Muchomůrka červená - Amanita muscaria

Muchomůrka červená
Autor: Jaroslav Malý

Charakteristika

Určitě si vybavíte ten nádherně zbarvený klobouk. Má 10-20 cm po obvodu. V mládí je nejprve polokulovitý, později se tvaruje do plochého bochníku. Ke konci růstu se úplně rozprostře. Jeho pokožka je ohnivě až oranžově červená. Vzácně můžeme narazit i na oranžově žlutou. Za vlhka je slizovitá a za sucha se leskne. Po celé šíři se rozprostírají bílé až žluté bradavkovité strupy, které bývají uspořádány v soustředných kružnicích. Jedná se o pozůstatek plachetky, která v ranném stádiu obklopovala celou plodnici. Podle rozmístění těchto strupů je také možno poznat, kdy houba vyrostla. Pokud se tomu tak bylo za suššího počasí, jsou strupy uspořádány pravidelně a jsou zřetelně menší než u těch hub, které vyrůstaly v mokrém prostředí. Ty mají potom strupy větší, řidší a nepravidelněji rozmístěné. Je také možné, že najdeme muchomůrku červenou bez strupů. Není to způsobeno tím, že by se jednalo o nějakou „vývojovou vadu“, jde pouze o to, že je smyl déšť. V tom případě je povrch klobouku zcela hladký. Klobouk je na okraji rýhovaný.

Lupeny mají 6-10 mm na výšku, jsou hustě poskládané vedle sebe, bílé či nažloutlé. V mládí jsou zakryty blanitým závojem stejné barvy. Výtrusný prach je bílý.

Třeň má cca 20 cm a 1,5-2,5 c,m tloušťku. Je válcovitý a v mládí plný. Postupem času může být dutý. Směrem vzhůru se mírně zužuje. Povrch pokrývají soustředné kruhy bradavek, které zbyly po plachetce. Barvu má bílou až jemně nažloutlou, povrch je slabě vločkatý. V horní části je velký, odstávající, přesto ale měkký prstenec, jehož okraj bývá silnější.

Dužnina je čistě bílá, pouze pod pokožkou klobouku jemně zlatožlutá.

Rozšíření

Muchomůrku červenou můžeme spatřit asi tak od druhé poloviny srpna až do listopadu. Roste v jehličnatých i listnatých lesích od nišších poloh až do hor. Najít ji můžeme i mimo les. Se stromy tvoří mykorrhizy.

Možné užití

Pozor si musíme dát na její mírnou a příjemnou chuť. Nepoznáme ji ani podle aroma, protože nemá výraznější vůni. Jedná se o houbu jedovatou, takže bych doporučovala neservírovat na jídelním stole. Vhodná je tak možná jako objekt fotografování. Nebo se můžeme jen kochat její výraznou krásou. Chtěla bych ale upozornit všechny, kteří rádi tyto houby likvidují např. vlastní podrážkou, že se to nědělá.

Možnost záměny

Ta tuhle houbičku si snad s žádnou jinou splést nemůžeme. Její výrazné zbarvení jí propůjčuje vlastní jedinečnost.

zdroje:
Doc. ing. Antonín Příhoda, Kapesní atlas hub 1 http://encyklopedie.seznam.cz

Fotografie: Jaroslav Malý - www.naturfoto.cz