PŘÍRODA.cz

Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho, které najednou naruší zvláštní bublání. Zprvu nic nevidíme, ale po chvíli začínáme v šeru rozeznávat siluety tetřívků s široce roztaženými ocasy. Už je to tady! Právě začíná jeden z nejpozoruhodnějších zážitků, který naše příroda nabízí – tok tetřívků obecných.

Čistý uhlík v podobě nejtvrdšího nerostu vznikajícího 200km pod zemí při sopečných erupcích.

Králík domácí dnes už naštěstí není běžně chován na kožešinu. Spíše převládá chov na maso nebo králíka jako domácího mazlíčka. Víte například, proč králík požírá své malé bobky? Pokud ne a zajímá Vás to, čtěte dále.

Některé zvuky v přírodě jsou pro mnohé z nás neznámé. Do této skupiny ale určitě nezařadíme komára pisklavého. Samičky tohoto druhu se živí krví. Jejich přítomnost dokazují štípance, které nás mohou pálivě svědit i několik dní.

Termín Juglans pochází z latinského Jovis glans, což znamená Jupiterovy ořechy. Původ tohoto mohutného listnatého stromu je velmi starý a dnes se pěstuje v mnoha kultivarech

Čičorka pestrá není sice u širší veřejnosti tolik známou rostlinou, ale přesto si zachovává své specifické kouzlo. Patří mezi vytrvalé byliny, jež jsou rozšířené po celé Evropě. Nenaleznete ji pouze ve Skandinávii a Velké Británii. Celkem napočítáme 20 odlišných druhů. Mimo jiné se jí daří i v severní Africe a západní Asii.

Strnad rákosní je jedním ze 4 druhů strnadů, kteří na našem území pravidelně hnízdí. Po strnadu obecném se pak jedná o druhý nejpočetnější druh.

Mandelinka bramborová patří u nás mezi obávaného škůdce bramborových natí. Při hojném výskytu dokáže způsobit tzv. holožír a ohrozit tak úrodu brambor.

Mravenec lesní patří mezi užitečný a právem chráněný druh. Během svého života zlikviduje velké množství lesních škůdců. Určitě v lese nelze přehlédnout mraveniště, která si mravenec lesní buduje. Jedná se totiž o velkou hromadu z jehličí, větviček a jiného rostlinného materiálu.

Sršeň obecná patří k největšímu hmyzu z čeledi sršňovitých v Evropě. Většina z nás určitě pocítí strach, pokud se v přírodě se sršní setká. Obavy však nejsou úplně oprávněné. V porovnání se včelou má totiž sršeň obecná 5-50x méně jedu. Navíc jsou včely i více dráždivé a útočné, takže pravděpodobnost jejich bodnutí je daleko vyšší.