Pýchavka (vatovec) obrovská - Langermannia gigantea

autor: Renata Petříčková
Opravdu bílá obrovská plodnice této majestátné pýchavky připomíná obrovský chomáč vaty. Proto se můžete setkat i s názvem "vatovec". Současné počasí zvyšuje šanci na nález nejen této pýchavky, ale i celé řady dalších hub.

třídastopkovýtrusé - Basidiomycetes
řádlupenotvaré - Agaricales
čeleďpýchavkovité - Lycoperdaceae
rodpýchavka (vatovec) - Xerocomus
druhPýchavka (vatovec) obrovská - Langermannia gigantea

Charakteristika

Bílé plodnice ve tvaru koule či elipsy mohou mít v průměru až 100 cm a vážit mohou až 2,5 kg. Většinou bývají podstatně menší, asi 15-50cm, což ovšem nezmenšuje naši radost, když ji někde najdeme. K zemi jsou přirostlé jen malým chomáčem houbových vláken. Na povrchu je bílá, postupem času nabývá okrový až hnědý odstín s nepravidelnými prasklinami, kterými poté na svět unikají výtrusy. Vnější slupka je křehká, snadno se láme a je tenká asi 2 mm.

Pýchavku málokdy najdete osamocenou. Roste typicky v tzv. "čarodějných kruzích", takže kolo ní najdete zpravidla ještě několik dalších plodnic. Co to vlastně tyto čarodějné kruhy jsou? Tyto kruhy hub jsou často ve spojení se soustřednými kruhy bujného porostu, ale také s kruhem zakrnělé nebo odumřelé trávy, takže to vypadá, jako by v tom kruhu byla tráva udupána. Však si dříve lidé mysleli, že to jsou kruhy, v nichž tančily víly, lesní žínky nebo zlí duchové. Půda pod kruhem zakrnělé nebo odumřelé trávy chová mnoho houbových vláken, pod pruhem bujné a tmavě zelené trávy jich není tolik. Takto se chovají nejenom pýchavky, ale i bedly, pečárky, špičky či žampiony. Podhoubí prorůstá v kruzích a rozpadlé staré plodnice hnojí travní porost, příštího roku na tomto místě potom roste bujná tmavě zelená tráva.

Dužina je vatovitá, pružná a výraznou houbovou příjemnou vůni.

Rozšíření

A kam se pro ni vydat? Nejlépe po vydatných deštích. Roste na loukách a pastvinách, najít ji můžete prakticky kdekoliv. Na okraji lesa, v hrabance, kousek od vašeho kompostu na zahradě a nejčastěji u polí, na remízcích a v místech, kde je nesečená tráva a místo je chráněno před spalujícím slunečním žárem. Má ráda na dusík bohatou půdu.

Nalézt ji oficiálně lze dle odborníků od srpna do října. Ale pokud je příhodné počasí, tedy mírně vlhko a trošku chladnější počasí, lze na ni natrefit již v květnu.

Nalézt ji lze v nížinách i v horských oblastech.

Možné užití

V kuchyni lze pro tento nezaměnitelný houbařský úlovek najít různorodé použití. Dokud je dužnina bílá, patří pýchavka k velmi chutným houbám. Vrchní slupku oloupeme a dužinu, která připomíná měkké jojo bonbony pak dále připravujeme. Pozor na staré kusy, hnědé zbarvení dužiny už do kuchyně nepatří, to je znak toho, že pýchavka je stará a již zraje. Stejně tak není vhodné konzumovat pýchavky přemokřené, nasáklé vodou.

S pýchavkou do kuchyně

Pýchavkový mozeček
Pýchavka, vejce, máslo, cibule, pepř a sůl.
Nadrobno nakrájenou cibuli osmažíme na másle či oleji, přidáme pokrájené houby, pepř a podusíme. Zalijeme vejcem a za stálého míchání necháme zhoustnout. Odstavíme, osolíme a posypeme nasekanou petrželkou. Podáváme s brambory nebo s pečivem.

Smažené pýchavky
Pýchavka, olej, sůl.
Pýchavky oloupeme a nakrájíme na plátky. Potom je osmažíme po obou stranách v rozpáleném oleji. Fritovací hrnec je na smažení lepší. Podáváme se zelným salátem.

Smažené v pivním testíčku
pýchavka, hladká mouka, vejce, mléko, olej , sůl, 3 dl piva, pepř, 2 lžíce škrobové moučky .
Z mouky, škrobové moučky, vejce a piva vypracujeme hladké těsto. Asi 2cm široké pláty pýchavky osolíme, opepříme a lehce poprášíme moukou. Obalíme v pivním těstě a osmažíme dozlatova. Podáváme s brambory a zeleninovým salátem.

Klasicky smažené
Pýchavka, mouka, vejce, strouhanka, sůl.
Pýchavku nakrájíme na 2 cm silné pláty, osolíme a obalíme v trojobalu. Pak smažíme.

Ochrana

Ochrana této jedné z nejzvláštnějších hub spočívá v jejím správném sběru či sběru vůbec. A tak pokud ji naleznete, počínejte si šetrně, plodnici jemně vykruťte - jde to snadno - a pokud je úroda obrovská, nechte tam nějakou. Pohnojí podhoubí a příštího roku se můžete zase vrátit.

Možnost záměny

Mykologové tvrdí, že možnost záměny s jinou houbou je málo pravděpodobná. Pýchavce obrovské se podobá pouze pýchavka kožovitá a pýchavka dlabaná, ale obě tyto houby jsou v mládí jedlé. Dorůstají však mnohem menších rozměrů, v průměru 15 cm a horní část se později otevírá a rozpadá. Naopak pýchavka obrovská se udrží v celistvém tvaru po celou dobu svého života, tedy i po uzrání a úplném vyschnutí a zhnědnutí. Nehodí se na nakládání, protože jsou příliš měkké a vatovité. Jsou to klasické výborné houby pro smažení a různé řízečky. Lze je ještě rychle sušit, aby nezhnědly a poté rozemlít na prášek, který použijeme na ochucování polévek a omáček.

český názevPýchavka obrovská
latinský název Langermannia gigantea
hlavní znakybílé plodnice ve tvaru koule či elipsy, přirostlé k zemí pouze malých chomáčkem houbových vláken, připomíná velký chomáč vaty,málokdy osamocená
rozšířeníokraje lesů, luky,pole, zahrady, dusíkaté půdy
doba sběru VIII - X
poživatelnostvýborná jedlá houba


autor:
datum vydání:
8. srpna 2006


Diskuze k článku „Pýchavka (vatovec) obrovská - Langermannia gigantea“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!