Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Děsivá statistika vývoje pěstování řepky, brambor a obilí v České republice

Máte z procházek přírodou za poslední roky pocit, že najít jiné pole než se žlutou řepkou je malý zázrak? Politici občas tvrdí, že to je jen klamný pocit a množství pěstované řepky se nijak radikálně nemění. Podívejte se, jak je to doopravdy.


Kdysi byla naše zem víceméně soběstačná.

Řepka olejka - klikněte pro zobrazení detailuŘepka olejka
autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz
Dovážely se k nám jen takové suroviny, které byly díky ročnímu období zrovna nedostatkové. Takže si v některých období roku již naše prababičky v obchodech běžně kupovaly cibuli z Itálie nebo jablka z Ameriky.

Ale dovážet ze zahraničí brambory? Tedy úžasnou plodinu, který kdysi zachránila Evropu od hladomoru a která dokáže růst i na horských kamenitých políčcích? To by přece byla hloupost a naši předci hlupáci nebyli!

Doba se ale mění. I dávní sedláci samozřejmě pěstovali hlavně to, o čem věděli že to dobře prodají. A nejlépe se prodávalo jídlo. Dnešní doba plná podivných dotací a podporování jednoho na úkor druhého tato základní pravidla ale mění.

Konec s povídáním, pojďme se podívat na skutečná čísla.

A to čísla rozhodně přesná, pocházejí totiž přímo od Českého statistického úřadu. Tento úřad nabízí kromě spousty jiných zajímavých údajů i podrobný přehled oseté plochy a velikost sklizně za desítky let zpětně.

Oseté pole - klikněte pro zobrazení detailuOseté pole
autor: Lenka Kadlíková, http://www.priroda.cz
Nejdříve se tedy podívejme, jak a kde bývalo zaseto. Data ČSÚ tyto údaje sledují už od roku 1920. Tehdy byla celková osevní plocha 3,8 milionů hektarů a zůstala bez větších změn v této velikosti až do začátku druhé světové války.

Po válce se zmenšila, v roce 1946 to bylo 3,5 milionů hektarů. Postupně se zmenšovala a v roce 2000 se dostala na velikost 3 miliony hektarů. Potom to ale dostalo rychlý spád a v roce 2018 už statistici uvádí osevnou plochu pouhých 2,46 milionů hektarů.

Také vám přijde zajímavé, že za posledních 18 let se zemědělská plocha zmenšila více, než o kolik se zmenšila za předcházejících 54 roků? No, ale zahraniční montovny a velkosklady máme přece všichni rádi (jinak by jim náš stát neposkytoval finanční pobídky a daňové úlevy), takže to bude asi v pořádku.

Podívejme se ale na samotný vývoj zasetých plodin od roku 2000 do roku 2018. Pro historické srovnání tabulka navíc obsahuje i údaje z roku 1920 a 1946.


Osevní plochy zemědělských plodin na území České republiky

rokcelková plochaobilovinybramboryřepka
19203 813 780 2 017 139 391 125 5 900
19463 514 7511 866 627 427 009 32 067
19903 270 9631 652 169 109 664 105 102
19953 104 2491 581 341 78 045 252 285
20003 020 5641 647 507 69 236 325 338
20052 657 8811 593 487 36 072 267 160
20102 495 8591 459 505 27 079 368 824
20152 457 4651 403 430 22 681 366 180
20182 460 9391 339 056 22 889 411 802
Všechny údaje jsou v hektarech.


Zvláštní čísla, co?

Jako by tento národ snad už nepotřeboval obilí ani brambory a byl živ pouze z řepky.

Říkáte, že to třeba není tak špatné a díky pokroku v zemědělství se povedlo zvýšit efektivitu pěstování brambor - takže i z menší plochy se dá získat více úrody? I k tomuto mají statistici čísla.


Sklizeň zemědělských plodin na území České republiky

rokcelková plochaobilovinybramboryřepka
19203 813 780 2 258 904 2 879 948 6 569
19463 514 7512 878 041 6 553 082 13 106
19903 270 9638 946 879 1 755 115 304 515
19953 104 2496 601 711 1 330 119 662 176
20003 020 5646 454 237 1 475 992 844 428
20052 657 8817 659 851 1 013 000 769 377
20102 495 8596 877 619 665 176 1 042 418
20152 457 4658 183 512 504 955 1 256 212
20182 460 9396 970 919 583 560 1 470 769
Všechny údaje o sklizni jsou v tunách, velikost zaseté plochy v hektarech.


Jak je tedy jasně vidět, tak výnos z obilí se příliš nemění (nemění se tam ale ani zasetá plocha), ale u brambor je to radikální pokles. A samozřejmě, radikální vzestup krásně žluté řepky.

A co dál? No, můžeme to samozřejmě hodit na Evropskou unii, která "za všechno může". Jenomže i ona EU "nařizuje" svým členům jen to, co jednotlivé členské země chtějí a dokáží si na půdě Evropského parlamentu zajistit. Stejně tak i nařízení o řepce přidávané do paliv vzešlo od členských zemí, není to nápad nějakého anonymního snaživého úředníka.

Samotná EU ostatně od "biopaliv" tohoto typu postupně ustupuje, protože se jasně ukázalo že na začátku onoho požadavku byl buď chybný výpočet, nebo snaha o manipulaci a podvod ze stany producentů. Ale to je ta "zlá EU". My si jedeme dále po svém, dovážíme ve velkém drahé brambory a ústy svých politiků podporujeme další přimíchávání řepky do biopaliv.

Změna tohoto trendu je v nedohlednu. Je nám prostě bližší kobliha než budoucnost...





Debata k článku 'Děsivá statistika vývoje pěstování řepky, brambor a obilí v České republice'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Hlemýžď

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz