PŘÍRODA.cz

Minulý týden se v novinách objevila zpráva o první evropské meteorologické družici nové generace MetOp. Její přístroje budou měřit teplotu, vlhkost vzduchu, sílu větru, teplotu moří a oceánů i sílu ozonové vrstvy. Její význam bude především v prodloužení přesnější předpovědi počasí na 5 dnů a také pro přesnější údaje vystihující změnu klimatu.

Výzkumný ústav si většina lidí představuje jako tichou vykachličkovanou budovu s brýlatými lidmi. Tento mýtus boří jeden německý "výzkumák", který se dal do studie kapek a vlnek.

Masarykova univerzita, kde jsem ještě v lednu tohoto roku studoval, posunula naši republiku zase o krok kupředu, co se týče využití alternativních zdrojů energie. Pedagogická fakulta zprovoznila 13. dubna tohoto roku největší sluneční elektrárnu na našem území.

Tento článek se věnuje EPV-čkům a jednomu trošku neotřelému pohledu na svět. EPV je mnou vytvořená zkratka ekologicky poháněných dopravních prostředků (vehiklů) sdružujících: vzducholodě, letouny, vozidla, lodě, ponorky,... na lidský, elektrický či jiný ekologicky šetrný pohon.

V přírodě můžeme fotografovat nejen krajinu, ale i mnohem menší věci. Řada fotoaparátů a též Minolta A200 je k tomu vybavena funkcí makro.

Velmi častým argumentem pro podporu drahých obnovitelných zdrojů energie je, že klasické elektrárny (jaderné elektrárny, uhelné, plynové) mají ve skutečnosti vyšší náklady, než se uvádí. Jedná se o tzv. "externí náklady", tj. náklady, které neplatí výrobce, ale přechází na třetí stranu. Jedná se především o škody na životním prostředí, zdraví obyvatelstva, ovlivnění zemědělské produkce, apod. Jaké jsou tyto náklady? Dají se nějak spočítat? Ano dají a výsledky jsou zajímavé.

Gymnázium v Roudnici nad Labem se letošní rok přihlásilo do projektu "Úspory energie na školách". Každá škola v České republice má právo se do tohoto projektu přihlásit pouze jednou, a je tedy o to větší snaha dosáhnout dobrých výsledků.

Fotografováním se zabývám pouze amatérsky a s digitálním přístrojem se teprv učím. Přesto bych se chtěl podělit o některé zkušenosti, které jsem získal za tři měsíce fotografováním převážně přírody s Minoltou A200.

V minulém dílu jsem se pokusil objasnit, jak funguje netopýří sonar. Protože tento princip nedokáže vysvětlit, jak netopýři s větší délkou výkřiku 'vidí' na blízko, pokusil jsem se o vysvětlení v podobě využití Dopplerova jevu. Při tom jsem vycházel z tvaru netopýřího signálu a z fyzikálních možností jeho sluchu.

Při fotografování v přírodě je snad nejčastější problém v tom, že fotografované zvíře nebo událost je příliš daleko. Jedním z řešení je ultrazoomový přístroj, tedy fotoaparát s velkým přiblížením objektivu. Dnes Vám představíme digitální fotoaparát Minolta DiMAGE Z5, který nabízí 12 násobný zoom a přitom se vejde do větší kapsy.