PŘÍRODA.cz

PRAHA/PÍSEK - Jak může změna politického zřízení na daném ovlivnit rozmnožovací schopnosti ptactva? I když se toto spojení pochopitelně zdá velmi zavádějící, podle studie uveřejněné v prestižním žurnálu Biological Conservation prodělali zpěvní ptáci v v bývalém východním Německu a Československu na přelomu let 1989/1990 určitou změnu. Pojďme se tedy podívat, nakolik spekulativní název tohoto článku je, a jak souvisí pád komunismu, velikost ptačích mozků a počet vyvedených mláďat.

Samička varana komodského Aranka ze Zoo Praha je světovou rekordmankou. Jedná se totiž o nejúspěšnější varaní matku mimo Indonésii. Ač pochází z Asie, již řadu let žije v Praze a její šestá snůška je celosvětově nevídaný úspěch.

Syndrom bílého nosu již delší dobu decimuje populace netopýrů v Americe, Evropu sice již také zasáhl, ale zdá se, že naši netopýři jsou vůči němu imunní.

PRAHA/PÍSEK - Životní prostředí ve městech bychom asi nepovažovali z hlediska biologické rozmanitosti za nějak významné území. Opak je ale pravdou, právě heterogenita a celková členitost měst vytváří díky parkovým ostrůvkům efekt oázy zeleně. Zajisté, že městské prostředí je do značné míry degradované, ale i tak v něm nalezne úkryt řada živočichů a rostlin. Příkladem takového města je Praha.

I když v minulých článcích bylo mnohokrát poukazována spíše na jejich negativní význam v tomto prostředí, tam kde vyloženě nekonkurují vzácným druhům rostlin a živočichů pískoven mají jako jinde i své místo. Rozptýlené zeleň v polích v blízkosti pískoven nebo osamělé stromy na jejich březích či okrajích stěn mohou být pro pískovny přínosem.

Jak vniká půda? Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Velmi záleží, koho se zeptáte. Možných definic je totiž hned několik a všechny jsou správné. Uvedeme si definici geologickou. Ta říká: Půda je akumulace sypkého materiálu vzniklého na zemském povrchu mechanickým i chemickým zvětráváním hornin (i přemístěných) a obsahující různě velkou příměs organických látek. Tato definice je správná. Vše co je v ní řečeno, je pravda.

I s tímto opeřencem z čeledi rybákovitých se můžete setkat na několika místech České republiky.

Mnohé rostliny vábí opylovače, jako jsou ptáci nebo hmyz, výraznými barvami květů. Když chce ale rostlina přilákat netopýra, barvy nepomohou. Liány tropického deštného lesa používají k tomuto docela jiný trik.

„Kde se vlastně hledají zkameněliny? To je hledáte jen tak v zemi? A můžu si i já najít nějakou?“, ptají se lidé téměř pokaždé, když slyší, že se člověk zabývá paleontologií. Odpovědi na všechny tři otázky jsou přitom velmi jednoduché.

Asi každého napadne při titulku tohoto článku, že jde o houby. Odborníci se v této otázce rozcházejí. Jejich názory si můžete přečíst zde. Ale asi stejně bude záležet jen na Vás, komu dáte zapravdu.