Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Zimní pomoc ptactvu

autor: Dr. Mefistofeles
Když jsem v létě sedával u počítače ve svém 'PC roomu' u otevřených dveří na terasu a psal články pro Přírodu, měl jsem řadu asistentů. Jednou mi přes rameno 'juknul' rehek, který se zahnízdil za odchlípnutým prkýnkem pod střechou. Jindy mi do pokoje vletěla vlaštovka ve snaze sehnat potravu pro své potomstvo. Jiřičky jako noty na partituře se houpaly na drátech a zkoumaly co že to píši.

Stehlíci se jako barevné drahokamy pohupovali na Ostropsu trubilu (Onopordon acanthium), (Pro vysvětlení - až dva metry vysoká rostlina podobná bodláku, která roste převážně na rumištích. Záměrně jsem při sekání zahrady tento plevel vynechal, aby dorostl skutečně impozantní výšky téměř tří metrů... Jak se vyjádřila máma, bylo to jediné v této rodině co ji přerostlo přes hlavu). a vrabčáci se hádali na zábradlí terasy. Jen nevím jestli diskutovali nad obsahem mých článků nebo řešili své rodinné problémy. Stejně tak na tom byli špačkové. Ti mi pro změnu nakukovali přes rameno ze staré třešně za oknem. O čem se dohadovali se můžu taktéž jen domýšlet. Nejmoudřeji se chovaly hrdličky. Seděly na drátu elektrického vedení, vážně pokyvovaly hlavičkami a pořád si "hudly" tu svou. Jen když jsem psal o nich, neměly připomínky. Jenže jak říkala má bývalá profesorka na střední škole... Jinak velmi, velmi decentní dáma. "Čas letí jako jelen, jsa do anusu střelen."

Byla půlka toho letošního krásného podzimu, když jsem si jednoho dne uvědomil, že mi "něco" schází. Dráty elektrického vedení zely prázdnotou, třešeň opadala a hnízdo pod střechou osiřelo. Jen vrabčáci zůstali. K místním sýkorkám se přidaly jejich příbuzné z Pobaltí a severních částí Ruska. Objevily se modřínky... A já si uvědomil, že jen psaním článků jim nepomůžu. A tak jsem se rozhodl vyrobit krmítko.

Jsem domácí "antikutil". Opravuji-li například vypínač, "vyhazuji!" pro jistotu pojistky až v Temelíně. Rozeberu kolo a složím z něj šicí stroj. Takže když na třetí pokus vypadalo krmítko jako docela dost dobrý betlém a moje "čubinky", dvouletá rotwajlerka a "chodská teriérka" raději zalezly do kotce nemohouce poslouchat výrazy linoucí se z dílny, sekl jsem kladivem a šel do hospody na pivo a žolíky. Nakonec jsem vyrobil něco, čemu se dá říkat krmítko. Upevnil jsem jej na terase..., aby při příjezdu rodičů vyvolalo bouřlivou salvu smíchu.

Ve snaze "ochránit" stříšku z překližky před nepřízní počasí jsem ji pokryl ustřiženým igelitem z nákupní tašky. Krásná, červená střecha... se žlutým nápisem uprostřed: " Penny market." Uraženě jsem odvětil, že to je záměr. Prostě jsem vybudoval "pennáč" pro ptáky. A... odkráčel na žolíky.

Ale teď už vážně. Někdo si možná řekne, že na tyhle rady je už pozdě. S přikrmováním ptáků se má začít už někdy v polovině října, aby si ptáci na krmítko zvykli. Já se domnívám, že nikdy není pozdě.

Strádající ptactvo přikrmujeme v zimě semeny plevelů nebo plody divoce rostoucích keřů a stromů. Z plevelů jsou vhodná semena bodláků, lopuchu, pastuší tobolky a jitrocele, z plodů jeřabiny, černé i červené bezinky, šípky, plody ptačího zobu, trnky, hložinky aj. Nejoblíbenější jsou však slunečnicová semena, mák, lněné a konopné semeno.

Osobně nakupuji ve Zverimexu směs pro domácí zpěvné ptactvo a samostatně slunečnicové a lněné semínko. Zvláště sýkory mají rády slunečnici. Zvyklo si u mne hejnko asi osmi koňader. Já už je začínám poznávat. Letošní mládě bez ocásku (nejspíš kočka), starší koňadra s jedním "rozčepýřeným" pírkem na pravé peruti a pak jeden (asi sameček), který se nesnese v krmítku s žádným jiným ptákem. Připadám si někdy jako letový dispečer na Ruzyni. Přiletí koňadra, uchopí semeno slunečnice a odletí si jej vyzobat, aby během minuty "přistála" další. A tak to jde stále dokola.

Pokud používáme jeřabiny a bezinky, namočíme je ve vodě. Potravu vhodně doplníme odpadem získaným při mlácení obilí, tzv. zadinou. (To asi ve městě ne).

Z živočišných tuků je vhodný hovězí a skopový lůj. Já předkládám syrové vepřové sádlo a je zvláštní, že z "mého" hejnka koňader je opět jedna, která před slunečnicí dává přednost právě jen a jen vepřovému sádlu. Větším ptákům, jako jsou třeba kosi, můžeme podávat vařené brambory smíchané se šrotem, otrubami nebo ovesnými vločkami.

Pro sýkorky, brhlíky, šoupálky a datly je vhodné závěsné krmítko (květináč, půlený kokosový ořech), Které naplníme ořechovými jádry a semeny a zalijeme rozpuštěným lojem. Jste-li šťastnými majiteli chalupy, či chaty, kterou navštěvujete jen občas, není problém vyrobit samokrmítko. Stačí podkladová deska a PET láhev s uříznutým dnem naplněná potravou, opět uzavřena a obrácená naruby. Tak jak ptáci odebírají potravu, tak se tato sype dolů.

Na závěr bych chtěl upozornit-. Nedávejme ptákům zbytky našeho jídelníčku. Jsou naprosto nevhodné, ať už se jedná o solené či kořeněné potraviny, nebo suché pečivo.

Takže co. Potřebujete- li při přišívání knoflíků jako já deset náprstků, požádejte někoho zručnějšího ať vám krmítko vyrobí. To krmení už zvládnete. Já si myslím, že ti drobní společníci stojí za to...

Použitá literatura:
Ornitologická příručka (Dr. Obhlídal F., Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1980)





autor:
Dr. Mefistofeles

datum vydání:
24. listopadu 2005


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.