Podzemní voda - je jí dost?

Sněhu je tuto zimu opravdu nedostatek, což jistě mrzí nejvíce lyžaře, ale objevily se již i obavy o možných následcích nedostatku sněhových zásob na režim podzemních vod a možný vznik sucha v letošním roce. Jak to prozatím vypadá? Máme se bát sucha v létě?

Pokud se půjdete projít někde podél řeky, či potoka, který znáte, uvidíte, že vody v nich je více, než je běžné, a to nejen v této roční době. I když srážky, které vypadávají nejsou nijak intenzivní, vody v řekách je stále dost a hladiny neklesají. Proč je tomu tak? V zimě je oproti jarním a letním měsícům téměř zanedbatelná evapotranspirace, tedy výpar, a to v důsledku relativně nízkých teplot, spolu s transpirací, tedy výdejem vody při dýchání rostlin z důvodu mimovegetačního období. Veškerá voda, která ve formě deště spadne, tedy odtéká do vodních toků, nebo se vsakuje do půdy a doplňuje zásoby podzemní vody.

Je pravdou, že velmi významnou součástí cyklu režimu podzemních vod je sněhová pokrývka. Právě po jejím jarním tání dochází k největšímu doplnění podzemních zásob vody, a jak vydatnost pramenů, tak výška hladin podzemních vod dosahuje ročních maxim právě v březnu, či dubnu. Odtud asi pochází obava o možné sucho, protože sněhu je nedostatek. Právě ale dešťové srážky, které v průběhu letošního ledna a začátku února byly nadprůměrné vzhledem k dlouhodobým normálům, zatím bohatě podzemní vody dotují. Pokud tedy následující týdny února a března nebudou extrémně suché, není asi zvláštní důvod se sucha zatím obávat. Je třeba ale zmínit, že sucho může nastat i po zimě s velkým množstvím sněhu a velkých jarních povodních. Příkladem je loňský rok, s extrémním množstvím sněhu ještě v březnu a naopak se suchem v červenci.