Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Příčiny povodní v naší přírodě

Asi málokomu ušlo, že se lidstvo stále častěji potýká s ničivými povodněmi. Proč k tomu dochází? Mohou za to dva hlavní faktory: změny klimatu a některé nedomyšlené zásahy člověka do krajiny a ekosystémů.

Steč 1 - klikněte pro zobrazení detailuSteč 1

Měníme klima, dokážeme změnit i sebe samé?

Povodně způsobené změnou klimatu zažívá velká část Země. Nejlepší ukázkou jsou například záplavy v jihovýchodní Asii. Ty jsou sice přirozeným jevem jarního tání sněhu například v Himálaji, nicméně klimatické změny mají na svědomí daleko ničivější následky, než tomu bylo v minulosti.

Jsou země, kterým se s ničivým živlem daří celkem úspěšně bojovat. Je to zejména Nizozemsko, které se poučilo z ničivých záplav v polovině 20. století a vybudovalo složitou a nákladnou soustavu uzavíratelných hrází a zábran. Nic ale netrvá věčně. Ani sebelepší zabezpečení nemůže věčně odolávat stále se zhoršující situaci. Nejlepší cesta, jak ničivým záplavám zabránit, je naši planetu nějakým způsobem „vyléčit.“ Lidstvo musí přestat každoročně vypouštět do vzduchu miliardy tun oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů a najít způsoby, jak energeticky náročné výrobní postupy a rostoucí dopravu nahradit prostředky k ovzduší šetrnějšími. A to se týká nejen přímořských oblastí, ale celého světa.

A co za humny?

České republiky se ale dotýká jiný druh záplav – jsou to povodně způsobené masivním táním sněhu či silným deštěm. Avšak zcela rozhodující vliv na intenzitu dopadu povodně má vodní, lesní a zemědělské hospodaření člověka v krajině.

V první řadě je třeba říct, že následkem špatného hospodaření nejsou jen povodně, ale paradoxně taky sucho! Jak je to možné?

Voda z krajiny rychle odtéká a pak zase chybí

Regulacemi vodních toků (napřimování a umělé prohlubování vodních toků, opevňování koryt, protipovodňové valy) dochází k tomu, že povrchová voda je z krajiny rychle odvedena (navíc v nižších polohách nezřídka způsobí ničivou povodeň). Řekám byla regulacemi odepřena většina míst, kde se dříve přirozeně rozlívaly (zaplavované lužní lesy, mokřadní louky).

Steč 2 - klikněte pro zobrazení detailuSteč 2 Navíc byla místa s vyšší hladinou spodní vody na obrovských plochách záměrně odvodněna, zejména během melioračních šílenství v šedesátých a osmdesátých letech předchozího století. Většinu nížin a pahorkatin navíc pokrývá hustá a rozsáhlá síť odvodňovacích příkopů a kanálů. Voda se tak nemůže vsakovat a velké oblasti tak vysychají, a to škodí nejen lidem, ale i rostlinám a zvířatům. A jak se tento problém řeší? Zpravidla založením nových vrtů a dalším nadměrným čerpáním.

Nastanou-li povodně, není rovné zredukované koryto ani zdaleka schopné pojmout všechnu vodu, která se korytem valí. Když se pak voda nemůže rozlít do lesů a luk, rozlévá se do měst (případně do míst kde se dříve rozlívala, ovšem později byla nezodpovědně zastavěna).

Intenzivní zemědělství zintenzivňuje povodně i sucha!

Pokud se voda přeci jen rozlije, zaplavená území nedokážou tuto vodu pojmout. Louky byly většinou rozorány a přeměněny na pole (nedokáží zadržet tolik vláhy jako louka), která jsou navíc neustále zhutňována čím dál těžší zemědělskou mechanizací. Velmi negativní vliv mělo i odstranění mezí, remízků a pásů dřevin, které zejména na svažitých pozemcích působily jako přirozené překážky odtoku vody z krajiny, ale účinně bránili i vodní a větrné erozi půdy. Aby toho ještě nebylo málo, je půdní život dlouhodobě likvidován vysokými dávkami pesticidů a hnojiv. Půda je tak málo prokypřená, chybí ji humus a nedokáže pojmout vláhu tak jako dříve.

Lesy - nelesy – plantáže a pole na dřevo!

Smrkové plantáže pokrývají absolutní většinu zalesněných území u nás, ač správně by se měly smrky vyskytovat pouze v nejvyšších partiích našich hor. Stávající velkoplošné monokultury smrku dokáží pojmout jen zlomek množství vody, jaké by dokázaly zadržet lesy původní, skládající se především z buku a habru, společně s bohatým bylinným patrem a porosty mechu. Dohromady toto původní společenství funguje jako dokonale savá houba, která hodně vody pojme a později v době sucha ji dokáže dle potřeby poskytnout.

Nic naplat že stejnověké a stejnodruhové většinou jehličnaté monokultury zadrží méně vláhy, jsou navíc náchylnější k polomům (viz Tatry) a mají celou řadu dalších negativ - smrkové dřevo rychle roste a tento fakt je bohužel stále tím rozhodujícím. Jaké to má ale následky, nikdo už neřeší.

Mrtvé dřevo dělá živý les a navíc úchvatně nasává…

Steč 3 - klikněte pro zobrazení detailuSteč 3 Další chybou lesního hospodářství je absence mrtvého dřeva v lesích. Tlející biomasa dokáže rovněž nasávat vodu podobně jako houba. Mrtvé dřevo pojme i více vody, než samo váží. Další savou hmotou jsou mechy (největší absorpční schopnost má mech rašeliník). I ony dokážou zadržet ohromné množství vody. Bohužel, aby mech přežil, potřebuje vodu, která se ale smrčinou jen prožene a místo aby se vsákla, způsobí povodeň.

Je třeba řešit příčiny, nikoli následky!

Dlouhodobé příčiny záplav souvisí s neschopností krajiny pojmout nebo pozdržet vodu (tzv. retenční schopnost). Jsou všeobecně známy již několik desetileté. Při jejich řešení je naprosto nutná spolupráce vodohospodářů, zemědělců, lesníků, obcí a ekologů. Těmi příčinami jsou:

- odlesňování
- odvodňování krajiny (meliorace, příkopy a kanály)
- pěstování jehličnatých monokulturních lesů
- napřimování a regulace vodních toků
- likvidace mokřadů (slepá ramena toků, prameniště, rákosiny, podmáčené okraje umělých vodních ploch,…)
- kolaps půdního života
- utužování půdy mechanizací
- zlikvidování mezí a rozptýlené zeleně
- neodborné zemědělská praxe (např. pěstování nevhodných plodin nebo používání nevhodných zemědělských postupů n a svazích)

Stavět velké přehrady či poldry bez řešení těchto problémů nic nezmůže. Zkušenosti ukázaly, že i velké přehrady mají omezenou kapacitu. Musí totiž zároveň plnit dvě zcela protichůdné funkce – být vypuštěné z důvodu zadržení vody a zároveň být napuštěné z důvodu výroby el. energie, rekreace a chovu ryb. Pokud se nádrž neprotrhne, tak se voda přes ni převalí nebo je z bezpečnostních důvodů vypuštěna. Výsledek je vždy ničivý. Např. vychvalovaná kaskáda přehrad na Vltavě tak měla na průběh povodně v Praze jen zcela zanedbatelný vliv a nebýt šumavských lesů a rašelinišť, mohla matička stověžatá dopadnout ještě daleko hůře.

Méně ničivé jsou následky v případě suchého poldru. Poldr je takový typ nádrže, který se napustí vodou jen v případě zvýšeného průtoku. Jelikož je za normálního stavu prázdná, dokáže v případě potřeby pojmout daleko více vody než napuštěná přehrada. Povodeň se nedá s jistotou předpovědět dopředu tak, aby se dala přehrada dostatečně vyprázdnit. Argumenty vodohospodářů rozhodujících mezi oběma možnostmi, že přehrada se dá předem vypustit, jsou tedy mylné a často záměrně klamavé. Ovšem ani velké suché poldry nejsou tím nejšťastnějším řešením, neboť je daleko lépe dokáže nahradit síť menších mokřadů po celé ploše povodní, které v celkovém součtu dokáží zadržet několikanásobně více vody než jeden velký suchý poldr. Navíc z nich voda naakumulovaná během přebytku vody neodteče (narozdíl od suchých poldrů), ale postupně se uvolňuje až když krajina začíná vysychat. Síť mokřadů tak dokáže dotovat minimální průtoky po celé ploše povodí, nikoli jen v nejbližším okolí velkého suchého poldru.

Vše podstatné o příčinách povodní uvádí ve své tiskové zprávě z roku 2002 i Hnutí DUHA.

Tisková zpráva Hnutí DUHA, úterý 13. srpna 2002:

Hnuti DUHA dnes upozornilo, ze povodne nejsou zapricineny pouze katastrofalnim vykyvem pocasi, ale maji rovnez dulezite ekologicke priciny.- Smrkove monokultury zadrzuji vodu podstatne hure nez lesy s mistne odpovidajicimi druhy stromu – prevazne tedy s buky a duby, v horach i jedlemi. Stary jedlobukovy les zachyti za 24 hodin az osmdesat milimetru srazek, zatimco umela smrcina troj - az desetinasobne mene.

- Tlejici kmeny, stare stromy a lisejnik, ktery je obrusta, funguji jako houba. Tlejici drevo nebo lisejnik mohou v prumeru nasaknout tolik vody, kolik samy vazi: jenom lisejnik na trisetlete jedli tedy zadrzi az 200 kilogramu vody. V lesich by proto melo vzdy nekolik procent kmenu zustavat nevytezeno. Prizpusobit se musi take zpusob kaceni: voda velmi rychle steka po rozsahlych holinach vykacenych holoseci.- Vinou prumysloveho zeme

Článek 'Příčiny povodní v naší přírodě' je rozdělen na více kapitol
  1. Příčiny a řešení povodní
  2. Tisková zpráva Hnutí DUHA z roku 2002
  3. Kompletní fotogalerie k článku
»





Debata k článku 'Příčiny povodní v naší přírodě'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Zima

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz