Taky jste si všimli, že přibylo na polích slunečnic? Nahradí řepku?

Statistiky Českého statistického úřadu pro letošní rok ukazují že plocha osetá slunečnicí se v České republice se meziročně zvýšila o rekordních 59,7 % a vyšplhala se na přibližně 33 000 hektarů. Pro srovnání. Ještě kolem roku 2020 se tato plodina pěstovala na pouhých 11 tisících hektarech. Během několika málo let tak její plocha vzrostla téměř na trojnásobek. Co přesně za tím stojí?

Z Moravy se šíří díky změně klimatu

Hlavním hybatelem této proměny v krajině je realita měnícího se rozložení srážek a rostoucích průměrných teplot. Slunečnice roční je však pro tyto drsné podmínky biologicky skvěle vybavena

Hluboké kořeny a specifická struktura listů

Zatímco kořenový systém kukuřice nebo obilnin prozkoumává jen relativně mělkou, vrchní vrstvu půdy, slunečnice sází na úplně jinou strategii. Její mohutný hlavní vřetenovitý kořen dokáže proniknout do hloubky přes 2,5 až 3 metry. Když letní horka a vítr totálně vysuší horních 50 centimetrů půdy, slunečnice zůstává zelená a vitální. Její kořeny totiž čerpají vláhu a v ní rozpuštěné živiny z hlubokých, trvale vlhkých půdních horizontů, kam se kořeny jiných plodin vůbec nedostanou. Slunečnice tak dokáže využít i tu vodu, která do hloubky zasákla během zimních a jarních měsíců.

Slunečnice není jen hluboko kořenící, je také mimořádně efektivní v hospodaření s vodou. Její masivní listy mají specifickou strukturu, která jí umožňuje regulovat odpar vody.

Navíc je schopna tzv. osmotické adjustace, jednoduše řečeno, rostlina dokáže v buňkách zvýšit koncentraci rozpuštěných látek, což jí umožní „vytáhnout“ z půdy i tu nejposlednější vázanou vláhu, na kterou by jiné rostliny neměly sílu. Tato biologická odolnost z ní činí stabilní plodinu i pro regiony, kde je nedostatek srážek čím dál častějším jevem. Zemědělcům tak dává jistotu solidního výnosu i v letech, kdy slunce pálí nejničivěji.

Bruselská pravidla v praxi

Za letošním skokovým nárůstem stojí i velmi racionální administrativní důvod. Nová pravidla Společné zemědělské politiky EU (známá pod zkratkami DZES 7 či GAEC 7), která vstoupila v platnost v posledních letech.

Tato pravidla přísně zakazují pěstovat stejné plodiny opakovaně na velkých souvislých plochách a vyžadují tzv. diverzifikaci plodin a dodržování pestrých osevních postupů. Pokud chce zemědělský podnik dosáhnout na plné evropské dotace a ekologické příplatky (tzv. ekoschémata), musí do svého plánu zařadit širší paletu plodin.

Slunečnice funguje v agronomii jako vynikající „přerušovatelská plodina“. Pomáhá ozdravovat půdu po obilninách, rozbíjí cykly plevelů a chorob a zemědělcům umožňuje elegantně a bezproblémově splnit přísné dotační limity.

Záchranná brzda po divoké zimě

V posledních letech se čím dál častěji stává, že podzimní počasí znemožní včasné zasetí ozimých plodin (pšenice, ječmene či řepky). Buď je půda po podzimních deštích tak promáčená, že do ní těžká technika nemůže vjet, nebo je naopak takové sucho, že semena vůbec nevzejdou.

Pokud ozimé plodiny přes zimu špatně přezimují nebo se je nepodaří na podzim vůbec zasít, musí zemědělec na jaře sáhnout po tzv. záchranném dosevu. Slunečnice je pro tyto účely jako stvořená.

1. Vysévá se až během dubna a května, kdy je půda dostatečně zahřátá.

2. Má poměrně krátkou vegetační dobu.

3. Moderní odrůdy odolné vůči specifickým herbicidům umožňují velmi snadnou a spolehlivou regulaci plevelů.

Když tedy podzimní plány nevyjdou, jarní výsev slunečnice zachraňuje zemědělcům celou sezónu.

Proč se zdá, že je slunečnice úplně všude?

Tabulka osevních ploch a výnosů slunečnice dle ČSÚ.

Rok	Osevní plocha v ČR	Celková produkce / Odhad	Poznámka k trendu
2020	11 000 ha	28 000 t	Historické dno pěstování v ČR
2021	17 200 ha	45 000 t	Pozvolný nárůst zájmu
2022	22 000 ha	60 000 t	První skok (dopady války na Ukrajině, růst cen olejnin)
2023	19 500 ha	51 000 t	Mírný pokles po předchozím výkyvu
2024	16 400 ha	41 000 t	Mezidobí před plným náběhem nových pravidel EU
2025	20 700 ha	60 000 t	Start nového růstového trendu (+26 %)
2026	33 000 ha	88 000 t (odhad)	Rekordní meziroční skok (+59,7 %)

Ačkoliv je výměra 33 000 hektarů slunečnice ve srovnání s 265 tisíci hektary řepky nebo milionem hektarů pšenice stále relativně malá, v krajině vytváří dojem, že převálcovala všechno ostatní. Jak je to možné?

Odpověď leží v načasování kvetení a architektuře rostliny. Obilniny se sklízejí v průběhu června a července. V srpnu už kolem silnic vidíte jen nudná hnědá strniště nebo oraniště. Právě v tuto dobu (od poloviny července do konce srpna) vstupuje slunečnice do plného květu. Dva metry vysoké rostliny s obřími žlutými úbory lemují silniční tahy.

Slunečnicová pole tak na sebe strhávají 100 % lidské pozornosti. I mírný nárůst jejich plochy tak vytváří výrazný optický efekt.

Však si utrhnu jen pár květů do vázy

Nádhera rozkvetlých žlutých lánek přímo vybízí k zastavení a pořízení úchvatné fotky na sociální sítě. S rostoucí popularitou slunečnic však zemědělci stále častěji čelí zbytečně poškozeným porostům. Při obdivování této letní scenerie je proto dobré myslet na to, že pole není veřejný park, ale hospodářský prostor a výsledek celoroční lidské práce. Každá utržená slunečnice nebo ušlapaný pás v porostu znamená přímou škodu na úrodě. Pokud si chcete krásu rozkvetlého pole užít a zároveň projevit respekt k práci druhých i k přírodě samotné, nejlepším řešením je zůstat na okraji. Dokonalý snímek na památku totiž snadno pořídíte z krajnice silnice nebo z polní cesty, aniž byste museli vstupovat hluboko do porostu a trhat květy. Respektujte to prosím.

Řepka vyklízí pole

Když se v Česku řekne „žluté pole“, většině lidí se automaticky vybaví řepka. Ta byla po desetiletí bezkonkurenční královnou tuzemských olejnin. Jenže poměry na polích se mění a řepka pozvolna ustupuje.

Pěstování řepky se totiž stává čím dál rizikovějším a nákladnějším podnikem. Po zákazu účinných systémových pesticidů (zejména ze skupiny neonikotinoidů) v Evropské unii mají pěstitelé svázané ruce v boji proti úporným škůdcům, jako je dřepčík nebo krytonosec. Ochrana mladých rostlin vyžaduje čím dál více opakovaných zásahů a investic do chemie i hnojiv.

Výsledek? Plochy řepky ozimé letos v ČR poklesly na 265 000 hektarů (meziroční úbytek o 25 tisíc hektarů), přičemž od svého vrcholu před několika lety ztratila řepka již přes 100 tisíc hektarů. Zemědělci proto hledají alternativní olejninu, která nenese tak vysoké finanční riziko a slunečnice do tohoto uvolněného prostoru vstupuje jako ideální kandidát.

Zdroje:
ČSÚ
Legislativa EU