Když to na louce „štěká“: Intimní detaily právě probíhající srnčí říje

Zatímco my lidé si začátek prázdnin spojujeme s dovolenou a odpočinkem, pro srnčí zvěř je toto období naopak časem vrcholného výkonu.

Srna v této době vylučuje hlen, který obsahuje látky, které srnec vycítí a jde po její stopě. Srnec obecný je v tomto období doslova „zaslepený“ hormony. Jeho hlavním cílem je najít srnu, která je právě v říji. Tento stav je přitom extrémně krátký. Samice je svolná k páření obvykle jen jediný den v roce, a to jen po dobu několika hodin. V tomto období vydává pisklavé zvuky. Pro srnce je to tedy závod s časem.

Krom pískání srn, můžeme v tomto období také slyšet častější a agresivnější štěkání srnců. Toto „štěkání“ odborněji bekání, které na louce slyšíme, je srncovým komunikačním nástrojem. To není žádné překvapení. Není to čistě řijný projev, srnci bekají i jindy během roku. Je to varovný, distanční a teritoriální projev, který ale v průběhu říje výrazně zesiluje.

Svatební kolečko v trávě nebo obilí

Jednou z fascinujících forem srnčí říje je tzv. svatební kolečko. Během říje srna často prověřuje kondici srnce tím, že před ním aktivně prchá a kličkuje. Srnec ji následuje, a protože oba často běhají v opakujících se trasách, vznikají v porostu vyšlapané kruhy. Tento tanec, který může trvat dlouhé hodiny, je zkouškou vytrvalosti, při níž srnec dává najevo svou sílu a odhodlání.

Značkování čelem

Srnci v tomto období nepracují jen hlasem, ale i „vůní“. Všimněte si, že srnci v červenci často agresivně otloukají mladé stromky a keře. Zde je důležité opravit častý mýtus: v červenci už srnci neshazují kůži (lýčí) z parůžků – to proběhlo již na jaře. Nyní jde čistě o značkování teritoria. Na čele, těsně u kořenů parůžků, mají srnci speciální pachové žlázy. Když srnec tře hlavu o větvičku, zanechává na ní svůj jedinečný pachový podpis, kterým ostatním samcům sděluje: „tady to je moje“. Čím častěji je stromek odřený, tím silnějšího a dominantnějšího srnce v daném revíru máme.

Příroda s „vlastním načasováním“

Jak už bylo zmíněno, srnčí říje má biologický unikát v podobě latentní březosti. Po oplození srny nedochází k okamžitému vývoji plodu. Zárodek zůstává v děloze v klidovém stádiu až do konce prosince nebo začátku ledna. Teprve poté začne plod skutečně růst, aby se srnčata narodila v ideálním jarním období, kdy je v přírodě dostatek čerstvé potravy. Tento mechanismus je naprosto fascinující – srna vlastně „ví“, že se má připravit na jaro, aniž by musela hned začít s náročným vývojem mláďat. Víc o této zajímavosti jsme psali v našem href https://www.priroda.cz/clanek/vyzkum-planovani-materstvi-u-srny-muze-pomoci-zefektivnit-ivf/starším článku o výzkumu latentní březosti u srn v souvislosti s IVF u člověka.

Podle některých zdrojů dochází pozdě na podzim u srnce obecného ještě k takzvané druhotné - náhradní říji, kdy se páří neoplozené samice s mladými srnci, kteří nebyli úspěšní v obvyklém čase. Zárodek se poté vyvíjí normálně. V květnu až červnu rodí srna obvykle jedno, někdy dvě hnědá, bíle skvrnitá mláďata (srnčata).

Proč jsou teď srnci na silnicích?

Srnčí říje má i svou stinnou stránku. Hormony způsobená „slepota“ srnců znamená, že jejich pud sebezáchovy klesá na minimum. Srnec, který pronásleduje srnu, často bezhlavě vbíhá na silnice, protože jeho pozornost je upnuta jediným směrem. Řidiči by proto měli být právě teď, v červenci, na venkovských silnicích podél lesů mnohem opatrnější než v jakémkoliv jiném období roku.

Takže až příště uslyšíte v lese nezvyklé štěkání, už víte, že nejde o zatoulaného psa, ale o srnce, který se snaží zaujmout srnu. Celý tenhle proces, od svatebních koleček až po latentní březost, je jen další ukázkou toho, jak efektivně je česká příroda nastavená.

zdroje:
Časopis Myslivost