úpravou energetických bylin získat. K jejich výrobě se používá především řepka, cukrová třtina, kukuřice a podobně. Tento proces je klasické kvašení, za přítomnosti vhodných kvasinek nám zde vzniká etanol a oxid uhličitý. Takto vzniklý etanol se v řadě zemí přidává do benzinu, protože zvyšuje oktanové číslo a snižují se emise.

Na pěstování energetických plodin můžete získat i dotace, ovšem jak to tak bývá, cesta je to trnitá a vede přes řadu úředníků, nakonec ovšem můžete dopadnout jako obec Žlutice, která před pár roky získala více než 300 000 korun na pěstování sloní trávy.





autor:
Helena Dvořáčková

datum vydání:
28. listopadu 2013


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.