PŘÍRODA.cz

Výzkumníci bijí na poplach kvůli znečištění životního prostředí. Přes 66 procent ptáků žijících v blízkosti moří má v žaludku zbytky umělé hmoty. Vědci vybízejí ke zlepšení našeho chování právě ve vztahu k třídění odpadů. Situace se totiž rok od roku rapidně zhoršuje a předpokládá se, že za 35 let by takto mohlo být postiženo až 95 procent všech zvířat žijících na Zemi.

Brusel, 18. září 2015 – Rada pro životní prostředí dnes přijala závěry, které představují společnou pozici EU na mezinárodní klimatickou konferenci COP21, která se uskuteční na přelomu listopadu a prosince v Paříži. Českou republiku na Radě zastupoval ministr Richard Brabec.

ŠLUKNOVSKO – Devětapadesát nových dubů, plánuje vysázet nevládní organizace Arnika s místními dobrovolníky na česko-německém pomezí (1). Rozjíždí proto další ročník tradiční akce Lopatka pro alej, díky které se může zapojit i široká veřejnost a jejímž cílem je vysbírat dostatek peněz na sazenice i jejich ochranu před větrem a okusem. Na výsadbu je potřeba skoro sto tisíc korun a sázet se bude o posledním říjnovém víkendu. Přispět lze od necelých dvou set korun po více než dva tisíce, za něž se…

Kolik ledních medvědů žije kolem Severního pólu? Norsko-ruský společný projekt chtěl pomoci při hledání odpovědi na tuto otázku. Avšak politika zmařila plány vědců. objevily se i další nečekané problémy. Dozvíte se také například, že lední medvědi se živí i delfíny nebo že stále častěji dochází ke křížení medvědů ledních a grizzlyho.

Živočichové, kteří se zabydlí na naší zahradě, zvyšují její biologickou rozmanitost i rekreační hodnotu, nebo jsou dokonce přímo prospěšní tím, že podporují nebo potlačují jiné druhy organismů. V neposlední řadě jsou to rovněž naši sousedé, se kterými lze mít hezký vztah, a kteří váš život obohatí. Poskytnutím útočiště, prospíváme přírodní rovnováze v zahradě a zároveň předcházíme tomu, aby zvířata osídlovala ty části našeho obydlí, ve kterých bychom je viděli neradi.

Po letošním krásném a teplotně nadprůměrném létě jsme se po několika chladnějších prvních zářijových dnech opět dočkali toho pravého babího léta. V dnešním článku se mimo jiné dozvíte, zda můžeme babí léto nahradit označením léto indiánské.

V několika diskusích na Facebooku jsem zachytila v poslední době dotaz co že nám to roste za domem? A fotečky krásných růžových kvítků. Je několik hodně podobných druhů a hodně lidí si je plete. Tak si to trošku probereme.

Horko a sucho letošního léta stojí za velkým přemnožením kůrovce. Ten momentálně nejvíce napadá lesy na severní a střední Moravě a takřka jedinou obranou proti němu je vykácení napadených dřevin.

Rekordní sucho a teplo tohoto léta ztížilo život řadě zvířat i rostlin v Podyjí. Další druhy ale dostaly šanci, na kterou čekaly i několik let. Uschlé stromy například prosvětlily část lesů a otevřely cestu světlomilným květinám i motýlům. Dařilo se i podyjským orchidejím. K dospělosti pravděpodobně dorostla i letní generace afrického motýla.

Po štyroch dňoch strávených v horách sme už úplne stratili pojem o čase. Tento odkaz čítam nahlas za stolom turistickej útulne, potom lístok so slovami neznámej turistky vkladám naspäť do zošita a všetko vrátim na svoje miesto. Dvere sú dokorán, no dnu aj napriek tomu preniká málo svetla, chcela by som zapáliť sviečku, umyť si v potoku tvár a zostať tu ukrytá pred nočným lesom.