Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Velké šelmy žijící v ČR a jejich ochrana - 1 díl

autor: Alena Rulfová
Na území České republiky žijí tři druhy tzv. velkých šelem – medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx) a vlk obecný (Canis lupus). Koluje o nich nemálo příběhů popisujících jak jejich krvelačnost (Červená karkulka, Tři prasátka, Mášenka a Dášenka) tak jejich někdy až podivuhodnou péči o ztracená lidská mláďata (Mauglí, Romulus a Rémus). Jak je to s našimi velkými šelmami doopravdy, ví bohužel málokdo z nás. Vinou neznalosti jsou velké šelmy pronásledovány a zabíjeny.

V příštích třech článcích, které jsem věnovala ochraně velkých šelem a které postupně na našem serveru vyjdou, si ukážeme, že soužití s velkými šelmami na našem území je možné a navíc přirozené, pokud máme dostatek informací o tom, jak před těmito druhy chránit svůj majetek i sebe a přitom šelmám zbytečně neubližovat. Zároveň se s našimi velkými šelmami blíže seznámíme a popíšeme si některé způsoby a možnosti jejich ochrany.

Část první
Velké šelmy žili na území České republiky dávno před vznikem našeho státu. Jejich přítomnost na našem území je přirozená. Přirozená je i rivalita mezi člověkem a vlkem, medvědem a rysem. Určitá soupeřivost mezi námi a velkými šelmami existovala vždy - mezi našimi pravěkými předky, kteří se živili lovem a s velkými šelmami tedy museli bojovat o lovenou potravu, nebo mezi lidmi, kteří počali chovat domestikovaná zvířata, která neuměli před těmito šelmami bránit jinak než vybíjením. První část tohoto třídílného článku o našich šelmách budu věnovat výskytu a ochraně velkých šelem v České republice z pohledu zákona ale také obyidí ochotných pomoci. Dále se seznámíme s postoji některých myslivců k přítomnosti šelem na našem území.

Početnost a výskyt v České republice

Medvěd hnědý (Ursus arctos)
Odhaduje se, že na našem území, konkrétně v Beskydech žije 2 - 5 medvědů hnědých. Podle nejnovějších pozorování populace pomalu narůstá. Jedná se o mladé jedince o váze 100 - 150 kg, kteří byli vytlačeni dospělými šelmami ze slovenského území národních parků.

Rys ostrovid (Lynx lynx)
Na území České republiky žije přibližně 100 jedinců rysa ostrovida. Nejstabilnější populace se nachází v Beskydech, kde bylo v roce 2001 zaznamenáno 10 - 15 rysů. Letos, v roce 2007, žije v Beskydech dle nejnověšjích údajů z monitoringu stále 15 rysů.. V Jižních a Západních Čechách žilo rysů sice v tomtéž roce podstatně více – 50 - 75, avšak tato populace se v důsledku pronásledování lidmi vyznačovala a stále vyznačuje klesající tendencí. Několik rysů bylo zaznamenáno také v Jeseníkách, 2-3 jedinci, a záznamy z roku 2001 o výskytu asi 2 kusů nacházíme také v Labských pískovcích.

Je nutné zdůraznit, že v Labských pískovcích se jednalo pouze o nepravidelný a občasný výskyt, a stejně jako populace v Jeseníkách se vyznačovala i tato populace v důsledku pytláctví silnou poklesovou tendencí.

Z nejnovějších údajů vyplývá, že z Labských pískovců rys ostrovid zcela vymizel, a že jedině rysí populace v Beskydech zůstává stabilní, pravděpodobně díky přímé návaznosti na Slovenskou rysí populaci.

Zajímavé je, že co se týče Českého Švýcarska, Jeseníků a Beskyd, nejedná se reintrodukované jedince. Rys ostrovid má tedy přirozený sklon naše území opět osídlit.

Vlk obecný (Canis lupus)
Naši vlci jsou součástí populace karpatských vlků. Populace čítající do deseti jedinců se vyskytuje v Beskydech, a vlci čas od času zavítají také na Šumavu.

Proč se do České republiky šíří

Zřejmě nejdůležitější příčinou šíření všech tří velkých šelem k nám do České republiky je nedostatek vhodných teritoriálních míst pro rozrůstající se slovenské populace vlka, medvěda a rysa. Šíření šelem ze Slovenska považujeme z části za přirozené, a z části nikoliv. V důsledku zabíjení starších jedinců, kteří obvykle představují vedoucí pár smečky, se po zaniknutí vedoucího páru smečka rozpadá. Tak vzniká příležitost pro utvoření nových párů. Tyto páry se skládají z mladších jedinců. V důsledku přítomnosti více párů na malém prostoru, si nově spárované velké šelmy odcházejí hledat teritorium jinam a dostávají se k nám do České republiky a v případě vlků a rysů také do Maďarska.

Další důležitou podmínkou pro šíření velkých šelem do České republiky je dostatek potravy. V případě našeho státu se jedná zejména o kopytníky - srnce, jeleny - a částečně o divoká prasata - která jsou hlavním zdrojem potravy rysa a vlka. Medvěd loví kopytníky jen výjimečně. Živí se nejvíce bylinami a lesními plody, semeny, ovocem, hmyzem, medem, menšími obratlovci a mršinami. Kopytníků žije u nás poměrně vysoké množství, a dají se označit jako zvěř přemnožená. Žádná z velkých šelem by tedy u nás z tohoto hlediska neměla mít s rozšiřováním potíže.

Existují i jiné příčiny šíření rysa, vlka a medvěda na naše území. Jednou z nich je například snižování hustoty zalidnění v oblastech vyšší nadmořské výšky a útlum lidských aktivit v horách.

Zvěř lovná a lovená

Někteří lidé se domnívají, že velké šelmy mohou působit přílišné škody na lovné zvěři, o níž se starají. Kolují mýty, že velké šelmy by mohly populace našich kopytníků zcela vyhubit.

Nepopiratelnou a v České republice již prokázanou pravdou je, že přítomnost velkých šelem v revíru a lov srnčí a jiné zvěře jejími přirozenými predátory působí sice zvěři v několika prvních letech (zhruba deseti) značné potíže, ale po určitém čase se s koexistencí s velkými šelmami vyrovná, a zlepší se jak zdravotní stav zvěře tak i její smysly. Mezi zvěří a jejími predátory se po čase ustálí rovnovážný stav, kdy lovené zvěře přestane ubývat, zvýší se počet tzv. trofejových kusů, a zvěř se stane životaschopnou v soužití se svým přirozeným lovcem.

Vlk a mědvěd navíc zastávají v životním prostředí také sanitární funkci, neboť požírají mršiny. Neméně důležitý je fakt, že přirozené snižování stavů spárkaté zvěře se pozitivně projevuje na přirozené obnově zvěří poškozených lesních ekosystémů zejm. mladých stromků.

V dokumentu ČT2, Velké šelmy v Beskydech, natočeném v roce 2002 se Ing. Libor Konvičný, revírník z Čeladné a lesní správce Jablůnkov, František Lipowski, vyjadřují jednoznačně kladně k přítomnosti a šíření velkých šelem v jejich revírech. Důvodem je fakt, že zvěř v jejich okrscích se díky zde žijícím velkým šelmám stala zdatnější a hodnotnější. Poznamenávají dále, že mít velkou šelmu v revíru je pro ně velice atraktivní. Důvodem je nemalý zájem myslivců z cizích zemí o lov srnčí, mufloní aj. zvěře v honitbě, kde velká šelma žije. Tý jo, to doma nemáme, to musím vidět! Něco podobného si asi myslivci z cizích států říkají, a není divu, že je pro ně lov zvěře v takovém revíru přitažlivý.

Bohužel, najdou se však i takoví "myslivci", kteří veřejně prohlašují, že by rysa na potkání střelili (viz např. výrok "Střílet, střílet, střílet" Vladimír Jindra v Respektu 2005, později potvrdil v Českokrumlovksých listech.

V anonymním průzkumu Akademie věd se 20 z 204 dotázaných myslivců přiznalo, že rysa ilegálně odstřelilo.

Statut ochrany velkých šelem v ČR

Medvěd hnědý (Ursus arctos)
Medvěd hnědý je u nás chráněn hned několika zákony. Jedná se zejména o zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti a vyhlášku k tomuto zákonu č. 245/2002 Sb., podle níž je medvěd hnědý řazen mezi zvěř, kterou nelze lovit. Do této kategorie byl medvěd hnědý zařazen mimo jiné na základě několika evropských úmluv a předpisů, věnujících se ochraně přírody, jež se Česká republika zavázala dodržovat. Jsou to například Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, dále předpisy Evropské unie: směrnice Rady o ochraně stanovišť volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. směrnice o stanovištích uplatňovaná v soustavě NATURA 2000), nařízení Rady zakazující používaní nášlapných pastí a další.

Medvěd hnědý je kromě zákonu o myslivosti rovněž chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v platném znění) a jeho prováděcí vyhláškou. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny je medvěd hnědý řazen mezi zvláště chráněné kriticky ohrožené druhy. (odkaz na můj článek o zákonné ochraně živočišných druhů). Rys ostrovid (Lynx lynx)
Stejně jako medvěd hnědý je i rys zařazen v zákonu o myslivosti č. 449/2001 Sb., mezi savce, které nelze lovit.

Zákon o ochraně přírody a krajiny řadí rysa ostrovida mezi silně ohrožené druhy ČR. Rys ostrovid je navíc chráněn Bernskou úmluvou o ochraně evropsky ohrožených druhů a stanovišť. Bernská úmluva zakazuje rysy chytat, usmrcovat, zraňovat, rušit při vývoji, ničit prostředí kde žijí, obchodovat s nimi ad. Vlk obecný (Canis lupus)
Vlk je zákonem o myslivosti a jeho vyhláškou rovněž řazen mezi druhy, které nelze lovit. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky k tomuto zákonu patří vlk obecný mezi druhy kriticky ohrožené.

Paragraf č. 3 zákonu o myslivosti, který se věnuje zásadám chovu zvěře, začíná slovy: K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře.(Rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý patří v České republice mezi geograficky původní druhy zvěře a měli by být tudíž myslivci chráněni stejně jako geograficky původní zvěř lovná .) Tentýž odstavec dále hovoří o tom, že chovem se rozumí také zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře. (Pokud je spárkatá zvěř přemnožena, a v současné době skutečně je, pak by si měli myslivci k přítomnosti některé z velkých šelem v honitbě jedině blahopřát. Medvěd, vlk a rys zaujímají v ekosystému místo nejvyššího predátora a u zvěře plní regulační, selekční i sanitární funkci. Významně tak napomáhají ochraně lesa.)

Kde nestačí zákon, pomůžeme my

Zákonná ochrana se bohužel ukazuje jako nedostačující. Je proto nesmírně důležité věnovat cílenou pozornost ekovýchově a osvětě. V České republice se informační činností, soustřeďující se na problematiku soužití velkých šelem s lidmi, zabývá hned několik organizací. Tato činnost jak v oblasti osvěty tak i v oblasti praktické ochrany velkým šelem ČR nabyla v minulých letech skutečně záslužných hodnot.

V roce 1999 byl zahájen projekt Záchrana a návrat velkých predátorů. Iniciátory a zakladateli projektu je Hnutí DUHA a občanské sdružení Beskydčan. Kromě teoretické informační činnosti, která zahrnuje řadu přednášek, výstav apod., jsou od roku 1999 . v Beskydech v rámci tohoto projektu organizovány tzv. vlčí hlídky, představující monitoring všech velkých šelem i jiných ohrožených druhů (např. vydra říční, kurovití, sovy). O 3 roky později, v roce 2005, podnítil úbytek rysa ostrovida na Šumavě Hnutí Duha Praha ve spolupráci se Správou CHKO Šumava k založení rysích hlídek. Rysí a vlčí hlídky probíhají každý rok, a zájemci z řad veřejnosti jsou vítáni.

V červnu 2004, v důsledku pronásledování velkých šelem pytláky, vypsalo Hnutí DUHA finanční odměnu za informace vedoucí k odhalení a usvědčení toho, kdo zastřelil či jiným způsobem nezákonně usmrtil některou z našich velkých šelem. Původně vypsaná částka 20 000 Kč narostla, zejména díky příspěvkům individuálních dárců na současných 50 000 Kč a další navýšení je žádoucí.

Ochraně velkých šelem v České republice se věnuje rovněž Český svaz ochránců přírody, zejména ČSOP Valašské Meziříčí a ČSOP Radhošť z Rožnova pod Radhoštěm. Zájemcům poskytují nejen informace o velkých šelmách - nabízejí k vypůjčení elektrické ohradníky chovatelům ovcí jako praktickou ochranu jejich stád před velkými šelmami.

Na ochranu vlka obecného se v České republice soustřeďuje Česká asociace na ochranu vlků (ČAOV). Zabývá se propagací jejich ochrany prostřednictvím internetu a zaváděním přednášek o ochraně vlků do některých středních škol.

Důležité kontakty
Vlčí hlídky: vlci.hlidky@hnutiduha.cz ; www.selmy.cz
Rysí hlídky: rysi.hlidky@hnutiduha.cz ; www.selmy.cz
Hnutí Duha: www.hnutiduha.cz
Půjčování ohradníků - ČSOP Valašské Meziříčí: tel. 571 621 602; email: csopvm@quick.cz

Použitá literatura:
Ochrana velkých šelem v České republice : Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 32. ; editoval Petr Stýblo. - Praha. - 2005.
Velké šelmy v Beskydech : dokument ČT. - 2002.
Velké šelmy v České republice : Krása našeho domova/ Ludvík, Kunc. - 6. roč. - 2006
Úplné znění sbírka zákonů : zemědělství, vinařství, lesnictví, myslivost rybářství a ochrana zvířat. - podle stavu k 1.7.2004
Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy - novelizované znění z 29. listopadu 2001
Alois, Mikula;Zvířata a jejich osudy; Praha 1972.
Karel, Hájek;Krásy myslivosti; Praha 1969

www stránky:
www.selmy.cz

Fotografie: Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz





autor:
Alena Rulfová
email: alena_rulfova@post.cz

datum vydání:
26. března 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.