Jak změnit svůj život k lepšímu 1

Naše společnost došla ve své modernizaci velmi daleko, což samo o sobě není chybou. Chybou však je, a to obávám se z většinové části chybou nenapravitelnou, že jsme se přitom odcizili přírodě natolik, že ji málem považujeme jen za jakýsi doplněk či zpestření na dovolené, a nikoliv za pravý a jediný základ našich životů. Protože se nepovažuji za definitivního pesimistu v tomto směru, rozhodla jsem se, že ty z vás, kteří o to stojí, se pokusím naučit žít více v souladu s přírodou a s jejími zákony. Zároveň doufám, že i vy naučíte mě mnohému novému, zejména ti starší z vás. Ti si ještě pamatují na úžasné rady babiček a dědečků, kteří si v životě vystačily vždy jen s nezbytným málem, a přírodu považovaly za dobrého přítele.

ento článek je prvním dílem ze série článků, které jsem se rozhodla napsat. Budu se v něm postupně věnovat základním každodenním úkonům v oblasti hygieny, a pokusím se vám ukázat, že i v přecivilizovaném světě je možné žít „v souladu s přírodou“, či se o to alespoň pokusit, což je ten nejlepší začátek.

Hygiena

Čistění zubů
Jednou z otázek, které vyvstávají ještě před samotným čistěním zubů, je volba vhodného zubního kartáčku. Reklamy v televizích, v obchodech a jinde nám nabízejí velký výběr tohoto zboží, a mnohdy je těžké rozhodnout se, který kartáček zvolit. Podobné je to i se zubní pastou. Řada z nás neodolala pokušení vyzkoušet si něco nového, a pořídila si namísto běžného umělohmotného kartáčku kartáček elektrický. Může se zdát, že elektrický kartáček poskytuje nesporné výhody, vždyť zuby v podstatě vyčistí za nás. Zde se opět ukazuje lidská pohodlnost, k níž máme přirozené sklony přecházet. Z vlastní zkušenosti mohu však napsat, že všichni lidé v mém okolí, kteří kdy začali používat elektrický kartáček, se po určité době vždy vrátili k starému dobrému čistění kartáčkem umělohmotným, tedy pomocí svých vlastních sil a rozmyslu. Nevím, proč se tak stalo, neptala jsem se jich, ale předpokládám, že jim brzy začalo vadit drnčení v ústech, a nemožnost použít kartáček jinde než v místnosti s elektrickou zásuvkou. Možná jim v domácnosti dokonce stouply poplatky za elektřinu, kdo ví.

Dobré je také zeptat se sám sebe, zda si pořídím spíše tvrdší a kvalitnější kartáček, který nemusím po pár měsících vyměnit za nový, či zda si vyberu kartáček nekvalitní, za nižší cenu. Ale za jakou cenu si jej kupuji ve skutečnosti, když po třech měsících si stejně musím koupit další, že. Někteří stomatologové sice tvrdí, že je správné kartáček po třech měsících vyměnit za jiný, avšak já s jejich tvrzením nesouhlasím, a částečně jej považuji za názor ovlivněný prodejci a výrobci zubních kartáčků.

Pojďme se teď věnovat vlastnímu úkonu čištění zubů. Než si začneme čistit zuby, vezmeme si samozřejmě zubní kartáček, a vymáčkneme na něj z tuby množství zubní pasty. Základní chybou je domnívat se, že čím víc pasty na kartáček dáme, tím intenzivněji a lépe samotné čištění proběhne. I jen z jedné čtvrtiny pastou pokrytým kartáčkem si můžeme zuby řádně vyčistit. Čistění závisí nikoliv na dávce pasty, ale na způsobu čistění zubů. Správný způsob čistění si můžete zjistit u jakéhokoliv zubního lékaře, většinou ještě před vstupem do ordinace, kde v čekárně visí plakát osvětlující správné pohyby při čistění zubů.

Dalším problémem při čistění zubů z hlediska poškozování životního prostředí je to, že často necháváme téci vodu z kohoutku po celou dobu čistění. Je až zarážející, kolik z nás se při současném světovém nedostatku pitné vody a vody celkově nad tímto zbytečným plýtváním, zapříčeným pouze vlastní leností, ani nepozastaví. Vždyť otočit kohoutkem tam a zpět, či zmáčknout páku je tolik snadné, a navíc si tak ušetříme ekonomické výdaje, což nám může zpočátku posloužit jako jakási náplast na pocit vlastního omezování se.

Čistit zuby si však můžeme, aniž bychom museli řešit všechny předchozí problémy, a to za využití přírodních čistících zubních prostředků. Nepříliš známou ale velice jednoduchou a účinnou, možností čistění zubů je použití lístků šalvěje, které mají antiseptické a protiplísňové účinky. Sama jsem si čistit zuby listy šalvěje zkoušela, a skutečně jsem měla pocit dobře vyčištěných zubů. Stačí listem přejíždět po zubech, a prstem jej dostat i do zadních míst úst. Šalvěj vám zuby navíc pěkně vybělí. Problémem je pouze nedostupnost čerstvých šalvějových listů v období zimy. Na jaře i na podzim, stejně jako v létě roste poměrně hojně. Šalvěj je nejvhodnější pěstovat na zahrádce v místech, kam slunce plně dopadá, na půdě lehké, suché, zásadité a propustné pro vodu. Doma či na balkóně v květináči vám šalvěj také poroste, ale nebude mít již tak pěkné listy ani květy. Stejně jednoduše jako šalvěj můžeme použít také sloupnutou větvičku dřínu květnatého (svídovky květnaté). Konec sloupnuté větvičky rozžvýkáme, aby vznikl kartáček, a mněme jím zuby a jemně i dásně.

Dalším způsobem je například domácí výroba mentolové pasty. K výrobě vezměte 5 ml jedlé sody, živočišného uhlí či prášku z jahodových kořenů a 2 kapky mátové silice. Přidejte tolik kapek vody, aby vznikla pasta. Dobře rozmíchejte a můžete používat.

Domácích past existuje samozřejmě vícero druhů. Většina zubních past vyráběných průmyslově obsahuje škodlivé brusné látky, saponáty a sladidla. Domácí výrobky oproti nim mohou dosáhnout lepšího výsledku bez škodlivých přísad.

Jinou možností, jak si vyčistit zuby a ústa, a neškodit přitom nijak zvlášť přírodě a sobě vůbec, je připravit si ústní vodu, kupříkladu z máty a rozmarýny. Obě byliny osvěžují dech a rozmarýna má antiseptické účinky. Co k přípravě takovéto ústní vody potřebujeme? Postačí nám 570 ml destilované nebo minerální vody, 5 ml čerstvých mátových listů, 5 ml listů rozmarýny a 5 ml anýzových plodů. Při výrobě postupujeme tak, že nejprve svaříme vodu a mátu, rozmarýnu a anýz v ní máčíme po 20 minut. Po zchladnutí scedíme a můžeme používat jako kloktadlo.

Většina prodávaných ústních vod je tak silných, že narušují vlastní rovnováhu trávicích šťáv a mohou dráždit dutinu ústní.

Nejlepší je najít příčinu přetrvávajícího zápachu z úst, který je často zapříčiněn špatně fungujícím trávicím systémem.

K osvěžení dechu můžeme žvýkat čerstvou petržel, rozmělněné listy kopřiv nebo potočnici lékařskou, které mají vysoký obsah chlorofylu – používaného v mnoha prodávaných osvěžovačích dechu.

K odstranění zubních skvrn můžeme použít jahody nebo citrón. Zuby buďto potíráme polovinou jahody, volíme nejlépe pevný plod, nebo vnitřní stranou citrónové kůry. Bělicí vlastnosti citrónu pomohou odstranit čajové a jiné hnědé skvrny (třeba od pití kávy).

Mytí obličeje a těla
Při pobytu ve znečištěném životním prostředí kolem nás je více než pravděpodobné, že zejména škodlivé látky v ovzduší, nejvíce pak prachové částice budou mít negativní dopad také na naši pokožku. Obličej představuje část těla, kterou v žádném ročním období nezakrývá po celý den vrstva oblečení jako další části (nejsme-li žena islámského vyznání), a proto se na něm nejvíce projevují obtíže způsobené zhoršeným stavem životního prostředí. Pokožka rychleji stárne, produkuje nadměrné množství mazu, získává nezdravou barvu a podobně. Na obličej ve velké míře působí také sluneční záření, a působí na něj rovněž negativně.

Mýt si obličej bychom měli každé ráno a večer. Pokud náš obličej netrpí žádnými problémy, je nejvhodnější mýt si obličej pouze čistou vodou. Voda však musí našemu obličeji vyhovovat svojí kvalitou, složením a tvrdostí. Osobně si myji již čtvrtým rokem obličej jen vodou z vodovodu, a netrpím žádnými obtížemi. Toto je však velice individuální. Nejprve bych se chtěla opět zmínit o zbytečném plývání vodou při mytí obličeje, než se začnu věnovat samotným mycím prostředkům. Nevlastníme-li doma pákovou baterii, či se momentálně pohybujeme na místě, kde pákové baterie nejsou zavedeny, je obtížné vodou při mytí obličeje šetřit.

Při svém pobytu na internátě jsem se v tomto úkonu značně vytrénovala. Zkoušela jsem si vždy vodu napustit do dlaní, a poté uzavřít kohoutek s dlaněmi plnými vody. První pokusy nebyly příliš úspěšné, a většinu vody jsem vylila, ale za tři roky jsem se docela zlepšila. Tento způsob je však opravdu hodný ocenění akrobatem. Používáním pákové baterie dosáhneme mnohem lepšího výsledku, a nepřipadáme si před ostatními lidmi v koupelně směšně, byť naplněni uspokojivým pocitem správného jednání.

Nejlepší při mytí obličeje a jeho čistění je opět k této činnosti využít bylin.

a)pleťové masky

Pleťové zábaly a masky čistí póry, podporují krevní oběh a napínají pokožku. Jsou dvojnásob účinné, pokud se aplikují po napářce obličeje, než se póry uzavřou. Směs nanášíme na mírně vlhkou pleť a po nanesení odpočíváme s nohama výše než je hlava, aby krev proudila do pleti tváře. Můžeme si navíc udělat ochlazující oční polštářky z okurky či vaty namočené v bylinném nálevu, které položíme na oční víčka ke zvýšení absorpce. Masku necháme 20 až 30 minut působit, a smyjeme ji teplou vodou. Zakončíme nálevem uzavírajícím póry, jako je například voda z bezu černého. Mnohé masky jsou natolik silné, že po aplikaci mohou způsobit zrudnutí pokožky, zejména se jedná o masky s obilnou či hliněnou bází.

Zelená bylinná maska
K přípravě bylinné masky jsou vhodné nejvíce tyto byliny: fenykl, kopřiva, lípa, heřmánek, kerblík, levandule, máta klasnatá, máta vonná, meduňka, růže, tymián, kostival, kakost smrdutý, měsíček, přeslička, řebříček, šalvěj, vlčí bob, brutnák, chrpa, kontryhel, netřesk, petržel, proskurník, šťovík, toten, violka vonná, aloisie trojlistá, červený jetel, bez černý, pampeliška, vratič.
Masku připravíme tak, že vezmeme 2 hrsti čerstvých listů nebo 45 ml sušených listů, které změkčíme ponořením do svařené vody přes noc. Přidáme 30 ml destilované či minerální vody a několik sekund za velké rychlosti rozmělňujeme v mixéru. Koupeme-li se, můžeme vzniklou tekutou směs přidat do koupele tak, jak je. K zahuštění přidáme valchářskou hlinku či mleté mandle, až dosáhneme požadované konzistence. Osobně používám čas od času k čištění obličeje a k jeho zklidnění masku z včelího medu buď samotného, nebo v kombinaci s rozdrceným banánem a vločkami. Med sám o sobě má léčivé vlastnosti a čistí póry. Maska může trochu pálit. Banán slouží jako zvlhčovadlo a vločky napomáhají udržet pevnou konzistenci. Při vlastních experimentech nejlépe poznáte, která maska je pro váš obličej vhodná.

Pro mytí jak celého těla tak i obličeje můžeme využít bylinná mýdla. Osobně se domnívám, že průmyslově vyráběná mýdla většinově životnímu prostředí nijak zvlášť neškodí, avšak naší pokožce mnohdy ano.

b)bylinná mýdla

mycí kuličky z citrónu a rozmarýny
Co budeme k výrobě potřebovat: 150 g strouhaného marseillského mýdla, 45 ml citrónové šťávy, 60 ml měsíčkového nálevu, 15 ml rozmarýnových listů v práškovém stavu, 5 ml sušené práškové citrónové kůry, 6 kapek citrónové silice, 4 kapky silice z rozmarýny, 15 ml měsíčkového nálevu ke zvlhčení rukou.
Strouhané mýdlo, citrónovou šťávu a měsíčkový nálev dejte do smaltované pánve a mírně zahřívejte, až se mýdlo rozpustí. Míchejte vařečkou. Nechte zchladnout 10 minut nebo do té doby, než směs vystydne natolik, že nepálí, abyste ji mohli rukama prohníst a vytvořit hladkou pastu. Přidejte rozmarýnové listy, citornovou kůru a silice. Nechte 10 minut stát, až směs začne vysychat a bude tvárná. Udělejte 6 kuliček velikosti švestky. Ponechte na teplém místě asi 2 hodiny stát přikryté přilnavou fólií, aby na povrchu nepopraskaly. Pak si navlhčete ruce zbývajícím měsíčkovým nálevem a kuličky uhlaďte, aby se leskly. Kuličky opět přikryjte přilnavou fólií a uložte na teplé místo, aby úplně vyschly (asi na 24 hodin). Pak je zabalte do hedvábného papíru a uložte na teplé a suché místo asi na jeden měsíc před použitím. Jednodušší než tato zdlouhavá příprava vlastního bylinného mýdla, je koupit si mýdlo například s obsahem mateří kašičky či propolisu, které naší pokožce jen prospěje a životnímu prostředí rozhodně neškodí.

Mytí vlasů
Většina vlastností vlasů – barva, rychlost růstu, hustota a zvlnění patří mezi dědičné vlastnosti. Přesto se používá velké množství bylin ke zlepšení a zkrášlení některých vlastností vlasů daných nám od přírody. Ve svém dnešním článku jsem se rozhodla věnovat hygieně, a proto vynechám způsoby barvení vlasů pomocí bylin a podobně, a budu se věnovat pouze jejich mytí, a jiným hygienickým zásadám ohledně vlasů.

Reklamní společnosti si rozdělily vlasy do čtyř skupin – suché, mastné, normální či problematické. Vědci, zabývající se vlasy a jejich složením však říkají, že všechny vlasy jsou normální pro tu kterou osobu, a problémy s nimi by měly být zkoumány spíše z pohledu životního stylu té které osoby. Nadměrné množství kořeněných jídel, tuků a cukrů může zapříčinit, že vaše vlasy jsou mastné. Syntetické šampony mohou vlasy vysušovat. Stres, hormonální změny, nedostatek spánku, příliš mnoho slunce, chemické ošetřování vlasů a podobně mohou způsobovat rovněž vlasové problémy.

Byliny pro péči o vlasy lze rozdělit do několika skupin:

- pro úpravu suchých vlasů: lopuchový kořen, kostival, květy černého bezu, proskurník, petržel, šalvěj, kopřiva

- pro úpravu mastných vlasů: měsíček, přeslička, citrónová šťáva, meduňka, levandule, máta, rozmarýna, pelyněk brotan, vilín virginský a řebříček obecný

- k prevenci proti lupům: lopuchový kořen, heřmánek, česnekové stroužky a cibule (silně účinné), svízel přítula, petržel, rozmarýna, pelyněk brotan, kopřiva, tymián

- k uklidnění svědící pokožky: šanta kočičí (listy a kvetoucí vrcholky), heřmánek, kostival

- k odstranění vší: nálev ze štěpků kvasie hořké, kořene líčidla amerického či jalovcových bobulí s polévkovou lžící octa (aplikujeme 3 x za sebou v dvoutýdenních intervalech)

rychlý bylinný šampon

Jednu dávku dětského šamponu vlijte do šálku a přidejte 30 ml silného odvaru vaší oblíbené byliny či 4 kapky silice. Smíchejte a použijte běžným způsobem.

Šampon z mydlice lékařské

Jedná se o velice jemný čisticí šampon, který málo pění. Pěna však rozhodně neznačí, jak se mnozí domnívají, zvýšení účinnosti.

Co k výrobě potřebujeme: 30 ml jemně nasekaného kořene mydlice či hrst listů a stonků, 1 velkou hrst byliny (vybereme si z výše popsaných skupin), 570 ml vroucí vody. Postup: Vroucí vodou přelijte mydlici lékařskou a vybranou bylinu a louhujte nejméně 30 minut.

Sceďte a použijte vlažné.

Suchý šampon

Potřebujeme: 30 ml práškového kořene z kosatce florentského, 30 ml práškové maranty třtinové

Postup: Smíchejte dohromady. Vlasy rozdělte do úzkých pravidelných pruhů a posypte práškem každý zvlášť. Nechte působit asi 10 minut, a pak důkladně vyčešte.

Stačí, když si vlasy umyjeme jednou, nanejvýš dvakrát do týdne. Je hloupost domnívat se, že častější mytí vlasů jim prospěje. Vlasy se tak navíc při používání syntetických šamponů vysušují stejně jako i pokožka hlavy.

Snazší, než si vyrobit vlastní šampon, je objednat si v lékárně šampon, který se v přírodě přirozeně rozkládá, a neškodí. U nás takový šampon nabízí například firma Missiva, ale v lékárně se této firmy zřejmě nedopídíte. Je však možné objednat si šampon od této firmy přes internet nebo jej zakoupit přímo v Praze, kde firma sídlí. Nevýhodu představuje finanční stránka produktů této firmy, avšak i přesto si myslím, že v tomto případě je dobré se trochu "plácnout přes kapsu". V lékárně je pak možné zakoupit například šampon značky Dr. Theis s obsahem silikátů, který přírodu nijak nepoškozuje. Ten si kupuji já. Jeho nevýhodou je, že se vyrábí ve Francii, a musí se k nám tedy dovážet, čímž se opět zatěžuje životní prostředí. Ale o tom až v jiném článku. Jinou možností, jak nadměrně nezatěžovat přírodu při mytí vlasů je šampon s obsahem propolisu, který seženete pravděpodobně v některé z prodejen s BIO výrobky.

Jako kondicionér můžeme použít silný čaj z kopřivy dvoudomé. Byliny trháme vždy pouze na místě, kde nehrozí kontaminace, například rozhodně ne v blízkosti silnice.