Liška obecná - legendární krásný a vychytralý obyvatel naší přírody

autor: Lenka Kadlíková
Liška obecná (Vulpes vulpes) si díky své chytrosti a jedinečnému vzhledu zajistila místo v pohádkách a legendách řady národů po celém světě, včetně toho našeho. Jaká je ale tato krásná šelma ve skutečnosti?

třída savci - Mammalia
řád šelmy - Carnivora
čeleďpsovité - Canidae
rod liška - Vulpes
druh liška obecná - Vulpes vulpes (Linnaeus, 1758)

Vzhled lišky obecné

Tato krásná a u nás nejrozšířenější divoce žijící šelma má horní stranu svého těla pokrytu rezavými chlupy, spodní část tlamy, hrdlo, břicho a vnitřní část nohou má bílou. Takto tradičně vypadá ale pouze základní zbarvení, protože i u nás se liška vyskytuje v několika dalších barevných variantách. Příkladem takového zbarvení je liška s tmavou spodní stanou, které se přezdívá „uhlířka“.

Pro všechny lišky je charakteristický jejich dlouhý huňatý ocas. Od svých příbuzných volně žijících psovitých šelem se liší především šikmo položenýma očima s podlouhlou zřítelnicí, jemněji zašpičatělým čenichem a kratšíma nohama. Jinak mají ale stavbu těla podobnou jako slabší psi. Liščí samec i samice vypadají téměř stejně, není u nich výrazný pohlavní dimorfismus.


Rozšíření

Vyskytuje se po celé Evropě, severní Africe, severní Americe i v Asii. Ráda se pohybuje v lese, parcích a křovinných úborech. Díky lidem se liška rozšířila i v Austrálii, kde působí jako extrémně nebezpečný invazní druh.


Způsob života a potrava

Liška je aktivní brzo ráno a na pak až večer a v noci. Loví obratlovce do velikosti husy a zajíce, především však malé hlodavce. V hlubokém sněhu zvládne ulovit i srnčí zvěř. Málokdy se stane, že ji vyhlídnutá kořist uteče. Často loví skokem, který může být až 5 metrů dlouhý. Svou kořist si ze všech sil brání a dokáže o ní bojovat i se silnějšími predátory.

Občas dokonce loví jen tak pro zábavu, i když sama nemá hlad. Pro zábavu také chytá krtky, jejichž maso jí nechutná, a nosí je živé mláďatům jako hračku. Mimo to si liška pochutná i na lesních plodech nebo ovoci. V případě potřeby je schopná se rychle přeorientovat na jinou potravu a přizpůsobit se aktuální situaci.

Liščí nory si lišky vyhrabávají ve svahu kopce, v soutěskách, útesech, srázech u vodních toků, příkopech, propadlinách, strouhách, skalních štěrbinách a opuštěných lidských stavbách. Nory bývají dlouhé 5-7 metrů a hluboké 0,5 až 2,5 metrů. Občas si drzá a chytrá liška přivlastní i část důmyslně postaveného a až několika patrového brlohu po jezevcovi. Oproti častému předpokladu lišky své nory trvale nepobývají, raději pobývají venku. Nory využívají jen v období rozmnožování, případně jako úkryt před špatným počasím.

V době, kdy má liška mláďata, se její plachá a opatrná povaha mění v odvážnější. V tomto období dokáže napadnou i psa, který se objeví v blízkosti její nory. Lišky žiji v naprosté většině případů samotářsky.

Jediné období, kdy se lišky sblíží je období páření. Samec však záhy od své družky odchází a o mláďata se stará matka. Liška má vynikajícímu sluch, zrak i čich, takže snadno uteče našim očím a ve volné přírodě jí jen málokdy zahlédneme.

Liška dokáže běhat rychlostí až 40 km/h. Svůj revír v okruhu kolem 6-8 km si označuje trusem.

Rozmnožování

Liščí páření začíná zhruba v půlce února. Asi po 49 až 60 dnech pak přivádí na svět průměrně 4 mláďata, která jsou ze začátku šedá a slepá. Oči otvírají po 2 týdnech. Matka malá liščata kojí tři týdny, potom se jim zpevní chrup a čelisti a mohou přejít na masitou stravu.

Zhruba po měsíci života mláďata poprvé opouští noru. Pokud se Vám naskytne pohled na tato hrající si a dovádějící mláďata, vězte, že na místě setrváte hodně dlouhou dobu :-) Liška si svá mláďata ale hlídá a pokud bude mít pocit, že noru někdo objevil, tak mláďata přenese do bezpečí jinam.

Pohlavně dospívají v devíti měsících.


Ochrana

Liška není legislativně chráněna. Podle myslivců jde o přemnoženou zvěř a je povolen její celoroční odstřel, včetně období březosti a kojení malých liščat - s čímž ani někteří myslivci nesouhlasí.

český názevLiška obecná
latinský název Vulpes vulpes
hlavní znaky rezavý kožich, dlouhý huňatý ocas
způsob života samotářský
rozšíření ČR Celá
rozšíření svět severní Afrika, severní Amerika, Asie, Austrálie
potrava ptáci, hlodavci, mláďata vetších savců, lesní plody, mršiny
doba březosti 49-60 dní
počet mláďat v průměru 4, někdy i více než deset
ochrana není zvlášť legislativně chráněn


zdroje: Brehmův život zvířat, Wikipedia




autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz

datum vydání:
31. října 2022


Diskuze k článku „Liška obecná - legendární krásný a vychytralý obyvatel naší přírody“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.