Bedla vysoká - Macrolepiota procera

Kdo by ji neznal. "Stojí, stojí bedla, ráda by si sedla a vzala si pletení, noha už jí dřevění." Tak tohle jsme o ní prohlašovaly jako děti, když jsme okolo ní čiperně poskakovaly v lese.

Bedla vysoká - klikněte pro zobrazení detailuBedla vysoká
třída stopkovýtrusé - basidiomycetes
řád lupenotvaré - Agaricales
čeleď pečárkovité - Agaricaceae
rod bedla - Macrolepiota

Charakteristika

10-30 cm klobouk je v mládí vejčitě uzavřený, později zvoncovitě rozevřený a nakonec ploše rozložený. Na temeni má vystouplý hrbol. Mladé plodnice mají klobouk hladký, jemně vláknitý. Starším houbám se pokožka trhá v hnědé střechovitě uspořádané šupiny,mezi nimiž můžeme vidět bílou dužninu, která je vatovitá. Hrbol zůstává po celou dobu neměnný, tedy hnědý a hladký.

Lupeny jsou hustě naskládané jeden na druhý, jsou vysoké a měkké. Není výjimkou, že jsou břichatě vypouklé, od třeně odsedlé. Jejich čistou bělost v mládí zakrývá vatovitý závoj, po kterém zůstávají jen střapaté zbytky na okraji klobouku. Na třeni po něm zůstává široký prsten s dvojitě roztřepeným okrajem. Výtrusný prach je bílý.

20-40 cm vysoký třeň má asi tak 1,5-3 cm do šířky. Převážně je válcovitý, jen dole se kyjovitě rozšiřuje a tvoří nápadnou až 4 cm hlízu. Ta je na povrchu porostlá bílým podhoubím. V mládí bývá vatovitě vycpaný, pak se stává dutý a vláknitým. Velmi mladá bedla vysoká má třeň pokrytý hnědou pokožkou, která se během růstu trhá v nepravidelné šupiny a pásy, mezi nimi se, stejně jako na klobouku, objevuje bílý podklad dužniny.

Dužnina je bílá. V klobouku suše vatovitá, v třeni tvrdě vláknitá. Při tlaku barvu nemění. Není těžké oddělit třeň od klobouku, protože dužnina obou částí je tvořena jinými buňkami.

Rozšíření

Roste od počátku léta až dlouho do podzimu na pasekách, prosvětlených částech lesa, lesních loukách i mimo les. Najít bedlu vysokou by neměl být problém. A pokud najdeme jednu, pak je tu vysoká pravděpodobnost, že jich tu bude víc.

Možné užití

Má příjemnou mírnou chuť a houbovou vůni. Je to dobrá jedlá houba. Uzavřené klobouky mladých plodnic jsou výtečné jako obalované řízečky apod. Dá se použít i do směsi s vodnatějšími houbami jakými jsou například klouzci nebo slizáky. Není vhodná ke konzervování.

Možnost záměny

Splést si ji můžeme např. se silně jedovatou muchomůrkou tygrovanou či smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou. Obě poznáme podle toho, že vyrůstají z pochvy. Jinak ji můžeme zaměnit maximálně za jiný druh bedel, např. tmavohnědou nebo zelenající.

český název bedla vysoká
latinský název Macrolepiota procera
hlavní znaky klobouk v mládí vejčitý, později potrhaný a ploše rozložený, vystouplý hnědý hrbol na temeni, bílé vysoké měkké lupeny, válcovitý dutý a vláknitý třeň s půdní hlízou, bílá dužnina, po otlaku nemění barvu
rozšíření lesní porosty, prosvětlené louky
doba sběru červen-listopad
poživatelnost jedlá houba

zdroje:
Doc. ing. Antonín Příhoda; Kapesní atlas hub 1
http://encyklopedie.seznam.cz





Debata k článku 'Bedla vysoká - Macrolepiota procera'
vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Reklama



Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Stopy zvířat
Poznáte stopy zvířat?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 63%

Vyhledávání


Facebook

Tapety na plochu


tapeta Zvířecí sex ;-)

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2017 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz