PŘÍRODA.cz

Plch velký je mnohem větší než jeho příbuzný plšík lískový. Celé noci tráví tím, že si shání potravu v korunách stromů a může se stát, že lidé toto zvířátko zahlédnou, ale většinou si ho spletou s veverkou.

Noční lovec. Skoro každý z nás už někdy slyšel jeho protáhlé a tklivé houkání "hu-hůůůůůůů".

Minulý týden nám přišla z Ministerstva životního prostředí výzva, aby se Příroda.cz zapojila do vyhledávání a potlačování nelegálního obchodu s chráněnými druhy. Pokládám za důležité tuto výzvu předat i Vám, našim čtenářům.

Na stráni blízko polní cesty se lopotí stovky možná tisíce černooranžových mravenců se stavbou svého trochu netradičního příbytku. Nejde totiž o mravence lesního, nýbrž o jeho blízkého příbuzného mravence travního.

Abychom pochopili, co to vlastně je vyhořelé jaderné palivo, je nutná trocha teorie. Pro pochopení štěpné reakce vystačíme s kapkovým modelem atomového jádra. Představíme si jádro jako elektricky nabitou kapku, která se skládá z protonů a neutronů. Čím je kapka větší, tím více protonů se navzájem odpuzuje a je potřeba na každý proton více neutronů, aby je držely pohromadě.

Takto jsem reagoval na článek v Domažlickém deníku ze soboty 3.září 2005, který vyšel pod názvem "Pytláci zmasakrovali stovky rysů".

První únorová dekáda je za námi a počasí v ní spíše připomínalo druhou polovinu března. Do střední Evropy i nadále pokračoval příliv teplého vzduchu, odpolední teploty se pohybovaly až kolem 9 °C a sněhové přeháňky se vyskytovaly pouze na horách, jinde pršelo. Srážkové úhrny se pohybovaly kolem 2-4 mm denně.

Každý den se setkáváme s látkami, které nás nějak ovlivňují. Pojďme se bavit o těch, které pro náš organismus mohou být nebezpečné, někdy až smrtelné.

Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila v listopadu minulého roku celosvětovou kampaň, jejímž cílem je především ochrana klimatu. Jednání a diskuse na toto téma probíhají na nejrůznějších úrovních.

Krysu, která byla v Čechách dříve velmi hojná, již dnes u nás skoro nenajdeme. Žije v okolí Labe, kam je zavlékána lodní dopravou z Německa. Předpokládá se, že alespoň část krys byla zavlečena do Evropy na lodích při křižáckých výpravách ze Svaté země. I dnes se na lodích ve skutečnosti drží krysa, ačkoliv v tomto zdánlivě vlhkém prostředí by většina lidí očekávala potkana.