Hmyz z vajíček? Vyloučeno, pane kolego!

Možná ani netušíte, jak složitá byla historie výzkumu hmyzu.

Dospělec - klikněte pro zobrazení detailuDospělec, autor: Renata Petříčková Ani Aristoteles (384-322 př.n.l.), slavný to zakladatel zoologie, autor prvního zoologického díla na světě nepřipouštěl, že hmyz přichází na svět z vajíčka. Bylo nemyslitelné, aby hmyz na tom byl stejně jako třeba ptáci! Podle starořecké mytologie se včely tedy líhnou z vnitřností mrtvých býků a lvů. A mouchy se rodí z housenek. Aristotelova teorie přetrvala věky.

Ani významný řecký přírodovědec starověku Plinius Starší (23-79 n.l.) Aristotelovu myšlenku nevyvracel. Vysvětlil však původ housenek, z kterých se líhne hmyz těmito slovy: "Semena, z nichž se rodí červy, vznikají z rosy, která spadla na listí zelí, ředkve a ztuhla účinkem slunce." Plinius k této domněnce došel pozorováním běláska zelného...

Zvláštní na tom všem je, že např. staří Číňané již 4000 l. př. n. l. čile pěstovali bource morušového pro jeho hedvábné kukly. Znali tedy jeho vývoj a přesně museli vědět, že hmyz pochází z vajíček. Však byl také přísný zákaz vývozu bourcových vajíček do světa. I původní obyvatelé Austrálie a Afriky znali vývoj hmyzu a význam vajíček, což dokazují některé jejich posvátné tance a tradice uctívání. Různými kameny symbolicky zobrazovali při těchto obřadech vajíčka, larvy i hmyz samotný.

Je tedy o to více s podivem, že tito dva učenci Aristoteles a Plinius Starší v podstatě dvě tisíciletí udržovali mínění, že hmyz vajíčka neklade. Když navíc prý v Pliniově době kvůli sarančí kalamitě římský senát vydal vyhlášku o sběru sarančích vajíček.

Vajíčka - klikněte pro zobrazení detailuVajíčka, autor: Renata Petříčková

Pak vyšlo další dílo, v 17. století vznikala publikace Divadlo hmyzu. Za autora je považován skotský vědec Thomas Moufet, ale historikové se domnívají, že ten pouze pokračoval v díle načatém švýcarem Condradem Gesnerem. Po smrti Moufeta dílo dokončil angličan Thomas Penn. Kniha nakonec vyšla v roce 1634 a člověk by předpokládal po takové autorské smršti vědců revoluční myšlenky. Kniha však nepřinesla žádné převratné poznatky o vývoji hmyzu, když na ni pracovalo tolikero chytrých hlav. Hmyz byl dále považován za samoplodný, tedy, že se rodí z neživých hmot. Dále se tedy včely rodily z květů. Přitom lidé v tu dobu již po staletí využívali jejich medu a pozorovali jejich život. A v 17. století se navíc už pro tento účel tvořili speciální úly, které umožňovali pozorování včelího života. Ale nadále pravda ne a ne prorazit. Učenci chrlili jednu fámu za druhou. Včely se rodí z medu! Na olivách a třtinách jsou zvláštní semena, která včely zpracují a následně se z nich rodí larvy...!

Pravdě na svět začali pomáhat až dva italové. Itall Ulysse Aldrovandi (1522-1605) prohlásil, že tzv. Zelný motýl (bělásek zelný) se rodí z kukly, kukla z housenky a housenka z vajíčka motýla. Toto odvážné tvrzení ho málem stálo život, neboť inkvizice tento názor považovala za ďábelský.

Další ital Francesco Redi (1626-1698) byl bystrým pozorovatelem a k přímému důkazu mu pomohla jako vždy velká náhoda. Zkoumal samoplození bzučivek a z nějakého důvodu musel svou laboratoř na určitou dobu opustit. Když se vrátil, zjistil, že nádoby s nepřikrytým masem jsou plné larev. V přikryté nádobě nebyly larvy žádné. Několik týdnů se pak z jeho pracovny linul zápach hnijícího masa, ale Redi se radoval...Pokusy byly báječné a vycházeli pravdě vstříc….Vznikla kniha Pokus s rozmnožováním hmyzu. Byla v té době kontroverzní, přesto teorii o samoplození hmyzu notně nahlodala. Další vědci se poté k Rediho teorii přidávali...

Ale až v 19. století anglický lékař a biolog William Harvey (1578-1657) uspěl svým výrokem, že vše živé je z vajíčka. Pravda byla konečně přijata.

A proč vůbec takový humbuk kolem hmyzích vajíček? Snad proto, že bylo těžké hmyz chovat v laboratorních podmínkách a sotva bylo možné pozorování v přírodě. A případný nález hmyzího vajíčka nikoho nevzrušoval. Hmyzí vajíčko nevypadá jako slepičí, vědec patrně ani netušil, že jej našel...

Vajíčka hmyzu mají prapodivné tvary. Pakobylky mají vajíčka podobná hrnci s pokličkou, ploštice zákeřná lahvi od mléka, splešťule má na vajíčku dva nitkovité výrůstky, obaleči mají vajíčka podobná průsvitným šupinám, bourec prsténčivý klade vejce okolo větvičky, která pak vypadá jako ozdobena šperkem. Mají nejrůznější barvy, bílé, růžové, černé. Jsou rýhovaná, síťovaná, hladká... V prstencích, chomáčích, kladena jednotlivě jen tak, přikryté chloupky ze zadečku samičky či listy. Jsou v zemi, na listech, na větvičkách…. Samostatně nebo v tvrdnoucí schránce, tzv. ootéce...

No nebylo tedy lehké objevit, že hmyz pochází z vajíčka.

Inspirací byla kniha Jurije Dmitrijeva: Hmyz (LN, 1987)





Debata k článku 'Hmyz z vajíček? Vyloučeno, pane kolego!'
vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Reklama



Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 33%

Vyhledávání


Facebook

Tapety na plochu


tapeta Pírko

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2017 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz

    Naše další projekty:

    Zajímavé odkazy: Webhosting, Sousede.cz - Na Plachtě, Easy sharing PDF, Príma receptář, Naturway - přírodní cestou

    Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.