Vegetariánství - ano či ne? (3 - závěrečná část)

Je pravda, že rostliny jsou na jednotku plochy výživnější než jatečný dobytek, ale není tak docela pravda, že jsou výživnější než živočišná strava obecně. Když se totiž podíváte na lovce a sběrače, s hrůzou zjistíte, že maso tvoří maximálně 10% jídelníčku mužů a u žen jde spíše o výjimečné přilepšení. Přitom je podíl živočišné složky v jejich potravě velmi vysoký. Copak to tedy papají vedle masíčka? Inu hmyz! Hmyz u usedlých domorodců samozřejmě neloví muži, ti chodí jen čas od času na lov velké zvěře a přinesou hubený výsledek. Většinu úlovku navíc sní sami ještě v lese a ve vesnici se nejdřív rozdělí s kamarády a příbuznými, takže k manželce a dětem toho připutuje velice málo, počítáno na hmotu i nově na kalorie. Existoval totiž předpoklad, že masa od muže je sice málo, ale kaloricky je bohatší než rostliny (a hmyz) od ženy, takže se to vyváží. Po analýze se zjistilo, že nevyváží. A to se počítaly jen kalorie přinesené do vsi, bez odpočtu "dárků kamarádům"! Život rodiny tedy zajišťuje žena s rostlinami a bezobratlými živočichy. Tento poznatek uvedl antropologa J. Diamonda do deprese a celkem neodůvodněných temných úvah o smyslu mužské existence v rodině všeobecně, ale nám přináší zajímavý signál.

Bezobratlých živočichů je na světě mnohem více než obratlovců a jsou celkem nenároční a skladní, takže jich na jednom místě dokáže nasbírat dostatek pro několikačlennou rodinu i jeden člověk, který navíc ještě pečuje o děti a domácnost. Pokud bychom dokázali odložit předsudky, našli bychom pro lidstvo dostatek živočišných proteinů, navíc levných a výživných. Právě z nich dokáží přežívat migrující Australci v pouštích celkem slušným způsobem. Při jejich stylu života se ovšem muži nebaví lovem velké zvěře, ale pěkně, stejně jako ženy, sbírají rostlinky a červíčky. Vedle nich ovšem zkonzumují vše, na co narazí, od klokana, medvídka koaly a papoušků přes krokodýly a hady po pavouky, štíry a stonožky. Doslova cokoliv. Bohužel kvůli tomu nejsou schopni v žádném zvířeti vidět nic jiného než jídlo. Jejich předkové vyhubili velkou řadu živočichů a oni se je snaží následovat. (Nejen běloši se takto zapsali do dějin přírody!) Na druhou stranu je (mimo ono ničení ohrožených druhů živočichů) jejich ekologická stopa minimální a zdá se, že přežijí v téměř jakýchkoliv podmínkách. Polární oblasti by jim asi nesvědčily, ale jinak se vyrovnají se vším.

Konzumovatelné biomasy je tedy pro lidstvo dostatek, stačí se jen zbavit předsudků. Pro uvedení na pravou míru - já bych raději umřela hlady, než dobrovolně pozřela jakéhokoliv členovce. Ale hmyz je konzumován i v jiných společnostech než jen lovecko-sběračských a dokonce si teď smažení brouci a kobylky razí cestu do lepší společnosti jako exotické lahůdky. Členovci (hmyz, pavouci, štíři aj.) přitom patří mezi nejpočetnější tvory planety nejen počtem, ale i množstvím biomasy. Také patří k nejodolnějším: přežili by jadernou katastrofu i zničení fytosféry, globální oteplení ani doba ledová je nemůže sebeméně ohrozit. Potrava v jejich podobě bude hojná po celou dobu, dokud budou existovat mnohobuněční živočichové.

Existuje tedy více cest, jak ulevit přetížené Zemi, nemusí to být jen formou vegetariánství. Vegetariánství pro mne osobně představuje jedinou možnou variantu, ale jiní lidé mohou jít jinou cestou, pro mne neschůdnou, ale pro ně schůdnější a přitom stejně dobrou. Myslím, že je nutné mít co nejvíc pravdivých informací a potom se řídit vlastním rozumem, srdcem, svědomím a tělem, pokud možno vším dohromady. Jenom tak najdeme nejvhodnější řešení pro každého z nás, které zároveň nemusí být vhodné pro nikoho z okolí. Měli bychom respektovat originalitu svou i cizí a nikomu nic nevnucovat a nic si nenechat vnucovat. Takže znovu k otázce z nadpisu: vegetariánství ano či ne? Pro někoho ano, pro někoho ne. Podle nejlepšího uvážení každého z nás. Jediná věc snad platí pro každého milovníka přírody - než vyřkne jakékoliv konečné rozhodnutí, měl by o tom napřed velice hluboce přemýšlet.