Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Šídlatka jezerní - Isoetes lacustris L.

autor: Patrik Chlumecký
Možná jste už o nich slyšeli. Dost možná jste je i viděli. Řeč je o nejstarších rostlinách, které si pamatují vznik lidstva jako takového i zánik dinosaurů. Šídlatky jsou velkou vzácností, které se vyskytují na jihu šumavského ráje.

Říše Rostliny
Oddělení plavuně
Třída Isoetopsida
Řád šídlatkotvaré
Čeleď šídlatkovité
Rod šídlatka

Charakteristika

Prapůvod této pomalu rostoucí vodní byliny můžeme vystopovat až k prvohorám. Šídlatku poznáte dle velkého počtu jednožilních listů, které nepřesahují šířku 2-3 mm a délku 20 cm. Všechny listy se upínají k hlízovitě zkrácenému stonku. Právě z něho vyrůstají kořeny, co by čerpadlo živin pro celou rostlinu. Výtrusy nalezneme v bázi listu. Pozdní léto nebo začátek podzimu je ideálním obdobím na rodozměnu. V bázi listu rovněž nalezneme samičí i samčí spory, na kterých dvakrát ročně raší nové listy. Děje se tak na podzim a na jaře. Ve velké míře je tato rostlina kultivována jako akvarijní rostlina.

Rozšíření

Šídlatka jezerní se vyskytuje především v oligotrofních vodách. Kamenité, štěrkovité nebo dokonce písčité podklady jsou ji nejpříjemnější. Vyhledává slabě kyselé rybníky a jezera, která se nacházejí v horských oblastech. V České republice se vyskytuje výhradně v šumavském kraji, kde ji není těžké nalézt. Patří mezi choulostivé rostliny, které pro svůj správný růst a vývoj vyžadují naprosto čistou vodu. Nejčastěji se vyskytuje v hloubce od 5 – 460 cm. Území České republiky není jediné, kde se šídlatka jezerní vyskytuje. Svůj domov nalézá i ve Východní a severní Evropě. Nalezneme ji i na Grónsku, v Severní Americe nebo Japonsku.

Ochrana

U nás jde o přísně chráněnou rostlinu.

Možné užití

Šídlatka Jezerní je ryze akvarijní rostlinou pro botanické užití se svou specifickou historií. Rovněž se stává pomůckou při školní výuce hodin botaniky a biologie.

český název Šídlatka Jezerní
latinský název Isöetes lacustris
hlavní znaky velký počet jednožilních listů vyrůstajících ze zkráceného stonku. Hlavním znakem je výskyt v horských oblastech s naprosto čistou vodou.
rozšíření především v Severní Americe, Grónsku, sev. Evropě, Japonsku
výška 20 cm
doba květu konec léta, začátek podzimu
délka života víceletá
půda jezera a rybníky s písčitým nebo štěrkovitým podkladem
Květ (četnost) -
plod -
ochrana kritické ohrožení

Zdroj - wikipedia





autor:
Patrik Chlumecký

datum vydání:
11. dubna 2013


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Šídlatka jezerní - Isoetes lacustris L.


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: