Mláďata v lese, zahradě i na chodníku

Červen je měsícem mláďat a naše příroda jimi v tuto dobu téměř 'přetéká'. Co dělat, když na ně v přírodě narazíte?

liščí mládě - klikněte pro zobrazení detailuliščí mládě
autor: Rostislav Stach, http://www.fotolovy.cz
Ve vysoké trávě a na lesních pasekách jsou schoulena malá srnčata, z nor vylézají nesměle okukovat barevný svět liščata, pod hromadou dřeva kojí paní ježková své pichlavé ratolesti, leckterý kmen stromu švihotá harašivými hlasy mláďat strakapoudů a žlun ukrytých ve vytesané dutině, po chodnících poskakují ještě nevzletní kosi. Na zemi v parku objevili děti mládě kalouse ušatého, které se ve snaze zastrašit zvědavého rušitele načepýří natolik, až je z něho jen ohromná péřová koule s oranžovými kukadly. a Kolem rybníků se začínají přeměňovat pulci v malé žabičky. Zkrátka v přírodě to opravdu žije. Nalezli jste opuštěné srnče či vypadlé ptáče, víte jak se v této situaci zachovat? Prosíme kdo s určitostí neví jak si poradit v této situaci, nechť nahlédne sem

Toho kdo se toulá přírodou často a hlavně s otevřenýma očima a nastraženýma ušima nález "opuštěných" mláďat vůbec nevyvede z míry. Horší to je ale u lidí, kteří do přírody vyrazí jen občas a jsou většinou schopni vidět a slyšet jenom ty věci, které jsou několikrát větší, silnější a nápadnější něž oni sami (výhled na zasněžené vrcholky hor, přehrada, blesk, hrom,...). Čehokoli menšího (volavka v rákosí, přeběhnutí kuny, melancholický zpěv červenky) či dokonce ještě menšího (svižník v pískovně, kvetoucí lomikámen, zvonivý trilek ropuchy zelené) si nepovšimnou vůbec. Výjimkou v takových případech jsou pouze situace, kdy dojde opravdu k bezprostřednímu kontaktu s přírodními obyvateli. Třeba když kuna zakousne slepice na chalupě, svižník se utopí v kafi na stole a nebo na procházce maminka téměř zašlápne mládě sojky, zatímco tatínkovi který zrovinka zakopl o srnče jokšírský teriér pyšně aportuje malého zajíčka. Bohužel většina návštěvníků přírody zcela netuší, jak se v podobných případech zachovat a také bohužel ve většině případů reaguje zcela špatně.

Co udělám když najdu v přírodě "opuštěné" mládě?

Srnčí mládě - klikněte pro zobrazení detailuSrnčí mládě
autor: Rostislav Stach, http://www.fotolovy.cz
Právě proto, že lidé chodí většinou po přírodě slepí a hluší tak nevidí, že zdánlivě opuštěných mláďat je venku tolik, že jestliže by měli každé zachraňovat, potřebovali by k tomu pomoc nejméně Armády ČR. Nevidí, že ptáče má poblíž rodiče i dalších pět sourozenců, neslyší, že se ptáčata s rodiči dorozumívají kontaktními hlasy a neslyšeli ani to, že rodiče mláďata hlasitě varovali před nebezpečím (tedy před vámi) už daleko dříve, než jste to jedno z mláďat málem zašlápli. Proto asi si myslí, že mládě je zcela samo a úplně opuštěné a je nutné ho každopádně vzít domů a tam ho "zachránit". Více jak 98 % mláďat nalezených v přírodě není vypadlých ani opuštěných a není je třeba "zachraňovat"!!!. Mají poblíž své rodiče, kteří je dokrmují každé zvlášť a jedná se o zcela normální proces osamostatňování mláďat. Nejlepší co můžete udělat je tedy jít pryč a nechat mláďata v klidu se svými rodiči.

Co když najdu malé ptáče na chodníku či na silnici?

Špaček s mláďaty - klikněte pro zobrazení detailuŠpaček s mláďaty
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
Za těchto okolností je situace jiná, mláděti na chodníku či silnici hrozí reálné nebezpečí, že ho někdo zašlápne, přejede, nebo ho sežere kočka či pes. Většinou se jedná o mláďata ptáků (nejčastěji kosi, drozdi, sýkorky, vrabci, kavky,...). V této situaci je nejlepší mládě vzít opatrně do ruky (ptáci mají špatný čich, nemusíte se bát, že po dotyku vaší ruky rodiče mládě opustí), prohlédnout ho, zda už není zraněné a pokud nejeví známky poranění tak ho posadit na větvičku vhodného, nejblíže položeného stromu či keře případně na nějakou vyšší zídku, sloupek plotu a podobně (max. 40 m od místa nálezu, čím blíže tím lépe). Pokud si nejste jisti zda není poraněno, či z jiných důvodů nelze mládě umístit na bezpečné místo vezměte mládě k sobě (nejlépe do papírové krabice) a okamžitě volejte nejbližší záchrannou stanici (na Královéhradecku záchranná stanice Jaroměř, telefon číslo 603 847 189 nebo 605 251 434). Pracovníci stanice s vámi každý konkrétní případ prodiskutují a operativně vyřeší další postup.

V případě nálezu mláděte savce na pro něho nebezpečném místě (silnice,zahrada s volně pobíhajícími psi,staveniště...) je lépe mládě za pomoci dřívka, rukavic, nebo části oblečení přemístit poblíž do vysoké trávy či do houští. Nemáte-li rukavice, ani cokoli jiného, je možné vzít i mládě savce opatrně do ruky. Pokud se s ním nebudete "muchlovat" a zbytečně dlouho s ním manipulovat je riziko, že dojde k opuštění mláděte ze strany matky velice nízké.

Fotografie:
Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz
Rostislav Stach - www.fotolovy.cz





Debata k článku 'Mláďata v lese, zahradě i na chodníku'
vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Reklama



Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Zvířata v pohádkách
V jaké známé pohádce má svou roli toto zvíře?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 72%

Vyhledávání


Facebook

Tapety na plochu


tapeta \

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2017 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz

    Naše další projekty:

    Zajímavé odkazy: Webhosting, Sousede.cz - Na Plachtě, Easy sharing PDF, Príma receptář, Naturway - přírodní cestou

    Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.