Homo Kaktusář

autor: Viktor Daněk
Na otázku jak se rodí kaktusář neumím dost dobře odpovědět. Začíná to často tak, že zárodek budoucího kaktusáře, říkejme mu třeba František, uvidí na návštěvě u kamaráda čerstvě rozkvetlý kaktus, hostitel se s ním samozřejmě rád pochlubí a František náhle zatouží mít taky takový klenůtek, který by rozjasnil jeho šedivou garsonku. Hostitel ihned nabízí několik semenáčků. František se zdvořile brání, ale rád je nakonec strčí do kapsy. Kdo by odolal.

listování v kapitolách článku 'Homo Kaktusář'
« předchozí
  1. O kaktusech
  2. Historie kaktusářství
  3. Co kaktusům nabídnout
  4. Rozšíření sbírky
  5. Kompletní fotogalerie k článku
další »


Co kaktusům nabídnout

Kaktusy potřebují k životu šest věcí. Vhodnou zem, dostatek světla a tepla, přiměřenou zálivku, čerstvý vzduch a vaší lásku a péči.

Dobrá zem je základem úspěchu a každý kaktusář má svůj vlastní recept na svou půdu. Půda musí být výživná, ale ne přehnojená, nesmí na slunci tvrdnout a musí zůstat i po stlačení pružná, musí být dostatečně propustná aby v ní kořeny nehnily a současně nesmí vodě dovolit aby ihned utekla dnem, musí být mírně kyselá a nesmí být pro kaktusy nebezpečná škodlivými látkami nebo plísněmi a živočichy. Vybrat dobrou zem není jak sami vidíte zrovna jednoduché, proto si ji sami namícháme. Substráty které se prodávají v obchodech nejsou vždy zcela vhodné, mají často dobré fyzikální vlastnosti, ale jsou velmi chudé. Nebo jsou-li bohaté na živiny, nachází se v nich velké množství hub a parazitů, kteří by mohli kaktusům ublížit.

Zem si proto namícháme sami. Pro výživu si vezmeme listovku nebo starý dostatečně zetlelý hnůj. Kompost ani čerstvý hnůj nejsou vhodné. Listovku si nahrabeme v listnatém lese pod vrstvou napadaného listí. Můžeme případně dohnojit špetkou cereritu, NPK nebo zalít herbaponem. O starší hnůj poprosíme ochotného zahrádkáře, neměly by v něm být už žádné stopy po slámě nebo pilinách. Pro propustnost si vezmeme praný hrubší říční písek, jemnější perlit nebo hrubší antuku. Ta která se nachází na hřištích je často velmi jemná a nevhodná, proto bude lepší když si ji vyrobíme sami, stačí nám k tomu stará vlhká cihla a kladivo. Optimální jsou zrna asi o průměru půl centimetru. Pro dobré fyzikální vlastnosti si vezmeme rašelinu. Tu zakoupíme v zahradnictví, žádejte ale bezpodmínečně rašelinu neupravenou, kyselou, bez vápna. Tři druhy země teď smícháme v poměru 1:1:1 et voilá máme dobrou zem pro kaktusy.

Pokud máme květináčky bez otvorů, nezapomeneme dát na dno asi centimetrovou vrstvu drenáže opět z antuky, říčního písku nebo perlitu. Na typu květináčku nezáleží. Keramické jsou hezčí, ale rychle se vysušují, plastové vláhu dřží uvnitř a nemusíme je zalévat příliš často. Zem je vhodné ještě sterilizovat jednou, dvěma minutami v mikrovlnné troubě na nižší stupeň. Pozor na kov! Potom nechápe vychladnout a můžeme sázet. Kořeny musí splývat vždy směrem k zemi a nesmí být nijak zprohýbány nahoru. Ihned po zasazení nezaléváme . Mohlo by se stát, že zaneseme do poškozených kořínků infekci. Nechme mu chvíli čas, ať se může vzpamatovat.

Kaktusy jsou ve své domovině vystaveny celodenně náporu slunečního záření a jsou na něj připraveni, stejný nápor bychom jim měli dopřát i u nás, i když tady tolik slunce nemáme. Nemáme-li skleník, umístíme je na jižní nebo východní stranu ihned za okno. Ranní slunce jim vyhovuje nejvíce. Pokud budou mít nedostatek slunečního záření, ztrácí své krásné otrnění, deformují svá těla a vůbec velmi strádají. Pokud budou kaktusy ve skleníku, což je ideální, nezapomeneme trochu přistínit bílým vápenným nátěrem na sklech, abychom předešli úpalu. Ve fóliovnících stínit nemusíme, ale hodně větráme.

U tepla platí v podstatě totéž co u světla, opět vybereme teplé stanoviště na jih nebo východ a zajistíme dostatek slunce. Klesnutí teploty pod bod mrazu je pro kaktusy povětšinou smrtelné, proto vždy raději udržujte teplotu alespoň nad deset stupňů i v noci. Pokud teploty takto nízko klesnou nezaléváme až do doby než se teploty zase zvýší.

Voda je další velmi důležitou podmínkou pro zdárný růst. Zaléváme pokud možno čistou vodou říční nebo dešťovou, kterou jsme provařili. Pokud nemáme tuto možnost a jsme odkázání na chlorovanou vodu z kohoutku, potom vodu necháme před použitím alespoň den odstát. Už jsem viděl zalévat kaktusy i vodou balenou bez bublinek a kaktusům to nijak nevadilo. Ve větších sbírkách se ale tento způsob opatřování vody prodraží. Kaktusům svědčí pokud zaléváme vodou teplou, asi 40°C, stačí ale voda vlažná, pokojové teploty. Nikdy ale nezaléváme studenou vodou! Způsobů zálivky je více. Vyloženě nevhodné je jen kropení, doporučuje se zalévat podmáčením do misky, je to výhodné, pokud máme více květináčků v jedné podložní misce. Mě nejvíce vyhovuje zalévání shora na hlínu, ne na tělo. Pokud máme rozprašovač, můžeme v létě zrána kaktusy poprášit teplejší vodou, aby stihly kaktusy do večera oschnout., postřikováním kaktusů bez otrnění nebo s hustou vlnou či barevným (nejčastěji stříbrným) povlakem na těle to ale Nepřeháníme můžeme tím rostlinku zničit. Na ostatní rostlinky ale působí blahodárně. Důležitá je frekvence zalévaní, zaléváme nepravidelně, ale VŽDY AŽ ÚPLNĚ VYSCHNE ZEM! Nikdy nezaléváme do ještě vlhké půdy!

Co se vzduchu týče, kaktusům stačí málo. Jsou ale choulostivé a pokud bydlíme ve městě topícím se pod pokličkou smogu, raději vzduch z venku na kaktusy moc nepouštějte. Exhalace ucpávají průduchy na těle kaktusů a usazují se na trnech. Nepůsobí to pěkně a kaktusy to doslova dusí. Pokud ale máme vzduch venku více méně čistý, větráme jak jen můžeme, pohyb vzduchu je pro kaktusy důležitý a velmi dobře na ně působí. Pokud ale fouká ledový vítr, opět raději zavřeme okna a s větráním počkáme na teplejší dny. Nejvhodnější je větrání před polednem.

Už jsem několikrát nakousl problémy s pěstováním ve velkých městech. Všechny jsme více méně vyřešili až na problém s půdou, ta se vždycky těžko shání, proto si povíme něco o hydroponickém způsobu pěstování. Hydroponie znamená, že živiny rostlinám nedodáváme půdou a vodou, ale roztoky živin do kterých se rostliny namáčejí nebo se na ně rozprašují. Tyto způsoby nejsou pro kaktusy příliš vhodné, ale existuje řešení. Kaktusy vsadíme do květináčků bez dna, výborně poslouží sklenice. Kaktus zasadíme do jemnějšího perlitu, čistého říčního štěrku nebo drcené cihly zbavené prachu. Výborná je i pemza nebo sopečný tuf. Tento substrát slouží jako opora pro kořeny a zaléváme vodou s rozpuštěným hnojivem pro tyto účely. K dostání je u nás Herbapon, , Hydroponix nebo Herbasyn. Dávkujeme podle údajích na obalu.

Důležitá věc pro kaktusy je zimování. Stejně jako lidi si potřebují odpočinout spánkem, i kaktusům musíme dát občas dobrou noc. Kaktusy přezimuji i ve své domovině a protože je našich zeměpisných šířkách v zimě nedostatek světla, což kaktusům nesvědčí a chladno, využijeme toho k přezimování. Důležité je vynechání zálivky. Zálivka v zimě jim velmi uškodí, donutí je k růstu a bez světla se začnou deformovat nebo v horším případě shnijí. Proto začneme s klesajícími teplotami přibližně od půlky října šetřit s vodou. Začátkem listopadu zálivku vysadíme a po důkladném vyschnutí substrátu dáme kaktusy na stinné chladnější místo a nezaléváme po celou zimu. Můžeme kaktusy také vyndat z květináčku a zimovat bez hlíny. Mnohé druhy můžeme také umístit do ledničky, kde se drží stálá teplota. V tomto období kaktusy odpočívají a sbírají síly na nový rok. Mimo to se také vytváří základ budoucích květů. Zimování je velmi důležité a jeho absence způsobuje odumírání rostlin, stagnaci růstu nebo jejich nekvetení. Na jaře jakmile začne pálit první slunce, přibližně koncem března kaktusy vyndáme a dáme na slunce, pokud byli bez hlíny, zasadíme, až se kaktusy za několik dnů prohřejí, dáme jim první zálivku. Nikdy ne naopak! Nejdříve teplo, potom vodu. První zálivku nepřežeňte, jen trochu, potom po vyschnutí substrátu už můžeme zalévat normálně, brzy si všimnete první násady poupátek :-).


listování v kapitolách článku 'Homo Kaktusář'
« předchozí
  1. O kaktusech
  2. Historie kaktusářství
  3. Co kaktusům nabídnout
  4. Rozšíření sbírky
  5. Kompletní fotogalerie k článku
další »



autor:
Viktor Daněk
email: viktor.danek@centrum.cz

datum vydání:
25. dubna 2005


Diskuze k článku „Homo Kaktusář“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2023 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.