Překvapivá role městské zeleně: ukládá velké množství uhlíku a tím pomáhá bojovat proti změně klimatu

Město plné zeleně.
Autor obrázku: umělá inteligence Dall-E

Nejen chládek a stín, ale i ohromné úložiště uhlíku!

Je všeobecně známo, že zeleň ve městě má řadu úžasných výhod pro obyvatele. V létě nám poskytuje stín, snižuje teplotu, zvlhčuje vzduch. Má pozitivní vliv i na psychiku lidí.

Řada měst to naštěstí už pochopila a snaží se množství vhodných stromů i zeleně na svém území zvyšovat. Nyní se ale ukázalo, že městské parky a zelené plochy mají ještě další, na první pohled neviditelnou, funkci.

Studie nedávno uveřejněná v časopise Nature Climate Change zdůrazňuje význam parků v kontextu klimatické změny. Tyto živé plochy ve městech po celém světě mají v půdě uložené podobné množství uhlíku, jako přírodní oblasti blízko měst. A to i přesto, že je rozloha zelených ploch ve městech menší.

Město plné zeleně.
Autor obrázku: umělá inteligence Dall-E

Uhlík se i v městských zelených plochách ukládá do země na dlouhou dobu, což zabraňuje jeho návratu do atmosféry. To znamená, že zvýšením množství zelené plochy, která pojme ještě více uhlíku, mohou města pomoci snížit globální množství oxidu uhličitého v atmosféře a zpomalit účinky klimatické změny.

Výzkumníci studovali 56 oblastí městských zelených ploch a přírodních ekosystémů v 17 zemích a širokém rozsahu environmentálních gradientů na šesti kontinentech, aby hledali potenciální přírodní řešení pro zmírňování klimatické změny. Analyzovali vzorky z povrchových půd pod dominantní vegetací jak na zelených plochách, tak v přírodních ekosystémech. To proto, že nejvrchnější vrstva půdy je obvykle biologicky nejaktivnější.

V městských zelených plochách je množství uhlíku uloženého v půdě ovlivněno hlavně drobnými živými mikroby v půdě, zatímco v přírodních oblastech je množství uloženého uhlíku ovlivněno růstem rostlin a rozkladem odumřelých rostlin a zvířat. Odstraňování posečené trávy, mrtvého dřeva nebo spadaného listí v městské zeleni může ovlivnit mikrobiální aktivitu a tedy i půdní uhlík. Pokud je například tráva posečena a následně na místě ponechána rozkladu, může to dále zvýšit množství uloženého uhlíku v půdě.

Město plné zeleně.
Autor obrázku: umělá inteligence Dall-E

Studie ale také zjistila, že půdní mikroby v městských zelených plochách jsou citlivější na teplotu než v přírodních ekosystémech mimo města. To znamená, že městská zeleň může ztrácet uhlík rychleji podle toho, jak se klima otepluje. "Teplejší města mají nižší obsah uhlíku v půdě v městských parcích a přírodních ekosystémech, což není dobrá zpráva v našem boji proti změně klimatu v teplejším světě," uvádí Manuel Delgado Baquerizo, ředitel BioFunLab a hlavní autor výzkumu.

Podle autorů studie jsou tato zjištění obzvláště důležitá v čím dál více urbanizujícím se světě. Do roku 2050 se očekává, že 7 z 10 lidí žít ve městech! Městské zelené plochy jsou ale stále často přehlíženy ve výzkumu a územním plánování.

A jak je to ve vašem městě? Zvyšuje se, nebo alespoň se udržuje, množství městské zeleně? Nebo se naopak i vaše město přidalo ke smutnému trendu některých měst, podle které je zeleň zbytečně náročná na údržbu a její místo pomalu zabírá dlažba? Krátkodobě se to může zdát jako "úsporné" řešení, ale z dlouhodobého hlediska na tom proděláme všichni...

Zdroj: studie "Biogenic factors explain soil carbon in paired urban and natural ecosystems worldwide" z časopisu Nature Climate Change