Vzduch, který dýcháme, hoří! Evropa překonala rekord v emisích z lesních požárů

Hořící les.
© PXHere.com

Peklo na Pyrenejském poloostrově

Centrum katastrofy, která na čas zčervenala mapy znečištění, se nacházelo na Pyrenejském poloostrově. Španělsko a Portugalsko čelily takovým požárům, že jen za jeden týden v srpnu vyprodukovaly tři čtvrtiny celkových evropských emisí z požárů!

Celkově se tak emise vyšplhaly až na neuvěřitelných 12,9 megatun uhlíku. Jen pro srovnání – předchozí rekord z roku 2003, který tehdy šokoval celou Evropu, činil 11,4 megatun. To jen dokazuje, jak extrémní a rychlý byl nárůst.

Požáry ale neřádily jen na jihu. Významné emise byly zaznamenány i v Turecku, na Kypru a v balkánských zemích, což jen podtrhuje, že se jedná o celoevropský, ba dokonce globální problém, který nezná hranice.

Kanadský kouř nad Českem: Cestující znečištění

Nás se to určitě naštěstí netýká. Vždyť u nás se naštěstí žádné takto masivní požáry neodehrály, s výjimkou lokálních incidentů... To je bohužel omyl. I nás se tento problém bezprostředně dotýká. V červnu 2025 se nad celou Evropou, včetně Česka, objevily nezvykle oranžové až červené západy a východy slunce.

Vědci z Akademie věd ČR potvrdili, že to nebyl žádný optický klam, ale kouř z rozsáhlých lesních požárů, které v té době sužovaly Kanadu. Znečišťující látky, jako jsou prachové částice, cestují ve vyšších vrstvách atmosféry tisíce kilometrů a mění tak kvalitu ovzduší i na místech, kde je modrá obloha.

Tato situace nám připomíná, že s globálním oteplováním, které zvyšuje riziko požárů v celosvětovém měřítku, se musíme připravit na to, že naše ovzduší bude čím dál častěji ovlivňováno katastrofami, které se dějí na jiných kontinentech.

Válka na Ukrajině: Skrytý zdroj emisí

A pak je tu ještě jeden faktor, o kterém se mluví méně, ale jehož dopad je zdrcující – válka na Ukrajině. Válka je ekologická katastrofa, která má obrovskou uhlíkovou stopu. Kromě ničení lesů, polí a průmyslové infrastruktury, které přímo vypouští znečištění do ovzduší, jsou zdrojem emisí i samotné vojenské operace. Spotřeba paliva pro tanky, letadla a vozidla, výroba munice a následné demoliční práce generují obrovské množství skleníkových plynů.

Ukrajinská slunečnice a zničená ruská vojenská technika.
Autor: Ministerstvo ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ukrajiny

Některé studie ukazují, že se kvůli válce dočasně snížila koncentrace některých škodlivin v oblastech, kde se zastavila průmyslová výroba a lidé uprchli. Bohužel je tento "pozitivní" efekt jen dočasnou a ironickou poznámkou v obrovské bilanci ničení. Dlouhodobé následky v podobě kontaminace půdy a vody, stejně jako masivní potřeba poválečné obnovy, která bude také náročná na emise, jsou mnohem závažnější.

Dlouhodobé dopady na naše zdraví a planetu

Mnozí si neuvědomují, že znečištění z požárů a válečných konfliktů má mnohem delší život než samotný plamen. Jemné prachové částice (PM2.5) a toxické látky, jako jsou oxid uhelnatý nebo polycyklické aromatické uhlovodíky, se mohou vznášet v atmosféře celé týdny a měsíce. A co je horší, dostávají se do našich plic a krevního oběhu, kde mohou vyvolat vážné zdravotní komplikace.

Dlouhodobá expozice tomuto typu znečištění je spojována se zvýšeným rizikem respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, jako je astma, chronická obstrukční plicní nemoc, infarkt myokardu či mrtvice. Nejsou ohroženy jen naše plíce, ale také srdce, cévy, ledviny a dokonce i nervová soustava. Ohrožené skupiny, jako jsou děti, senioři a lidé s chronickými onemocněními, čelí ještě větším rizikům.

Na ekosystémy má dlouhodobý dopad nejen kouř, ale také znečištění půdy. Vojenské operace, výbuchy a úniky chemikálií zničí úrodnou půdu a kontaminují vodní zdroje, což má fatální důsledky pro zemědělství a biodiverzitu. Obnova takto zničených ekosystémů je běh na desítky, ne-li stovky let.

Tyto události vytváří začarovaný kruh. Emise ze spálených lesů přispívají ke globálnímu oteplování, které následně zvyšuje pravděpodobnost a intenzitu budoucích požárů.

Letošní léto nám ukázalo, že klimatická změna a s ní spojené extrémní události už nejsou vzdálenou hrozbou. Lesní požáry v Evropě se stávají novou normou a jejich dopady, stejně jako dopady válečných konfliktů, se propisují i do kvality našeho ovzduší. Kdo ví, co nám z tohoto hlediska přinese rok 2026...

Zdroje: Copernicus, AVČR, AVČR, Charita, UN