V přírodě jen stěží najdete půdu, která přesně odpovídá určitému typu

Bylo tomu tak v případě botanického a zoologického systému. Švédský botanik a zoolog C. Linné po nasbírání ohromného množství dat o živočiších a rostlinách dokázal tyto data uspořádat a podle určitých kritérií zařadil rostliny a živočichy do systému. Stejně tomu bylo i v případě pedologie. Ruský badatel V. V. Dokučajev, který je považován za zakladatele nauky o půdách, nasbíral díky své usilovné a mnohaleté práci ohromující množství dat o půdách a jejich vlastnostech. Jako první si mimo jiné uvědomil, že vývoj půdy závisí na půdotvorných faktorech (viz. článek Jak vzniká půda). Získané informace dokázal roztřídit a na jejich základě pak vytvořit klasifikační systém půd. Samozřejmě každá věda má nějaký svůj systém, který ji slouží k utřídění zjištěných poznatků. Nesmíme však zapomenout, že se jedná o lidmi vytvořené systémy a jednotlivé kategorie jsou většinou výsledkem dlouhodobé diskuze a vědeckého dohadování. Jsou to uměle stanovené kategorie, které pramálo odpovídají realitě v přírodě. V případě pedologie je to velice markantní. Pedologický klasifikační systém rozlišuje na dvě desítky půdních typů. V přírodě však vyhraněný půdní typ, který by přesně odpovídal klasifikačnímu systému, najdete jen stěží. V naprosté většině případů narazíte na různé přechodové varianty a daná půda ponese znaky více půdních typů. Je to dáno jednak neuvěřitelnou složitostí půdního vývoje a závislostí tohoto vývoje na půdních faktorech, které se mohou během času měnit. Navíc darebná příroda jaksi odmítá respektovat námi vytvořené kolonky.