CHKO nebo NP Křivoklátsko?

„Zatímco v národním parku je prioritou ochrana a obnova přírody, které se přizpůsobuje přístup k péči o území, v chráněné krajinné oblasti se hospodaří s respektem k doposud dochovaným částem.“

Dočteme se na webu Miinisterstva Životního prostředí. V národních parcích je snaha ponechat lokality co nejvíce bezzásahové. V chráněných oblastech se o přírodu pečuje tak aby zde mohl hospodařit člověk, ale aby nedocházelo k ničení těchto významných lokalit. V národních parcích pak státní pozemky spravují přímo orgány ochrany přírody, v chráněných krajinných oblastech hospodaří na státních pozemcích státní podniky, které jsou koncipovány jako podnikatelský subjekt. Z toho vyplývá například odlišný pohled na využívání lesa.

„Na území navrhovaného národního parku Křivoklátsko plošně neproběhla v minulosti zásadní přeměna druhové skladby – tedy založení jednověkých smrkových či borových monokultur, jako je tomu na většině plochy České republiky.“

Uvádí dále web MŽP. Právě tyto lesní ekosystémy bučin, dubohabřin, doubrav či potočních luhů jsou zásadní pro národní park. 6% CHKO má již teď stejnou ochranu jako v národním parku. Stejně jako v Krkonoších, kde se nedávno řešila nová zonace, i zde je potřeba aby se tyto nejcenější lokality mírou ochrany více propojily a vnikl tak celek, který bude mít lepší podmínky pro ochranu než je tomu u malých izolovaných lokalit.

„Zvěř je přirozenou součástí lesního ekosystému a tak je na ni potřeba pohlížet. Pokud však početní stavy myslivecky chované zvěře neodpovídají přirozené úživnosti honitby, tak se její vliv na lesní ekosystém projevuje hlavně poškozováním dřevin. Zvěř se stává limitujícím faktorem obnovy lesa.“

Uvádí MŽP. Právo hospodařit v lesích v CHKO mají Lesy České republiky, s.p., případně Vojenské lesy a statky, s.p. Čili podniky, které v lesích hospodaří za účelem zisku. Většinu honiteb, které se v tuto chvíli nachází na území navrhovaného NP je pronajímána za vysoké nájemné. Čím více zvěře v honitbě je, tím větší příjem spojený s lovem mají. Nájemci LČR a VLS tak nejsou motivováni k tomu aby udržovali stav lovné zvěře tak aby nedocházelo k jejímu přemnožení a tím nadměrnému poškozování dřevin. V národních parcích se honitby nepronajímají a myslivost zde vykonává správa NP. Honitby mimo území NP nebudou dotčeny. Je však nutno dodat, že na Křivoklátsku jsou i lokality, kde tato zvěř naopak chybí a organizuje se tam spásání ovcemi a kozami.

„I v národních parcích je vstup omezen jen v nejcennějších oblastech. Na Křivoklátsku se vymezení klidového území předpokládá zejména na území dnešních národních přírodních rezervací, kde je už dnes povolen pouze vstup po značených cestách. Nedojde tedy ke změně.“

Podle ministerstva se tedy obyvatelé nemusí obávat výrazných změn v zákazu sběru lesních plodin, hub, či palivového dříví. Mimo již výše zmíněné klidové lokality, kde to není možné už dnes. Zachovány budou současné značené stezky. Vyhlášení národního parku se nedotkne ani vodácké turistiky na Berounce.

„Je třeba si uvědomit, že vyhlášením národního parku se vyjímá celý krajinný celek z lidské činnosti, produkce a výnosovosti, a převádí se do režimu ochrany přírody, kde tyto hodnoty neplatí. Znamená to, že tato krajina už nikdy nebude taková jako dosud, že se po několika letech nemusí každému líbit, a hlavně, že už tam lidé nikdy nebudou moci dělat to, co dělali před tím. Že se tedy nikdo nemůže divit, když na převážné ploše těchto území ničí les vichřice, požáry, anebo kůrovec, protože to je přirozená součást přírodních procesů.“

Píše se na stránkách iniciativy Otevřené Křivoklátsko. Je však nutné říci, že les potřebuje nejen věkově stejně staré vysoké stromy, ale potřebuje být různorodý i v tomto ohledu. Aby les ustál vichřici nebo kůrovcovou kalamitu musí být druhově i věkově rozmanitý. To že se přírozeným lesem prožene vichřice nemusí být na škodu. Díky vyvrácení a polámání některých vysokých stromů se dostane více světla do podrostu, což umožní růst semenáčkům, které se v něm krčí a čekají na vhodné podmínky k růstu. Toto potvrzuje i ředitel středočeské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Jaroslav Obermajer.

„Každá obec, na jejíž katastr národní park zasahuje, má svého zástupce v Radě národního parku. Na Radě parku se projednávají zásadní záležitosti, jako je návrh zonace, vyhlašování klidového území nebo zásady péče o území. “

Obce tak mají nástroj jak ovlivnit dění v národním parku. I na území národních parků je schvalování územních plánů v kompetenci obcí. Hranice je dle ministerstva navržena tak aby se potenciální rozvojové plochy nacházely mimo národní park. Obce budou mít možnost dostat se k dalším dotačním titulům jak státním tak i evropským. Iniciativa oponuje tím, že další obce, které budou ovlivněny, ale nemají katastr přímo v NP vliv mít nebudou.

„K lepší ochraně přírody nepotřebujeme nový zákon o národním parku Křivoklátsko, potřebujeme, aby stát ve státní ochraně přírody a ve státních lesích postupoval ve státním zájmu podle platných zákonů a nezatěžoval ani kraje, ani obce, ani daňové poplatníky účelovými projekty.“

Píší obce, kterých se vyhlášení NP bezprostředně týká v otevřeném dopise premiérovi Fialovi. Podle nich má stát v ruce lepší páky jak zamezit hospodaření za účelem zisku v těchto lokalitách a začít zde hospodařit šetrněji. V dopise naráží na špatný časový harmnogram, kdy není možné aby se dotčené subjekty vyjádřili a došlo k efektivní diskusi. Podle iniciativy většinu schůzek, které proběhly iniciovaly obce.

„Smyslem současné ochrany území Křivoklátska jako Biosférické rezervace UNESCO se zkratkou MaB – anglicky Man and the Biosphere neboli Člověk a biosféra – je to způsob hospodaření, péče o krajinu a zachování kulturních a společenských hodnot.“

Filozofií MaB je tedy ochrana území, kde je člověk součástí přírody a udržitelně ji využívá.

„Zpracovatel návrhu musí mít samozřejmě k dispozici celý tým dalších autorizovaných osob se specializací pro jednotlivé obory, a to včetně osoby s oprávněním ke zpracování dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí."

Podle iniciativy Otevřené Křivoklátsko nemůže být návrh v souladu s platnou legislativou, chybí relevantní podklady. Iniciativa úřadům vyčítá zejména jejich nekomunikaci a neznalost místního prostředí.

„Vážený pane premiére, tímto otevřeným dopisem, navazujícím na naši Velikonoční výzvu, Vám přinášíme argumenty, které Vám mohou pomoci objektivně zhodnotit aktuální záměr vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a zabránit fatálním škodám ve společnosti. Vyhlášením záměru v dané situaci byste:

1. připustil regulérní řízení nad návrhem, který nesplňuje elementární požadavky dle platné legislativy,
2. dal průchod myšlenkovým pochodům, které démonizují jeden veřejný zájem na úkor ostatních bez ohledu na dopady,
3. legitimizoval proces eliminující veřejnou debatu o návrhu,
4. dopustil realizaci záměru proti vůli obyvatel Křivoklátska,
5. posvětil likvidaci lesního hospodáře jako nositele kulturního bohatství Křivoklátska.“

Píše se na konci dopisu.

Podle Hospodářských novin je těžké na Křivoklátsku aktuálně najít domorodce, který by byl pro národní park. Jedním z nich je však Karel Schwarzemperg, asi nejznámější zde žijicí člověk: „Nejsem na straně příznivců ani odpůrců parku, přiznám se, že o něm nemám moc informací. Pokud by ale můj nevelký a převážně listnatý les připadl do části parku, kde jsou zásahy a těžba zakázány, tak by mi to vůbec nevadilo,“ říká. Jeho Pozemky by měly patřit do parku.

Zdroje:
www.otevrenekrivoklatsko.cz
www.mzp.cz
archiv.hn.cz