Která z rostlin nás v  létě ochladí?

V lidovém lékařství tradičně rozlišujeme bylinky, které podporují pocení a které jej naopak zastavují. Využíváno toho bývá především v léčebných procesech, např. při nachlazení, ale své opodstatněné využití najdou i mimo něj.

Při omezování pocení pozor u těhotných či kojících maminek a malých dětí

Pro zastavení pocení obecně můžeme využít všechny rostliny, které v nějaké své části obsahují chemické sloučeniny zvané kumariny nebo silice. Bohatý obsah kumarinů má například šalvěj lékařská, která se ovšem nesmí užívat ve vysokém množství pro svůj vysoký obsah jedovatého thujonu. Rovněž ji nesmí užívat těhotné nebo kojící ženy a malé děti. U těchto skupin je riziko zvlášť vysoké, šalvěj dokáže i zastavit tvorbu mateřského mléka nebo mentální vývoj dítěte, a proto je třeba sáhnout po jiných preparátech.

Poněkud bezpečnější je v tomto ohledu libeček lékařský, ovšem pro zmíněné rizikové skupiny opět nevhodný, jelikož silně dráždí ledviny. Jako koření například v polévce by ovšem škodit neměl, jelikož dávka je zde minimální, nicméně opatrnost je i přesto na místě.

Poslední doporučovanou rostlinou bývá yzop lékařský, ani zde ovšem těhotné ženy nebo malé děti nenajdou využití, jelikož jeho působení u těchto skupin nebylo ještě dostatečně prozkoumáno.

Při nutnosti zastavení pocení rukou a nohou, což bývá například častý problém při klimakteriu, se velmi osvědčily koupele zmíněných částí těla například v odvaru z ořešáku, dubové kůře nebo řepíku.

Obecně pak siličnaté rostliny jsou všechny ty, které nám voní. Typicky to bývají středomořské bylinky jako máta, bazalka nebo meduňka, často přidávané například do čerstvé vody. Opatrnosti je též třeba u máty, která má sice ochlazující působení, ale u dětí do 6 let může způsobit alergické reakce, dýchací potíže až asmatické nebo anafylaktické potíže, a to i bez prokázané alergie na mentol.

Obsáhlou skupinkou jsou naopak bylinky, které pocení zvyšují, pozor na dehzdrataci

To může být žádoucí například při již zmiňovaném nachlazení, nicméně i v létě mohou najít své opodstatnění, jelikož pocení má pro naše tělo též ochlazující účinek. Je ovšem žádoucí při užívání těchto bylin důsledně dbát na dodržování pitného režimu, aby nedošlo naopak k dehydrataci organismu. Rovněž tyto bylinky nejsou vhodné pro malé děti do 10 let, jelikož ty ještě nemají dozrálý systém termoregulace. U kojenců pak není podávání bylinek nebo vody vůbec žádoucí, naopak nejlepší opatřením je pobyt ve stínu a časté kojení.

Mezi bylinky zvyšující pocení patří především lípa (konkrétně lipový květ), heřmánek pravý (často chybně podávaný právě dětem pro doplnění pitného režimu!), květ černého bezu, časté bezové limonády naopak dokážou silně dehydratovat, vrbová kůra a preparáty z ní, květ akátu nebo tužebník jilmový.

Vlivem horka nás též může překvapit nespavost. Pozor na horkokrevnost

Zvláště pokud jsou noci velmi teplé, například ve městech. I zde v bylinkách najdeme jisté změny oproti běžnému užívání. Například často doporučovaný kozlík je v létě nežádoucí užívat, jelikož má zahřívací působení, a pokud je navíc člověk spíš robustnější tělesné postavy a spíš energičtější typ, může mu kozlík pěkně přitopit. Pro horkokrevné typy je naopak lepší využití spíš hořkých bylin, které pročišťují játra, jako jsou například pampeliškový kořen nebo čubet benedykt. Naopak u hubených, nízkotlakých a bledých lidí mohou i v létě zahřívací bylinky přijít vhod, a tak můžeme u takových typů při nespavosti podávat i již zmíněný kozlík, líp, ale také třezalku, diviznu nebo mateřídoušku.

Dle čínské medicíny je v létě nejvíce zatížen kardiovaskulární a lymfatický systém.

Typicky kardiovaskulární systém podporuje například srdečník obecný, hloh, česnek, jinan dvoulaločný, petržel, kopřiva nebo rozmarýn. Je však třeba opatrnosti, pokud již užíváte nějaké preparáty ovlivňující kardiovaskulární systém, typicky na vysoký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu nebo cévní potíže jako křečové žíly. Neužívejte tyto bylinky před poradou s lékařem!

Ochlazující a jídelníček

Je také třeba upravit stravu a životní styl tak, aby tyto orgány nebyly zbytečně přetěžovány. Z potravin mají nejvíce zahřívající působení živočišné produkty, především maso, a to v úpravě smažené, pečené nebo grilované, což bývá častý letní nešvar. Naopak ochlazující působení mají například citrusy (typicky konzumované spíš v období Vánoc, což je krajně nevhodné), ale de fakto všechna čerstvá zelenina a ovoce. Z těch nejvhodnějších druhů jsou to pak na začátku léta třešně, bobuloviny (jahody, rybízy, borůvky, maliny), v postupu léta se pak přidávají vodnaté druhy jako melouny, okurky nebo rajčata. Zde je však třeba, aby si dali pozor především alergici na travnaté pyly nebo pyly stromů (typicky olše, topol, bříza), jelikož se objevují poznatky, že například rajčata nebo lepek mohou potíže alergiků zhoršovat. Aktuálnější poznatky však zatím nejsou k dispozici.

Věřím, že jste v článku našli potřebné informace a horké počasí tak pro vás již nyní nebude žádným problémem. Krásné prázdniny!