Hraje si s námi počasí?

autor: Libuše Weinerová
Určitě jste v posledních letech zaznamenali teplotní změny v ročních obdobích. Všichni bychom chtěli, aby nebyly žádné pohromy, žádné přírodní katastrofy a aby se počasí řídilo podle našich přání. Jde to? Asi ne.

Vždyť počasí je okamžitý stav atmosféry v daném místě, který je charakterizován souborem hlavních meteorologických prvků, tedy teplotou a vlhkostí vzduchu, oblačností, srážkami, směrem a rychlostí větru atd.

Jistě si vzpomenete na loňské letní prázdniny, kdy jsme se odborníků ptali, kdy bude konečně teplo, ale už si nikdo z nás nevzpomněl, že teplo bylo v květnu, a že to příroda musí vyvažovat. A nebo předloňské léto jsme se ptali, kdy začne konečně pršet a když začalo, tak jsme všichni nadávali, že prší moc, že nám to ničí úrodu, majetek... Čí to byla chyba? Naše? Přírody?

Je dokázáno, že počasí se v určitých intervalech střídá. Že po dlouhých teplých a slunečních dnech musí přijít dny deštivé a naopak. S tím vším souvisí i průměrná roční teplota, ta se zaznamenává u nás již 230 let (v Pražském Klementinu). Z těchto teplotních rozdílů a průměrných teplot nejspíš v minulosti vznikaly pranostiky. Ale naši předci pravděpodobně neměřili každý den teplotu, jako to děláme my, ale spíše posuzovali. Žili v těsnějším spojení s přírodou, byli na ní závislí a dokázali jí rozumět. Věděli, v kterém období přichází deště a tak si sedli a vymysleli pranostiky. Tyto pranostiky nevystihují pravý charakter počasí, ale jsou takovou domněnkou jak tehdy bývalo v tom daném dni, termínu.

Nemají pro nás tedy jen meteorologickou funkci, ale i historickou, literární. Vždyť pranostiky jsou takové krátké básničky. Díky pranostikám známe i některá jména, která bychom asi nepoužívali, kdyby jich nebylo např. Medard. Avšak ani pranostiky nejsou dokonalé je to způsobeno tím, že některé pranostiky nepocházejí od nás, ale třeba z Francie. Dalším jejich nedostatkem je to, že jsou přiřazené k určitému datu a to že většina z nich vznikala za dob Juliánského kalendáře, v kterém chybělo našich 10 dnů. Ale myslím si, že pranostikami se můžeme řídit i v této době, alespoň částečně, protože mám ozkoušeno, že některé pranostiky platí. Je zajímavé, že to platí i po tolika letech a že počasí je víceméně stálé. Zajímalo by mne čím je to způsobeno. Ale to se asi nikdy nedozvíme. I když po tom odborníci pátrají již řadu let a ještě se jim to nepodařilo vyjasnit. Nyní přišli na to, že některé klimatické a podnební změny jsou způsobeny globálním oteplováním, ale o něm až někdy jindy.

Teď bych chtěla napsat některé pranostiky, v kterých si myslím, že se někdy v posledních letech vyplnily.

- I svatý Kaunt má svůj teplý den (19.1)
- Zima měkká - doktor čeká.
- Na svatého Valentýna, zamrzne i kolo mlýna.
- Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: je-li chladno - mrazy dále budou, je-li teplo - mrazy pominou, je-li deštivo - bude vlhký rok, je-li větrno - bude suchý rok, je- li jasno - bude na polích klasno. (22.2)
- Dubnové počasí je nad ženu vrtkavější.
- Po teplém marku se často ochlazuje. (25.4.)
- na svatou Žofii nad kterou dolinou se snese mlha, tam nebude ovoce. (15.5.)



autor:
datum vydání:
2. února 2005


Diskuze k článku „Hraje si s námi počasí?“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!