Chtěl bych vás víc!

Povíme si něco o možnostech rozšíření sbírky. Tou úplně nejjednodušší možností je nákup nových rostlin, můžeme nakupovat v botanických zahradách, supermarketech a obchodech a od kaktusářů. Nejlevněji vám prodá kaktusy zkušený pěstitel, pár korun za kus, to je ve srovnání s cenami v obchodech za pusu. Ale pozor, musíte počítat s tím že ne všechny kaktusy od pěstitele se u vás chytí. Kaktusáři totiž své drobečky doslova rozmazlují a jsou zhýčkány tak, že v trochu drsnějších podmínkách hynou.

Opakem jsou rostliny ze supermarketů a obchodů s květinami. Tam chudáčci v katastrofálních podmínkách chřadnou celé měsíce než si je někdo koupí. Když si jej vezmete, velmi se mu zavděčíte čímkoliv, pokud si je donesete v pořádkou většinou přežijí i u vás, pozor ale abyste si s sebou nedonesli infekci. Pozorně si kaktus prohlédněte, jestli má své kořeny a není do země jen tak vpíchnut a jestli některá jeho část nehnije nebo není podezřele vlhká a měkká, zvláště si všímejte paty kaktusu těsně u země a pod zemí. Cena v obchodech je ale vždy přehnaná a i desetkrát dražší než od pěstitele.

Ideálním řešením je tedy botanická zahrada, pokud nějakou máte v blízkosti. Ceny jsou tam také vyšší, ale ne zas tolik, kolik v supermarketech a o rostliny je tam dobře pečováno, takže riziko dotažení škůdce je menší (ne však nulové, proto novou rostlinku vždy umisťujte alespoň na týden do karantény, než ji představíte své sbírce), zároveň jsou rostliny pěstovány ve velkém, takže hýčkány láskyplnou rukou kaktusáře nejsou.

Další možností je vypravit se na lov do Ameriky. Nepředpokládám že se na něj vypravíte, proto se o něm ani nijak nezmiňuji, pokud se vám přece jen dostane do ruky import, pozor na něj, nikdy jej neumísťujte ihned do své sbírky, bude na mě pravděpodobně mnoho škůdců a plísní. Důkladně mu proberte kořínky, pročistěte a nechte je na slunci zaschnout. Často se stává že rostliny cestou ztratí kořeny, proto je lepší jej ihned naroubovat, než se marně pokoušet o přirozené zakořenění. Také pozor na chráněné druhy.

Třetí možností je rozmnožení vlastních rostlin. Nejjednodušeji to jde vegetativně. Rostliny často odnožují, jindy ve stáří tvoří trsy. Novou mladou rostlinku opatrně sebereme, pokud drží jen na cévním svazku, nebo seřízneme vydezinfikovaným nožem, ránu ošetříme 3% roztokem peroxidu vodíku. Nový řízek dáme na slunce aby zaschl a počkáme několik dní nebo týdnů až se vytvoří malinké bíle hlavičky čekacích kořínků, pokud se nevytvoří, dále nečekáme. Řízek zasadíme do našeho substrátu zalijeme a čekáme jak se uchytí.

Některé rostliny, ale neodnožují, chceme-li je vegetativně rozmnožit musíme je nutné je k tomu donutit. Drastickým způsobem je navrtání vegetačního vrcholu staršího jedince. Tím je rostlina zničena a v poslední předsmrtelné křeči se bude snažit instinktivně zachovat potomstvo, takže obraší. Někdy rostlina nevytvoří trs ale z posledních sil vykvete a pokud se nám ji nepodaří opylovat, máme smůlu a dobře nám tak. Já jsem ještě nikdy neměl to srdce rostlinku navrtat. Jiným způsobem jak přinutit rostlinu k vytvoření trsu je roubování. Kaktus se "přilepí" na podnož, která má lepší kořeny a rychleji roste. Naroubovaný kaktus tak velmi rychle a bujně roste a často vytváří trsy a množství květů. Roubováním ale zkracujeme životnost rostlinky jen na několik málo let.

K roubování si vybereme teplý slunečný den. Jako podnož nám poslouží většina ze sloupcovitých rychle rostoucích kaktusů. Jen o podnožích by se dal napsat celý článek, takže pokud se k roubování dostanete, zkuste se informovat u někoho, kdo má s roubováním kaktusů zkušenosti. Nejlepšími druhy pro roubování jsou eriocereus jusbertii a další eriocereusy pro teplomilné rostliny, Trichocereus spachianus a další trichocereusy pro chladnomilné rostliny a u nás oblíbený univesrální echinopsis křížený s lobívíí.

Alkoholem vydezinfikovaným nožem si rovnoběžně plynulým řezem zařízneme podnož asi deset cm nad povrchem substrátu, pokud se nám řez nepovede úplně rovný, provedeme ho kousek níže znovu až jsme úplně spokojení. Pracujeme rychle, aby nám řez nezaschl. Stejným způsobem zařízneme i kaktus určený k roubování, zařízneme jej přibližně v jedné třetině těla od kořenů. Roubovanou rostlinu pomalu přiklopíme nebo přisuneme na podnož tak, aby se kryly cévní svazky (světlá místa), pokud se nemohou krýt všechny, tak alespoň jeden. Mírným tlakem roubovanou rostlinku přimáčkneme a můžeme s ní ještě posmýkat, aby mezi podnoží a roubencem nezůstal žádný vzduch. Roubence ještě zajistíme gumičkou nebo zatížíme, aby se nepohnul a umístíme na čisté světlé místo. Pracujeme s čistými nástroji! Po několika dnech či týdnech kdy vidíme že se roub uchytil a roste gumičku či závaží sundáme a můžeme si gratulovat.

Roubování také využijeme pokud si včas všimneme, že rostlina odspodu hnije. Odřezávám z rostliny napadené plochy tak dlouho až vidíme čisté nenapadené maso.

Výhodnější, ale také náročnější možností množení je generativní, tedy pomocí semen. Potřebujeme k tomu dvě kvetoucí rostliny téhož druhu. Mezidruhově se kaktusy nekříží, a když tak vznikají většinou nežádoucí hybridy. Pyl lze krátkodobě skladovat ve sterilizované suché skleničce od léků na kousku vaty. Vatou namotanou na špejli přeneseme pyl z prášníku na bliznu. Bliznu můžeme předtím také krátce opatrně podráždit špendlíkem. Pokud se nám opylení podařilo, květ brzy uvadá, pyl prorůstá až k vajíčkům a za několik týdnů dozraje v plod. U kaktusů s cefáliem probíhá opylení samo. Plod opatrně utrhneme až je suchý, pozor aby nehnil! Zbavíme ho všech zbytků květu a zasejeme do běžného kaktusářského substrátu, zalijeme a květináček zavážeme do polyetylénového sáčku nebo přiklopíme sklenicí dnem vzhůru. U choulostivých semen se doporučuje výsev do zavařovacích láhví, kde jsou hermeticky uzavřeni s živným roztokem na rašelině a antuce. Tady je důležitá sterilizace všeho, láhve, semen, vody i substrátu, protože v tomto prostředí se daří řasám a plísním, které by znamenali pro výsev katastrofu. U choulostivých druhů je vhodné semenáčky naroubovat.

Hodně zdarů a potěšení s kaktusy!

Forografie:
Pavel Klouda
Mgr.Jan Vaněček
Viktor Daněk