Mravenec travní - Formica pratensis Retz.

Mravenec trávní

Vzhled

Mravenec travní je poměrně velkým druhem. Jeho dělnice měří 4-9mm, samičky a samečci potom 9-11mm. Je velmi podobný mravenci lesnímu i mravenci F. polyctena, ale při troše pozornosti se dá dobře odlišit pomocí lupy. Hlava, hruď i zadeček dělnic jsou porostlé dlouhými chloupky, kdežto u obou příbuzných druhů je hlava buď zcela, nebo alespoň na zadním okraji lysá.

Rozšíření

Tento mravenec je rozšířen po celé Eurasii. V Alpách vystupuje do výšky přes 2000 m n. m. Ale obývá především nížiny a pahorkatiny. Svá hnízda si buduje v otevřených terénech - na polních mezích, na loukách, kolem příkopů, někde i v lesích. Staví kombinované mraveniště s nadzemní i podzemní částí. Nadzemní stavba není příliš upravená, bývá to nízká, široká a plochá kupa, která se přes zimu uprostřed dolíkovitě prolákne. Mravenci ji budují z hrubšího materiálu, jako je jehličí, úlomky rozmanitých rostlin i z hlíny. Mraveniště tohoto druhu je sice dost početné, ale zdaleka ne tak jako u mravence lesního. Hnízdo je monogynní, nebo polygynní. (S jednou, nebo více matkami)

Mravenec travní se rojí od června do září hlavně v ranních hodinách. Ale nová hnízda často také vznikají pouhým odštěpením od původního tzv. polykalické kolonie příbuzných hnízd (polygynní mraveniště sdružená do hierarchicky uspořádaných kolonií matečného a dceřinných hnízd), které mohou zaujímat větší plochu. Takováto hnízda se šíří po krajině jako kruhy po vodě.

Ochrana

Celý rod Formica je zákonem chráněný. Samotný mravenec travní je velice užitečný druh, jehož dravost se významně projevuje v lesích a na polích. V jeho potravě totiž převažují ty druhy hmyzu, které působí člověku ztráty v zemědělství a lesnictví.

Použitá literatura:
Rybář P. a kol.: Přírodou od Krkonoš po Vysočinu, Kruh, Hradec Králové 1989.
Zahradník J.: Blanokřídlí, Artia, Praha 1987.
Hanzák J., Moucha J., Zahradník J.: Svět zvířat - Bezobratlí (5. díl 2. část), Albatros, Praha 1979.

www.21stoleti.cz