Jak jsme zachránili veverčata

autor: Jana Kadlecová
První setkání s lidmi měla cca třítýdenní mláďata hodně děsivé. V lese při těžbě dřeva dřevorubec pokácel smrk, aniž by si všiml, že vysoko v jeho koruně je hnízdo veverky.

To bylo tak dobře zamaskované, že si ho nevšimli ani ve chvíli,kdy pokácené stromy přivázali řetězem za traktor a vláčeli je k cestě. Jejich pozornost upoutalo až pištění, které se při vláčení stromu po zemi z jeho koruny ozývalo. Nejprve se domnívali, že kmeny skřípou při odírání se o sebe, a až za chvíli jim došlo, že to křičí veverčata, vyděšená z hluku a nedobrovolné "jízdy" po zemi. Ve větvích stromu pak našli hnízdo s pěti slepými mláďaty.

Naštěstí na internetu nálezci prostřednictvím příbuzných našli kontakt na záchrannou stanici pro veverky. Pomoc ze stanice i přes velkou dálku (cca 200km). Přijela a s velkou ochotou mláďata prohlédla a nakrmila speciálním roztokem. Už pár hodin po nálezu mohla být převezena do jejich nového domova, kde se o ně budou starat, včetně i přivyknutí mláďat na venkovní teploty a zvuky které život v přírodě přirozeně provází. Přibližně ve třech měsících budou vypuštěna zpět do lesa.

Je to neuvěřitelné, ale pokud nemají nějaké utajené vnitřní zranění, vše nasvědčuje tomu, že jak cca 30-ti metrový pád hnízda ze stromu, tak následné vlečení za traktorem veverčata přečkala bez zranění. Tři kluci a dvě holky jsou v dobrém fyzickém stavu, byla od matky dobře živená - váží od 73 do 78 gramů. Jedinou drobnou nepříjemností bylo cca 30 blech, které z nich večer postupně "uklidili", ale to je u veverčat běžný stav.


autor:
datum vydání:
29. července 2010


Diskuze k článku „Jak jsme zachránili veverčata“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!