Supermarket nebo raději menší obchod?

Jeden moudrý člověk řekl: "Nemáme tolik místa jako Američané, abychom si mohli dovolit na každém kousku přírody vystavět supermarket." A přece se tak děje a je to velmi tragické a pro mne osobně rovněž děsivé. Kam až jsme schopni dojít?

Supermarkety, hypermarkety a jim podobné nezastupují však hrozbu "pouze" v podobě ničení přírodních ploch. Díky jejich nesmírnému počtu a neustálému se předbíhání v cenových slevách mezi sebou navzájem, dochází totiž k nekonkurence schopnosti menších domácích - tuzemských obchodů. Ty pak ztrácejí na své oblíbenosti a přecházejí do večerních prodejních dob, kdy prozatím většina marketových obchodů zůstává uzavřena. Vítězí větší finanční pohodlnost. Jak je tomu dlouho, co se u nás v České republice objevil první supermarket? Ne více než pár let. A jak jsme tedy nakupovali předtím? Je možné, že jsme měli dostatek všech základních surovin a žili relativně šťastně a spokojeně? Bez supermarketů a hypermarketů?

Jak jsme tedy nakupovali dříve?

Nakupovali jsme naprosto normálně: Ráno jsme si došli pro čerstvé rohlíky a chleba, mléko, pak něco sladkého dětem, do blízkého obchodu. Pozdravili jsme se mile s prodavačkou, sdělili si navzájem prožitky uplynu(ých)lého dne(í), vybrali si potřebné zboží, které nám prodávající ochotně vyndala ze zadní stěny či z pod mrazícího pultu a po té jsme se s úsměvem či bez úsměvu vydali zpět domů. Pečivo jsme si nesli naskládané v jedné tašce společně s ostatním nákupem. Cestou jsme si navíc příjemně protáhli svaly, kosti a klouby.

Něco nám zcela určitě muselo scházet!

Jdeme-li do onoho obchodu dnes, zjistíme, že se příliš nezměnilo. Snad se jen zvýšila kvalita a samozřejmě také cena prodávaného zboží a naše úsměvy již nejsou tolik upřímné a ten prodavaččin se podobá spíše profesionální deformaci. I tak je zde však panuje do jisté míry přátelská atmosféra. A ještě jeden malý rozdíl: Domů nás teď vozí většinou auto nebo autobus, tramvaj či trolejbus.

Podívejme se ale na marketové velkoprodejny. Při vstupu dovnitř, kdy se nám dveře otevřou samy před nosem jakoby někdo tajně vyřkl kouzelnou větu "Sezame, otevři se!", nespatříme však žádné poklady. Možná ještě tak pokladny - ty ano a hned několik.

Čím více nakoupíme, tím více vyprodukujeme odpadů, proto bychom měli dbát na to, abychom nakupovali věci jen skutečně nutné! Plasty představují jednu z nejvyšších zásobáren přírody těžko odbouratelnými látkami!

Pohodlně se procházíme s košíkem délky cca 1,5 m mezi spletitými chodbami (širokými cca 2 m) dlouhých nákupních regálů, s precizností plníme plastové sáčky rozličnými "velmi potřebnými"; výrobky (koláč do jednoho sáčku - nevadí, že už je v jednom zabalen výrobcem, housky do druhého, rohlíky do třetího a chleba samozřejmě také zvlášť - hygiena především), vitamíny nesmí chybět - zvážíme zeleninu a vložíme ji do sáčku, totéž uděláme s ovocem. Pak přichází na řadu mléčné výrobky - vápník posiluje kosti: jogurty všech možných druhů a barev, pomazánky rovněž, sýry a tak dále a tak dále. Dorazíme-li k pokladně po počáteční dezorientaci a bloudění a po vystání nekonečné dvouhodinové fronty nedostatečně bdělí, je možné, že jsme na rozloučenou okradeni tou "mile" vyhlížející slečnou, co nám dokonce i odpověděla na pozdrav: Nashledanou! Ovšem i bez přičinění pokladního můžeme pouze nevěřícně kroutit hlavou: Za co jsem, proboha, zase utratil (například) tisícovku? Vždyť v tašce vůbec nic nemám!

Hluk a stres

Na parkovišti se snažíme soustředit, abychom správně prokličkovali mezi kolonami zaparkovaných aut a nakonec nepříliš vystresovaní odjíždíme hlučnou silnicí směrem ke vzdálenému panelovému domu - k našemu bydlišti. A tak mě napadá: Nebylo by dobré označit supermarkety obrovskými cedulemi ne nepodobnými těm na cigaretových krabičkách: Ministerstvo zdravotnictví varuje: Nakupování v supermarketech nepříznivě působí na lidské zdraví! Způsobuje vznik stresu, který zvyšuje riziko všech onemocnění a tedy i úmrtí! Hluk na parkovištích a okolních silnicích je příčinou častých zdravotních potíží! Prozatím stále vítězí ona finanční pohodlnost nad zdravým selským rozumem. Ovšem je stavění supermarketů a nakupování v nich skutečně tím správným krokem do budoucích let, co se týče nás a našich potomků? Není možné, že se jednoho dne probudíme a s láskou pohladíme poslední vykotlaný strom před domem za to, že nám tak dobře slouží jako odpadkový koš?