PŘÍRODA.cz

Na Mendelově univerzitě v Brně probíhá výzkum, který by mohl výrazně zefektivnit taková ochranná opaření na silnicích, která by zamezila střetu aut se zvířaty. Nutná je ale pomoc vás řidičů.

Tropické letní teploty dávají předzvěst přicházejícím bouřkám. Vzpomněla jsem si na jeden několik let starý případ vysílaný v televizi, kdy dva mladí chlapci běželi při bouřce přes pole schovat se rychle domů. Bohužel nedodrželi základní pravidla týkající se bezpečnosti. Každý z nás by měl vědět, jak se chovat při bouřce. Dokonce se na Internetu objevila i zpráva o zásahu dvou chlapců z Liberecka z 19. června. Proto si myslím, že není od věci toto téma připomenout.

Není přece možné dovážet suroviny v obrovském množství, aby se jimi neustále plýtvalo.

Existuje asi 200 druhů jitrocelovitých rostlin, mezi nimiž svými léčivými účinky vyniká jitrocel kopinatý. Jitrocel se používal k léčebným účelům již v době starého Řecka. Už sám název napovídá, že se listů využívalo zejména k hojení ran.

Setkání se zmijí není v těchto dnech ničím neobvyklým ani v takových nadmořských výškách jaké mají Krkonoše. Hady vylákalo na slunné paseky a kameny teplé počasí a doba páření. . Zmije obecná je nebezpečná především tím, že je to jediný u nás žijící jedovatý had. Pokud se však v přírodě i doma na zahradě budeme chovat obezřetně, nebezpečí nehrozí.

Peří je nevhodné pro alergiky. Peří se těžko udržuje – nedá se prát doma. Péřové duchny jsou těžké. To jsou jen některé z pověr o kterých lze prohlásit, že jsou překonané.

Při přípravě podkladů k článkům o čmelácích a včelkách samotářkách často narazím na informace, jak těmto užitečným opylovačům našich zahrad škodí neuvážené používání chemických postřiků proti „škůdcům“ a zejména mšicím.

Obzvláště v jarních měsících, době rozmnožování většiny zvířat, se můžeme častěji setkat s opuštěným, bezmocným mládětem. Co s ním? Tak jako je téměř obecným pravidlem, bude lepší nejprve přemýšlet, zhodnotit situaci, a až potom jednat.

Blíží se jaro – čas hnízdění ptáků, kteří se k nám vracejí z teplých krajin i těch, kteří tu zimu přečkali s námi. Značná část ptáků ke svému hnízdění potřebuje hnízdní dutiny. Těch však v přírodě ubývá. Z krajiny mizí staré doupné stromy, staré aleje a stromořadí jsou často zbytečně káceny. Stejně tak na zahradách jsou vysokokmeny ovocných stromů nahrazovány zákrsky, ve kterých ptáci žádné dutiny nenajdou.

O tom, že existují i jiné včely než včely chované včelaři v úlech jsem ještě před dvěma roky neměl ani tušení. Znal jsem vosy, které nám při posezení venku dělají nálety na pivo, vosičky, které to dělají také, ale u těch nám to nevadí, protože nedávají žihadlo a pak velké sršně, vrtulníky našich zahrad.