PŘÍRODA.cz

Nebo to tak úplně neplatí? Pochutiny vypěstované na domácí zahrádce jsou totiž trochu jiné „šarže“, než ty v nákupních centrech. Největší zdravotní a hygienická rizika, která můžeme s domáckými výpěstky zažít je, že záhonek v nestřežený okamžik označkoval náš pes, či se pod zelený příkrov podepsal sousedův kocour. V zásadě ale nic, co bychom nespravili důkladným opláchnutím. Je to přeci jen „přírodní“ hnojivo.

V posledních několika letech jsme se vždy v září rozloučili se skupinou klasických čirých žárovek, které již nesmí být uváděny na trh. Za ukončováním prodeje neefektivních světelných zdrojů z trhu stojí evropská směrnice o ekodesignu a konkrétně nařízení č. 244/2009/ES.

Často se setkáváme s otázkami, co s posekanou trávou, větvemi, spadaným listím atp. Společným znakem tazatelů bývá, že na tuto biomasu ze zahrady pohlížejí jako na nežádoucí odpad, kterého se snaží co nejsnáze zbavit. Zkusme se na tento „odpad“ podívat z jiného úhlu pohledu.

Právě teď je ideální čas na to vyrazit do přírody a nasbírat si květy černého bezu. Jeho účinky jsou známé již po staletí. Dříve bez nechyběl v žádné domácnosti. Dodnes patří k nejoblíbenějším bylinám lidového léčitelství.

Letní číslo časopisu Naše příroda je plné změn – rozrostl se počet stran, nechybějí nové rubriky, úpravami prošel i vzhled a těšit se můžete i na lepší distribuci, kterou nově zajišťuje společnost PNS.

Chocholouš obecný (Galerida cristata) se stal v posledních letech jedním z nejsmutnějších symbolů úbytku našich dříve běžných druhů ptáků. Přibližně do poloviny šedesátých let minulého století se jednalo o hojného a plošně rozšířeného stálého ptáka žijícího v bezprostřední blízkosti člověka. Mezi nejoblíbenější životní prostředí chocholoušů patřily nízké řídké ruderální porosty kolem nádraží, cest a silnic, ale i prostředí nových sídlišť a městských průmyslových zón. Během posledních desetiletí…

Stromy, velcí hnědozelení obři z podivného světa zvaného „příroda“ drze pronikají do našeho nejbližšího okolí. Chvilku nedáváte pozor a už ho máte před domem, nebo dokonce na zahradě. Pyšně rostou až k nebesům a nesnesitelně překážejí. Naštěstí jsme lidé rozumní, a vybaveni pilami a sekerami můžeme problém „kdo z koho“ jednoduše vyřešit.

Galapážské ptactvo už jednou do historie, alespoň té týkajíc se biologického bádání, vstoupilo. Zdejší pěnkavy proslavila Darwinova evoluční teorie, když si povšiml jejich rozmanitých zobáků. Všechny zásluhy však nepatřili jen pěnkavám, svou roli při tom sehráli také drozdi. A právě ti teď, po 176 letech, zažívají svůj „comeback“ do světa vědecké pozornosti.

Situaci hrozícího nedostatku kvalitní pitné vody je možné změnit revolučním řešením v technologii čistění vody. Jedna z aktuálně nadějných cest spočívá ve spojení nanotechnologií a membránové filtrace vody. Membrány s obsahem nanočástic disponují 1-3x větší propustností pro vodu než konvenční membrány založené na reverzní osmóze a mohou být vybaveny antimikrobiálními nebo fotoreaktivními vlastnostmi.

Kdo by je chtěl navštívit všechny, musel by být skutečně zdatný cestovatel. Ve světě jich je přes 6500. Řeč je o národních parcích. Právě dnes slaví svůj den.