Ekosystémy v české přírodě - mokřady

Bez nadsázky lze říci, že se jedná o nejvýznamnější ekosystémy, které lze v české přírodě najít.


Charakteristika

Pod pojmem mokřad si můžeme představit stále, či jen po určité období roku, zatopené území nebo území s půdou, která je stále nasycená spodní vodou. Jedná se o území, která tvoří jakýsi přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Tyto ekosystémy mají mnoho podob, které se vždy liší od těch ostatních. Jmenujme například bažiny, tůně, rašeliniště, slatiniště, lužní louky a lesy.

Za zmínku stojí především rašeliniště. Základní podmínkou pro vznik tohoto ekosystému je nepropustné podloží, které dokáže na povrchu zadržet velké množství vody. Odumřelé rostliny se na vlhkém podloží rozkládají bez přístupu vzdušného kyslíku a v chladu - podléhají tzv. zrašelinění. Možná jste už měli v ruce vysušenou rašelinu koupenou někde v obchodě a víte tedy, že takto upravená je velmi lehká a drobivá. Jinak je to ovšem s rašelinou přímou na rašeliništi. Díky velkému množství vody je to stále mokrá, mazlavá, poměrně páchnoucí černohnědá hmota.

Rašeliniště vzniká velice dlouho, proto je téměř nemožné vytvořit ho uměle. Za rok se vytvoří poze 1 - 2 milimetrový sloupec rašeliny. Metr vysoký sloupec rašeliny se tedy tvoří 500 až 1000 let. Naše rašeliniště dosahují výšky zhruba osmi metrů. Z toho lze vyčíst, žeu nás existují 4000 až 8000 let. Ve světě jsou však ještě mnohem starší rašeliniště. Například v Německu je rašeliniště s 25 metrovým sloupcem rašeliny.

Tento ekosystém není významný jen svoji geologickou stavbou, ale i vzácností fauny a flory, která je často vázána na tento typ ekosystému. Hlavní složkou flory rašelinišť jsou mechy, zejména pak rašeliník. To by pro dnešek o rašeliništích stačilo, tento ekosystém je natolik významný, že mu věnuji jeden speciální díl tohoto seriálku o našich ekosystémech.

Rašeliništi podobný, ale nížinný ekosystém je slatiniště. Rozdíl je především ve skladbě půdy. Slatina, jak se říká půdě slatinišť, je mnohem bohatší na živiny a má narozdíl od kyselé rašeliny neutrální půdní reakci. Právě slatiniště patří v současné době k nejohroženějším typům ekosystémů v naší krajině. Velmi často jsou totiž přeměňovány na ornou půdu.

Právě díky takovýmto přeměnám - melioracím naše příroda přišla o značné množství přírodních zásobáren vody a mnoho živočišných i rostlinných druhů. Podobně jsou na tom i tůně. Malé, mělké přírodní nádrže, které padnou za oběť například černé skládce nebo jsou naplněny hlínou z blízkého pole, která sem byla spláchnuta větším deštěm. Dr. Hubert Kříž ve knize Základy fyzické geografie z roku 1982 uvádí zajímavá čísla. Mokřady na celém světě zadržují přibližně 11 470 km3 vody, což je dvojnásobek oproti množství, které zadržují umělé nádrže.

Mokřady se během let mění. Z tůní či mělkých rybníčků se, po tom co zarostou rákosem a jinými vodními rostlinami, kterým se zde daří, stávají neméně cenné podmáčené lužní louky. Jak jsem již napsala, mokřady jsou obrovskou zásobárnou vody nejen pro malé potoky a jezírka, ale nezřídka na těchto místech začíná voda svoji pouť velkým veletokem. Mokřady však nejsou jen prameništi, ale vyskytují se po celé délce toku, který tak v suchém období zásobují vodou.

Vzácnost a důležitost těchto ekosystémů dokládá i Ramsarská konvence, Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam, která byla uzavřena roku 1971 a platí od roku 1975.

Flóra

V takovéto vlhké krajině si velmi libují některé druhy, které jsou vázány přímo na tento ekosystém a jinde je tedy nenajdeme. Lze říci, že tento ekosystém je nepříznivý pro růst rostlin. Je to zapřičiněno nedostatkem kyslíku v půdě. Zde rostoucí rostliny to řeší odlišnou stavbou těla. Mají vůči agresivním produktům anaerobního rozkladu odolnější pokožku a mnohem větší mezibuněčné prostory v dolní a střední části stonku. V těchto lokalitách se kromě mechů vyskytuje například orobinec, který tvoří pro milovniky suchých aranží dobře známé doutníky. Známou travinou podmáčených luk je například ostřice či sítina. Velmi výraznou rostlinou tohoto společenství je například žlutě kvetoucí blatouch bahenní, kosatec žlutý nebo obecný. Na našich mokřinách lze vidět (vzácně) i kosatec sibiřský. Zajímavou rostlinou je i obojživelný rdest, který normálně roste ve vodě jako dnes ohrožený leknín. Pokud však tůň vyschne, rdes vytvoří krátkou lodyhu se zakrnělými listy, které tvoří růžici a kořeny má zakotveny v bahně. Někteří z vás se možná při svých toulkách setkali ještě s jednou zajímavou rostlinkou, která Vám svým květem připomínala oblíbenou rostlinu do řezaných kytic, kalu.jde o ďáblík bahenní. Podobnost není náhodná. Obě tyto rostliny totiž patří do stejné čeledi. Za ohrožené druhy lze jmenovat třeba stulík žlutý nebo plavín šítnatý.

Na mokřadech se nedaří stromům. Rostou zde jen do malé výšky a brzy odumírají. Vydrží zde jen takové dřeviny jako je vrba, olše a topol, z keřů pak krušina a střemcha.

Fauna

Nebývá o moc druhově pestřejší než v okolních biotopech. Z hlediska fauny jsou však mokřady důležité především tím, že hostí mnohem více životních stádií různých druhů živočichů, například hmyzu či obojživelníků. Z hmyzu lze jmenovat snad všudypřítomné komáry či pakomáry nebo vážky, ovády, muchničky či muchničky. Mokřady si oblíbily také některé druhy motýlů.

Výskyt obratlovců silně záleží na velikosti mokřadu. Pod dekou tvořenou z různých trav se ukrývají vyšlapané cestičky hlodavců, například hrabošů či myšek drobných. Tyto myšky je sice obtížné spatřit, ale co lze vidět jsou jejich upravená kulovitá hnízda umístěná na vegetaci ve výškách i kolem jednoho metru nad zemí.

Jestliže při procházkách kolem mokřadů a rybníků či jezer pozorně posloucháte zvuky, které se zde ozývají, určitě Vám neunikl až tajemný zvuk podobný pohádkovým hejkalům. Jedná se o bekasinu otavní. Z ptáků lze zde spatřit i jedinou naši sovu, která hnízdí na zemi, kalouse pustovku. Zajímaví jsou i například chřástalové se svými dlouhými nohami a prsty na nohou, které jim umožňují snadný pohyb v bahně. Málokdy je tak vidíme ,při útěku před námi vzlétnout a vůbec tedy nevíme, že tam nějaký chřástal byl. Za zmínku stojí i malý drobný, spíše chrčící než zpívající, pěvec cvrčilka.

Typickými živočichy pro tento ekosystém jsou samozřejmě obojživelníci. Kromě hmyzu jsou právě oni představiteli druhů, které se zde vyskytují v několika životních stádiích, od vajíčka, které se vyvíjí ve vodě, larvy - pulce až po dospělce, který žije po většinu života na souši. Tato proměna z pulce v dospělce trvá zhruba dva měsíce. Obojživelníci patří mezi druhy specializované na takováto území, takže je jinde než v blízkosti mokřadů nenajdete. Jmenujme například rupuchy, rosničky, z ocasatých pak čolky. Čolkové u nás patří k ohroženým druhům. Příčinou je co jiného než znečištění povrchové vody. Dříve jsme na ně na vlhkých místech narazili velmi často, dnes je nutné je pracně hledat.

Nyní se ještě vrátíme k primitivnějším živočichům, které lze spatřit jen pod mikroskopem. na tyto živočichy nazývané někdy plankton jsou močály a zarostlé rybníky bohaté. V okulárech mikroskopů můžete objevit například prvoky, vířníky a mikroskopické korýše.

Nejznámější a nejvzácnější mokřady u nás

Krkonošská rašeliniště
Novozámecký a Břehyňský rybník
Mokřady horní řeky Liběchovky
Prameny řeky Pšovky
Šumavská rašeliniště
Třeboňská rašeliniště a rybníky
Mokřady v Podyjí
Lednické rybníky
Litovelské Pomoraví
Poodří





Debata k článku 'Ekosystémy v české přírodě - mokřady'
vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Reklama



Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Rychlost zvířat
Jak rychle se pohybuje toto zvíře?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 44%

Vyhledávání


Facebook

Tapety na plochu


tapeta Pírko

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2017 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz

    Naše další projekty:

    Zajímavé odkazy: Webhosting, Sousede.cz - Na Plachtě, Easy sharing PDF, Príma receptář, Naturway - přírodní cestou

    Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.