PŘÍRODA.cz

Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho, které najednou naruší zvláštní bublání. Zprvu nic nevidíme, ale po chvíli začínáme v šeru rozeznávat siluety tetřívků s široce roztaženými ocasy. Už je to tady! Právě začíná jeden z nejpozoruhodnějších zážitků, který naše příroda nabízí – tok tetřívků obecných.

Jistě mnoho z vás ví, že se v naší přírodě vedle „krále lesa“ jelena lesního (dříve evropského) vyskytuje ještě jeho menší Asijský příbuzný – jelen sika. Pojďme si tedy něco povědět o jeho historii, o stavech této zvěře v naší přírodě a o problémech, které tato zvěř do našich lesů přinesla.

Říkalo se, že v lesích na Šumavě v okolí Železné Rudy a Prášil bývala jen tři jezera. Nejznámější Čertovo i Černé u Špičáku a Prášilské, vysoko pod Polední horou. Nepočítám jezera v Bavorsku, ani Plešné, které je přece jen už trochu dál, až u Lipenské přehrady. Nevznikla v době ledové, jak se ve škole učíme. Čertovo a Černé mají na svědomí čerti, Prášilské vzniklo ze slz nešťastných lidí a bohužel je jimi i dnes neustále doplňováno.....

Chcete se podívat na Galapágy, ale zdá se vám cesta dlouhá, drahá a neekologická? Díky StreetView si je můžete projít hezky v klidu doma. A nemusíte chodit jen po cestičkách, můžete se i potápět nebo si prohlédnout muzeum.

Výsledky netradiční soutěže oznámili její organizátoři ve čtvrtek 12. září na Britském festivalu vědy v Newcastlu. Veřejnost v ní hlasovala pro nejošklivější zvíře na světě a o necelých 10 tisíc hlasů nakonec zvítězil zvláštní druh ryby Psychrolutes marcidus, známý zejména pod svým anglickým názvem blobfish.

Někdy prostě nevíte, co s nimi. Ne, nejedná se o klasický Nerudův problém se slamníkem. Spíše jde o zádrhel, který řešil Děd Vševěd z pohádky Dlouhý Široký a Krátkozraký. Jde o trpaslíky.

Již tradičně je září Měsícem biopotravin. Cílem letošního ročníku je zvýšit důvěru spotřebitelů v kvalitu biopotravin. Také by se mělo zlepšit povědomí o přínosu biopotravin i ekologického zemědělství a jeho vlivu nejen na životní prostředí, ale i na lidské zdraví.

Pojem ekologická toaleta sice může znít přehnaně, přesto jde o velice rozšířený způsob, jak efektivně spotřebovávat vlastní odpady.

Nezbytnou podmínkou k vývoji přírodního skla je vysoká teplota. Kdy a kde k ní v přírodě dochází a co se při tom děje, se dozvíme v dnešním, třetím díle o přírodních sklech

Jak jsme informovali v předchozím článku, EKOZÓNA I. – aneb COPAK SE TO DĚJE NA LIPNĚ?, lidé z občanského sdružení DAPHNE ČR – Institutu pro aplikovanou ekologii, úspěšně realizují v zátoce Vřesná u Frymburku sérii opatření v rámci projektu „Ekozóna – život ve vodě“. Jak konkrétně postupují, nám ukázala Monika Krolová.