Opijí se zvířata po zkvašeném ovoci? Jak s tím souvisí globální oteplování?

Základ kvašení je v podstatě anaerobní metabolický proces (proces probíhající bez kyslíku), při němž mikroorganismy přeměňují jednoduché cukry na alkohol, oxid uhličitý a různé organické kyseliny. S příchodem prvních mrazů se buněčné stěny podzimních plodů, ať už jde o jablka, hrušky, jeřabiny nebo šípky, mechanicky naruší. Ke šťávě se tak snáze dostanou kvasinky z okolního prostředí. V tu chvíli se z obyčejného ovocného sadu či samotného stromu stává přírodní laboratoř produkující ethanol. Nejde ale jen o ovoce. Fermentovat může i nektar nebo míza ze stromu.

Co na to zvířata?

Existuje několik hlavních důvodů, proč zvířata vyhledávají fermentované ovoce.

Jejich motivací může být čistý pud sebezáchovy a hlad. Podzim je pro divokou zvěř obdobím nejintenzivnějšího krmení, kdy si tvoří nezbytné tukové zásoby před nadcházející zimou. Přezrálé a lehce zkvašené ovoce je pro ně doslova energetickou bombou plnou snadno stravitelných kalorií.

Vůně těkavých látek navíc funguje jako spolehlivý navigační maják. Zvířata dokážou kvašené plody ucítit na velkou vzdálenost, což jim v hustém lese nebo zarostlé krajině výrazně ulehčuje hledání potravy.

Nebo se, stejně jako lidé, prostě cítí dobře. Ethanol může spustit endorfinový (a dopaminový) systém, který vytváří pocity uvolnění a klidu. To by mohlo vést ke zvýšené hravosti, průzkumnému chování, společenskosti a navazování přátelství, což má zásadní přínos pro přežití a reprodukci.

Třeba plodožraví ptáci nebo někteří savci disponují poměrně velkými játry, která dokážou přijatý alkohol odbourávat mnohem rychleji než lidský organismus. Přestože má příroda své pojistky, občas se stane, že míra překročí únosnou mez.

Velmi zajímavý je případ šimpanzů, kteří vyhledávali fermentované ovoce. Vědci se tu zamýšleli i nad otázkou souvislosti s lidskou zálibou v alkoholu.

Dlouho se tradovalo, že se sloni v Africe pravidelně opíjejí zkvašenými plody stromu marula. Vědci ale později spočítali, že by slon musel spořádat neuvěřitelné množství zkvašeného ovoce najednou. Navíc by se dříve otrávil obsaženým alkoholem, než by pocítil opilost. Za občasné „přiotrávené“ chování slonů tak spíše mohou larvy brouků, které v plodech žijí.

Vědci také zjistili, že některé druhy octomilek (Drosophila) dokonce kladou vajíčka do kvasícího ovoce s vysokým obsahem alkoholu záměrně. Larvy v něm totiž mají nejen potravu, ale alkohol jim slouží jako účinná obrana před parazitickými vosičkami.

Když zvířata neodhadnou sílu hostiny

Obzvláště v obdobích, kdy se střídají mrazy s náhlými oblevami, najdou zvířata velké množství zkvašených plodů jak na zemi, tak i ještě na stromech.

Například mladí a nezkušení plodožraví ptáci, druhů jako brkoslavové nebo někteří drozdovití, občas neodhadnou sílu podzimní hostiny. Jeden takový případ popsal časopis National Geographic. Po požití velkého množství fermentovaných bobulí pak ztrácejí rovnováhu a koordinaci letu, což z nich dělá snadnou kořist pro predátory nebo vede k nebezpečným nárazům do překážek. Ve výše zmíněném případě skončili brkoslavové severní v záchranné stanici.

Dalším příkladem je slavný případ, kdy veterinární patolog Paul Duff a jeho kolegové zdokumentovali případy hromadného úhynu kosů způsobené nejspíše otravou alkoholem a zraněními po požití kvašených plodů. Původně byl přivolán k případu, kde se mělo prokázat nekalé chování vůči těmto ptákům. Prokázalo se však, že se prostě „opili“. Na rozdíl od brkoslavů výše se jim to ale stalo osudným.

Podobně dopadli i brkoslavové ve Vancouveru

Ochránci přírody v Anglii řeší i případy racků opilých po konzumaci odpadu z lihovarů.

Další příběh je o supech v Connecticutu, kteří se dostali, nejspíše po hodování v popelnicích nebo na skládce, do záchranné stanice, kde o ně bylo postaráno a druhý den byli vypuštěni.

V severských zemích, ale i v našich luzích a hájích se čas od času objeví zpráva například o divočácích nebo losech, kteří se po nájezdu na staré sady potácejí kolem silnic. Ve Švédsku například zachraňovali losa uvízlého na stromě.

V čem tkví v tomto ohledu riziko v době globálního oteplování?

V minulosti byl nástup mrazů poměrně rychlý a stabilní. Ovoce zmrzlo, kvašení proběhlo v poměrně krátkém čase. S rostoucími průměrnými teplotami a mírnějšími podzimy se ale prodlužuje období, kdy se střídají deštivé, mírně teplé dny s nočními mrazíky. Toto prodloužení období bez mrazu hraje do not kvasinkám. Fermentace tak probíhá intenzivněji, na širším území a po delší část roku.

Oteplování posouvá fenologii rostlin. Stromy plodí dříve a ovoce často zraje v době, kdy je ještě poměrně teplo. Teplo urychluje rozklad cukrů a kvašení ještě na stromech nebo těsně po opadu, aniž by plody stihly projít klasickým zmrznutím. Zvířata tak na podzim narážejí na mnohem větší objemy zkvašené potravy než dřív.

Tento jev se výrazně dotýká tažných ptáků. Například ornitologové upozorňují, že ptáci, kteří se na podzim zastavují na odpočinkových stanovištích a hodují na bobulích, čelí kvůli teplejšímu počasí silněji zkvašené stravě. Zmatení a ztrácející se ptáci pak podzimní migraci zvládají s mnohem většími potížemi, protože jejich vnitřní kompas a koordinace jsou vinou „přírodního alkoholu“ narušené v době, kdy potřebují maximální energii a soustředění na dlouhý let do jižních krajů.