PŘÍRODA.cz

Rys ostrovid (Lynx lynx) naše největší kočkovitá šelma, která se vyskytuje v ČR pouze v počtu několika desítek kusů. V minulosti to byla šelma, která byla společně s vlkem a medvědem dost pronásledována.

V minulých dílech jsme se dozvěděli základní informace o funkci čističek. Dnes se dozvíme něco o technologických parametrech a jejich vlivu na účinnost.

Obchodní řetězce Rossmann a Lidl stále prodávají řadu kosmetických výrobků, které jako konzervační činidlo obsahují silný kontaktní alergen methyldibromo glutaronitrile (MDGN).

V dnešní době je nutné si uvědomit, co je pro nás dobré a co ne. Ne že by to snad před sto lety naši předkové nemuseli, ale my musíme dvojnásob.

Tento problém velkou měrou týká i České republiky. Souvisí nejen se zemědělstvím, ale také s námi samotnými a s naším mnohdy neuváženým přístupem k okolní přírodě.

O geneticky modifikovaných organismech již bylo napsáno mnohé, málokdo však ví, co je při manipulaci (pěstování, transport, výroba, prodej...) s GMO na území našeho státu právně dovoleno a co naopak zakázáno, či na které úkony se zákon nevztahuje.

V posledních dnech patří geneticky modifikované organismy či spíše geneticky modifikované plodiny k jednomu z nejdiskutovanějších témat nejen mediální scény. Poté, co se Indie rozhodla nahradit současné pěstebné plodiny svého území plodinami GM, rozpoutala se ve vlnách odpůrců GMO prudká vlna nepokoje.

V minulém díle jsme si řekli něco o kapacitě čističek, o předpokladech biologického čištění a o dvou typech biologických procesů, které zde probíhají. Dnes si povíme z čeho se taková čistírna skládá.

V dnešní době existuje poměrně velké množství různých technologií, kterými se dá odpadní voda čistit. Ne každá je však vhodná pro jakékoli znečištění. Některé jsou vhodné pro čištění odpadní vody z rodinného domku, jiné zas na komunální vody a vody z průmyslu či zemědělství. Abychom byli schopni orientovat se v této problematice, je nutné si nejprve objasnit několik pojmů, které s touto problematikou souvisí.

Tento můj článek je v podstatě reakcí na článek Jak nevylít s vaničkou (Monsantem) i dítě (GMO) redaktora Britských listů Dalibora Šrámka, který vyšel 25. 7. tohoto roku. Zároveň je vyjádřením souhlasu s jeho rozhořčením a neschopností orientovat se v současném světě, konkrétně na poli geneticky modifikovaných organismů a jejich mediálního přinejmenším podivného až extrémního znehodnocování a uvádění do co nejhoršího světla.