Když to na louce „štěká“: Intimní detaily právě probíhající srnčí říje

Srna
autor: Caroline Legg
licence: CC BY 2.0

Zatímco my lidé si začátek prázdnin spojujeme s dovolenou a odpočinkem, pro srnčí zvěř je toto období naopak časem vrcholného výkonu.

Srnec obecný je v tomto období doslova „zaslepený“ hormony. Jeho hlavním úkolem je najít srnu, která je právě v říji. Tento stav je přitom extrémně krátký. Samice je svolná k páření obvykle jen jediný den v roce, a to jen po dobu několika hodin. Pro srnce je to tedy závod s časem.

Několik funkcí „štěkání“

To „štěkání“, které v lese slyšíme, je srncovým komunikačním nástrojem. To není žádné překvapení. Bekání je hlasitý, krátký a rytmický projev, který má několik funkcí.

Označení teritoria: Srnec dává okolí najevo: „Tady jsem já a tohle je můj revír.“

Vábení samic: Zvukem se snaží přilákat srnu, která by mohla být v blízkosti.

Výzva pro rivaly: Pokud se v blízkosti objeví jiný srnec, bekání se může změnit v agresivnější projevy.

Svatební kolečko v trávě nebo obilí

Jednou z nejzajímavějších věcí na srnčí říji, kterou můžete při troše štěstí pozorovat, je tzv. svatební kolečko. Srnec, který si vyhlédne srnu, se od ní nehne ani na krok. Aby si ji udržel u sebe, začne kolem ní běhat v kruzích, čímž ji postupně unaví a „zúží“ její prostor.

Díky tomu, jak srnci v kruhu běhají stále dokola, často vyšlapou v trávě nebo obilí zřetelnou cestičku, kruh o průměru několika metrů. Pokud tedy narazíte na pravidelně vyšlapaný kruh v trávě, vězte, že jste právě našli „taneční parket“ srnčí lásky.

Značkování čelem

Srnci v tomto období nepracují jen hlasem, ale i „vůní“. Všimněte si, že srnci v červenci často agresivně otloukají mladé stromky a keře. Zde je důležité opravit častý mýtus: v červenci už srnci neshazují kůži (lýčí) z parůžků – to proběhlo již na jaře. Nyní jde čistě o značkování teritoria. Na čele, těsně u kořenů parůžků, mají srnci speciální pachové žlázy. Když srnec tře hlavu o větvičku, zanechává na ní svůj jedinečný pachový podpis, kterým ostatním samcům sděluje: „tady to je moje“. Čím častěji je stromek odřený, tím silnějšího a dominantnějšího srnce v daném revíru máme.

Příroda s „vlastním načasováním“

Jak už bylo zmíněno, srnčí říje má biologický unikát v podobě latentní březosti. Po oplození srny nedochází k okamžitému vývoji plodu. Zárodek zůstává v děloze v klidovém stádiu až do konce prosince nebo začátku ledna. Teprve poté začne plod skutečně růst, aby se srnčata narodila v ideálním jarním období, kdy je v přírodě dostatek čerstvé potravy. Tento mechanismus je naprosto fascinující – srna vlastně „ví“, že se má připravit na jaro, aniž by musela hned začít s náročným vývojem mláďat.

Pokud se tedy během těchto horkých červencových večerů vydáte do přírody, buďte tiší. Možná neuvidíte samotný akt, ale uslyšíte zvukové drama, které hýbe našimi lesy už po tisíce let.

Víc o této zajímavosti jsme psali v našem href https://www.priroda.cz/clanek/vyzkum-planovani-materstvi-u-srny-muze-pomoci-zefektivnit-ivf/starším článku o výzkumu latentní březosti u srn v souvislosti s IVF u člověka.

Proč jsou teď srnci na silnicích?

Srnčí říje má i svou stinnou stránku. Hormony způsobená „slepota“ srnců znamená, že jejich pud sebezáchovy klesá na minimum. Srnec, který pronásleduje srnu, často bezhlavě vbíhá na silnice, protože jeho pozornost je upnuta jediným směrem. Řidiči by proto měli být právě teď, v červenci, na venkovských silnicích podél lesů mnohem opatrnější než v jakémkoliv jiném období roku.

Takže až příště uslyšíte v lese nezvyklé štěkání, už víte, že nejde o zatoulaného psa, ale o srnce, který se snaží zaujmout srnu. Celý tenhle proces, od svatebních koleček až po latentní březost, je jen další ukázkou toho, jak efektivně je česká příroda nastavená.

zdroje:
Časopis Myslivost