Medojed kapský - Mellivora capensis

autor: Mgr. Jana Hájková
K napsání tohoto článku mě inspiroval útěk medojeda kapského zvaného Káča z pražské ZOO. Doufejme, že tento jedinec bude úspěšně odchycen a bude si i nadále užívat života v pražské zoologické zahradě po boku svého partnera Čerta.

třída savci (Mammalia)
řád šelmy (Carnivora)
čeleď lasicovití (Mustelidae)
rod medojed (Mellivora)

Vzhled

Medojed kapský je šelma patřící do skupiny lasicovitých, stejně jako jezevec lesní, vydra říční, tchoř světlý i tmavý nebo lasice kolčava či lasice hranostaj. Pro tyto živočichy jsou společné krátké nohy, velmi ohebná páteř a pachové žlázy v blízkosti řitního otvoru.

Tato středně velká šelma dosahuje délky 70-90 centimetrů a výšky do 30 centimentrů. 2) Z toho 20-30 centimetrů patří jenom délce ocasu. 3) Pro medojeda je typická široká, zploštělá hlava s krátkýma ušima a malýma očima. Svrchní pruh jeho srsti je zbarven štříbřitě šedou barvou. Tento šál se medojedovi line po hřbetě a to od hlavy až po ocasní část. Zbytek těla je zbarven černě. Kromě hrubé srsti má medojed také silnou vrstvu kůže, která je volná. Jeho krátké silné nohy jsou vyzbrojeny velkými drápy, které používá při lovu, na obranu nebo k hrabání v písčité zemině.

Medojed kapský v dospělosti váží 7-12 kilogramů. 3) Některé zdroje dokonce uvádějí až 15 kilogramů. 2) Přičemž bývá znatelný rozdíl mezi samcem a samicí. Samci bývají obvykle robustnější.

Rozšíření

Medojed kapský je původně africkým druhem. Najdeme ho takřka na celém kontinentu, včetně okrajů pouští. Žije ale také v savanách, lesnatých nebo skalních oblastech. Kromě Afriky se s ním můžeme ve volné přírodě setkat i v Malé Asii, kam byl zavlečen jako nepůvodní druh.

V České republice se můžeme na medojeda kapského přijít podívat do pražské zoologické zahrady. V našem hlavním městě úspěšně chovají páreček těchto šelem.

Způsob života a potrava

Medojed je převážně noční živočich. Potrpí si na samotářský způsob života. Pouze v období páření jsou samec se samicí ve společné blízkosti. To ovšem netrvá déle než týden.

Medojed kapský je všežravec. Z pojmenování tohoto savce vyplývá, že si rád pochutná na medu včel. Jako tajného společníka pro vyhledávání včelích úlů má medozvěstka, zástupce z ptačí říše. Medojed kapský úl divokých včel rozbije a sežere jejich larvy a med. Na zbylých larvách a vosku včel si pochutná již zmiňovaný pták.

Tento rychlý a silný savec loví také ptáky, plazy a savce. Z rostlinné stravy si častokrát pochutnává na ovoci a nejrůznějších hlízách, stejně tak jako na koříncích a plodech rostlin. Medojed nepohrdne ani mršinou. Díky svým obranným mechanismům si může troufnout ulovit i zvířata, která jsou vetší než on sám nebo i prudce jedovaté hady jako je zmije útočná nebo kobra indická.

Rozmnožování

Jak již bylo zmíněno, žijí samec a samice pospolu jen po dobu několika dní v době páření. Samice je následně březí šest až osm týdnů. Narodí se jí jedno až čtyři mláďata. Většinou však jsou sourozenci jen dva. Jako u většiny savců jsou tito tvorové po narození slepí a hluší.

Dospělí jedinec nemá díky své dravosti, síle a rychlosti přirozeného nepřítele. U mláďat je tomu ale jinak. Jsou zranitelná. Proto je matka pečlivě vždy po několika dnech přenáší v tlamě z místa na místo. Ochrozit potomky medojeda kapského mohou jak cizí predátoři, tak i vlastní druh medojedů.

Samci se na výchově nikdy nepodílejí. Samice se o ně sama stará po dobu jednoho roku. Matka jim slouží jako vzor a mladí medojedi se díky schopnosti pozorování učí sami lovit.

Ochrana

Medojedi jsou zvířata velmi inteligentní. Kromě toho ale také projevují svou agresivitu. Díky velkým, několikacentimetrovým drápům mohou být pro své okolí nebezpeční. Před uštknutím i velmi jedovatých hadů je chrání hrubá srst a velmi volná kůže. Při napadení shora se dokonce může medojed ve svém vlastním kožichu otočit až o 180 stupňů a tím nepřítele setřást. Tento živočich není legislativně chráněn. Naopak, je považován za druh, který nemá přirozené nepřátele. To je dáno i tím, že v případě, že se cítí být ohrožen, vylučuje ze žláz umístěných v blízkosti řitního otvoru páchnoucí tekutinu.

Čert a Káča

Čert a Káča je páreček medojedů kapských ze ZOO Praha. Jejich osud je v těchto dnes značně medializován. Samici se totiž podařilo v úterý 7. září překonat elektrický ohradník a následně stošedesáticentimetrovou bariéru. Z Televizních novin na Nově, ale také vyplynulo, že ošetřovatelé řeší variantu lidského pochybení, případně vandalismus.

Čert byl odchycen ve volné přírodě Tanzánie. Do pražské zoo byl umístěn v roce 2001. 1) Ve výběhu žije se svou družkou Káčou. Společně odchovali už šest mláďat. Poslední se jim narodilo letos na začátku roku.

Doufejme, že příběh tohoto medojedího páru bude mít šťastný konec.

český název medojed kapský
latinský název Mellivora capensis
hlavní znaky stříbrošedý pruh na hřbetě, černá hrubá srst, zploštělá hlava, krátké končetiny, silné drápy
způsob života samotářský převážně noční způsob života
rozšíření Čr není rozšířen v ČR (chová ho pražská zoologická zahrada)
rozšíření svět Afrika, Malá Asie
potrava med, larvy včel, ptáci, plazi, savci, ovoce, hlízy, kořínky rostlin, mršiny
doba březosti 6-8 týdnů
počet mláďat 1-4
ochrana není

zdroje (informací):
1) www.zoopraha.cz
2) cs.wikipedia.org
3) www.biolib.cz



autor:
datum vydání:
15. září 2010


Diskuze k článku „Medojed kapský - Mellivora capensis“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!