PŘÍRODA.cz

Už je to skoro rok, co se na dvaceti místech v českých Budějovicích objevili podivné modré kontejnery. Určeny jsou pro sběr textilu. Společnost .A.S.A. tím navázala na bohaté zkušenosti s podobnou metodikou sběru použitých oděvů v Rakousku, kde dnes funguje okolo tisícovky podobných sběrných míst. A jak se tento model ujal v jihočeském krajském městě?

Vidíme je v těchto teplých dnech všude: v trávě, na chodnících i zdech domů. Nejraději se vyhřívají na sluníčku a přitom sají šťávu z lipových stromů. Řeč je o ruměnici pospolené, jednom z našich nejtypičtějších zástupců ploštic. V poslední době je ale stále častěji můžeme vidět při páření. Jak takovéto páření probíhá se dozvíte v dnešním článku.

Lidé zkoumají přirodu v nedostupných hlubinách moří nebo vzdálených pralesech. Přitom máme tajemný svět přírody dostupný i v úplně obyčejném zahradním jezírku. Podívejte se na parádní video, přinášející neskutečné mikroskopické záběry právě z tohoto prostředí.

Aktivní ochrana přírody z pohledu nadšeného jednotlivce, to je náročný běh na dlouhou trať. Nemáte ani chvilku odpočinku. Právě, když usilovně podepisujete petice proti lovu velryb, vám někdo u domu vykácí vaši oblíbenou věkovitou alej, a zrovna když třídíte domácí odpad na deset různých frakcí, začnou vám protipovodňově betonovat koryto nedalekého potoka. Sbohem raci. Pořád jako byste byli o krok pozadu. Je vůbec možné zajistit si nějak náskok?

A dnes po něm zbyl jen pařez u cesty. Ano, stromy z našeho okolí mizí. Můžeme ale říct, že jich v celorepublikovém měřítku skutečně ubývá? Bez dlouhého napínání – nebýt mravenčí práce zvědavců z Arniky – tak správně odpovědět nesvedeme. Proč? „Na celostátní úrovni neexistují žádné souhrnné přehledy o kácení stromů v alejích,“ píše se v úvodu zprávy „Kolik stromů v alejích bylo pokáceno v krajích?“. A tak jediným způsobem, jak zjistit konkrétní čísla, je dotazovat se u jednotlivých krajských správ…

Lední medvěd vám řekne, jak jste na tom s tříděním odpadů

Nastává doba, kdy začínají žáby migrovat na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají chránit žáby trvalé i dočasné zábrany.

V tomto roce budeme svědky extrémní vlny veder a sucha. Budou se nás týkat mnohá omezení jako je např. nemožnost zalévání na zahrádce, koupání domácího zvířectva. To vše samozřejmě bude mít negativní vliv na ceny pro koncového spotřebitele. Budeme tu jako na Sahaře, ale bez tamějších oáz. Vše vyplývá ze zprávy zveřejněné Ministerstvem České republiky.

Voda. Její chemický vzorec je nám znám stejně jako její nepostradatelnost pro náš i ostatní život na Zemi. Bez pitné vody by člověk dlouho nepřežil. Její cena se za poslední roky zvýšila, ale my s ní i tak často velmi plýtváme. Jen málo kdo z nás si ale uvědomuje, ba vůbec připouští, že to, co je pro nás v tento moment běžnou samozřejmostí, nemusí být už za 15 - 20 let. Země, které bojují o každou kapku, s vodou nakládají mnohem efektivněji.

Na třicet rozvalin, šestice stojících domů, střechy zbavený kostelík a dva stálí obyvatelé. Nezní to moc lákavě, ale přesto si tohle pozapomenuté místo naši pozornost zaslouží. Byla by škoda minout Pohoří na Šumavě, ves zaniklou oficiálně v osmdesátých letech, ale k zániku odsouzenou už vlastně mnohem dřív. Patří totiž mezi jedny z nejhezčích koutů Novohradských hor. Oblast trochu melancholická, nutící k zamyšlení nad během světových dějin, které často překreslováním hranic trhají vlákna osudu i…