Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Tajemství oceánského dna

autor: Jana Šoltésová
Podmořský svět začíná v mělčinách u pobřeží a noří se až do takových hloubek, jakých dosahuje např. tichomořský Mariánský příkop (10 924 m).


Morfologie oceánského dna

Asi dvě třetiny zemské kůry tvoří mořské dno. Dna všech velkých oceánů jsou si podobná: kontinentální šelf se svažuje od pobřežních vod do oceánských pánví, ze kterých se zvedají podmořské hory, sopky a horské hřebeny. Až donedávna bylo o této skryté podmořské krajině známo mnohem méně než o vzdálených planetách. Představu o velkých hloubkách přiblížily akustické hloubkoměry a seizmické zkoušky. Složení mořského dna se zkoumá ze získaných vzorků hornin, z podmořských vrtů a ze srovnání s bývalými oceánskými horninami, které byly později vyzdviženy na zemský povrch.

Pevninské šelfy, které jsou součástí kontinentů, směrem od pobřeží pomalu klesají a při ústí řek jsou přerušovány kaňony, jimiž řeka vniká do moře a cestou zanechává usazeniny dovlečené z kontinentu. Kontinentální šelfy se táhnou obvykle do hloubky kolem 200 m. Následuje méně strmý svah pevninského úpatí, který spadá až do hloubky kolem 5 km pod hladinou. Tam začínají rozlehlé a pusté oceánské pánve, kde žije jen omezené množství ryb, červů a mlžů. Z těchto pánví se místy zvedají podmořské hory - sopky, z nichž některé ční až nad hladinu. Oceánské pánve jsou tedy rozsáhlé ploché oblasti dna oceánů od hloubky přes 2 000 m do 6 000, nesmíme zapomenout, že nezahrnuje však kontinentální šelf a svah.

Například ostrov Hawaii je vrcholem 9 150 m vysoké sopečné hory (o více než 200 m vyšší než Everest). Středem všech oceánů se táhnou rozeklaná pásma sopečných pohoří, dlouhá tisíce kilometrů (př. Island). Tato pásemná pohoří, nápadně členěná podélnými a příčnými zlomy, vznikají v místech, kde se rozestupují oceánské litosférické desky. Žhavé magma, pronikající trhlinami na oceánské dno, v podobě pohoří pak přirůstá k okrajům oceánských desek, a tak vznikají tyto středooceánské hřbety, uprostřed oddělené žhnoucí trhlinou. Oceánské hřbety je vlastně systém podmořských pohoří, nacházející se ve všech oceánech a probíhající rovnoběžně s riftovými zónami. Oceánské hřbety vyrůstají tisíce metrů nad dno oceánů, přičemž v některých případech dosahují i nad hladinu a vytvářejí ostrovy, jako např. ostrov Jan Mayen v Severním ledovém oceánu či ostrov Island v Atlantiku. Charakteristickým znakem je tedy, že v jejich ose probíhají hluboká riftová údolí, která bývají zónami zemětřesení a vulkanické činnosti. Utuhlá čedičová láva vytváří vlastní oceánské hřbety, které jsou porušené množstvím příčných tektonických poruch.

Opakem středooceánských hřbetů jsou hlubokomořské příkopy, lemující některé oceánské oblasti a pronikající hluboko do oceánské kůry. Posunující se oceánské desky se v těchto příkopech noří do hloubky podél okraje tzv. subdukční zóny, pod níž dochází k tavení hornin a jejich přeměně na magma. To stoupá k povrchu a většinou za doprovodu zemětřesení vznikají na dně oceánů nové podmořské sopky, které v podobě řetězců lemují hlubokomořské příkopy. Příkladem mohou být japonské ostrovy. Tak tedy oceánský příkop je dlouhá, úzká, uzavřená sníženina oceánského dna s příkrými srázy, která se nachází obvykle na hranici mezi zemskou kůrou přechodného typu a zemskou kůrou oceánského typu. Dno příkopu bývá v hloubce nejméně 6 000 m. Příkopy se obvykle táhnou souběžně s přiléhajícím pobřežím. Rozkládají se nad subdukčními zónami v místech, kde se oceánské desky podsouvají pod okraj pevninských (kontinentálních) litosférických desek. Dno příkopu bývá ploché, široké od několika stovek metrů do desítek kilometrů a pokryté hlubokomořskými sedimenty.

Zkoumání hloubek

Nejhlubší zaznamenaný bod světa - Challenger Deep v západní části Tichého oceánu - nebyl dosud navštíven žádným člověkem. Je součástí Marianského příkopu, který v r. 1951 objevila britská průzkumná loď Challenger. V roce 1960 se americký batyskaf s lidskou posádkou ponořil do hloubky 10 915 m. Rekordní hloubka 11 034 m byla zaznamenána ještě v tomtéž roce sovětskou průzkumnou lodí pomocí zvukové sondy.

Nejhlubší místa oceánů

oceán místo hloubka (m)
Tichý oceán Marianský příkop 11 034
Atlantský oceán Portorický příkop 8 648
Indický oceán Jávský příkop 7 725
Severní ledový oceán Litkeho příkop 5 450

Citace:
Kol. autorů, Všechno o Zemi - místopisný průvodce světem, Reader´s digest výběr, 2000





autor:
Jana Šoltésová
email: jennynka19@seznam.cz

datum vydání:
4. července 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.