Na odhozenou gumičku málem doplatil životem
22. listopad 2006, Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim[ rubrika: tiskové zprávy ]
"Nepohazujte, prosím, žádné odpadky (!!!)", volala by jistě všechna malá zvířata žijící okolo nás, kdyby jen mohla mluvit. Neumíte si představit, jak mnoho dokáže ublížit třeba jen bezděky odhozená vlasová gumička, která zkříží malému zvířeti zkříží cestu.
Lišejníky, skromní dobyvatelé skal
21. listopad 2006, Vojtěch Dostál[ rubrika: vše živé a neživé ]
Na neobydleném skalisku je lišejník zpravidla jedním z prvních kolonizátorů. Jemná spolupráce sinic či řas s houbami po milióny let dokáže osídlit na pohled velmi nehostinné končiny. To je však pouze jedna z vlastností, která je pro lišejníky typická. Pojďme si povědět další zajímavosti ze světa zvláštních a opomíjených tvorů.
Publikace "Bobři na českém Labi"
20. listopad 2006, Přátelé přírody o.p.s.[ rubrika: literatura a příroda ]
Rádi bychom Vám v krátkosti představili novou publikaci Bobři na českém Labi.
Proč zde někteří ptáci zůstávají?
16. listopad 2006, Renata Petříčková[ rubrika: vše živé a neživé ]
Možná vás někdy napadlo, proč zde někteří ptáci na zimu zůstávají. Je tu nevlídno, mrazivo, nedostatek potravy... proč všichni prostě neodletí do teplých krajin?
Odpověď jsem nalezla v knížce Jurije Dimitrijeva: Ptáci. A ve zkratce se vás s ní pokusím seznámit.
Předpověď počasí - Meteorologické modely
15. listopad 2006, Ing. Dagmar Honsová[ rubrika: vše živé a neživé ]
Základem veškeré provozní předpovědi počasí jsou výstupy numerických předpovědních modelů, které jsou většinou v dnešní době na internetu volně přístupné.
Dnes plynulo 150 let od zabití posledního šumavského medvěda
14. listopad 2006, Antonín Lágner[ rubrika: vše živé a neživé ]
K dnešnímu datu se váže jedna pro člověka nepříliš lichotivá událost- přesně před 150 lety dne 14 listopadu 1856 byl na Šumavě uloven poslední kus medvěda hnědého (samice). Tím byl zároveň uloven poslední kus v Čechách. Nějakou dobu se ještě vyskytoval na Moravě.
Vznik života - jak v té době vypadala atmosféra?
13. listopad 2006, Vojtěch Dostál[ rubrika: vše živé a neživé ]
V současnosti se považuje za nejpravděpodobnější způsob vzniku života na Zemi tzv. biogeneze, tedy vznik živé hmoty z neživé. Této teorii se také říká makroevoluce. Hrála v té době atmosféra roli? A když ano, tak jakou?
Německo zpřísňuje podmínky pro chov "kožešinových" zvířat
10. listopad 2006, Svoboda zvířat[ rubrika: tiskové zprávy ]
V Německu bylo přijato nařízení, které by mělo sloužit ke snížení utrpení zvířat chovaných na kožešinových farmách. Tento fakt je vnímán i jako signál pro další členské země, aby přijali přísnější právní předpisy k ochraně zvířat chovaných pro kožešiny.
DEZA Valašské Meziříčí vypustila nejvíce karcinogenních a reprotoxických látek ze všech podniků v České republice
9. listopad 2006, Arnika – Centrum pro podporu občanů[ rubrika: tiskové zprávy ]
ZLÍN – Chemický průmysl, výroba plastových dílů a laminátů jsou hlavním zdrojem emisí karcinogenních a reprotoxických látek (bez započítání emisí oxidu uhelnatého, který je emitován plošně) ve Zlínským kraji. Podle hodnot nahlášených v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) je kraj dokonce na prvním místě v emisích těchto látek ze všech krajů České republiky. Nejvíce jich vypouští DEZA, a.s., Valašské Meziříčí.
Ekosystémy v české přírodě - kulturní les
8. listopad 2006, Lenka Kadlíková[ rubrika: vše živé a neživé ]
Jedná se o nejčastější typ lesního ekosystému v české přírodě. Vzhledem k tomu, že se jedná o umělý ekosystém, je velice náchylný na škůdce a mnohde i k meteorologickým jevům jako jsou vichřice, velké množství sněhu.... Důvodem je především skladba těchto lesů. Jedná se zejména o monokulturní smrčiny. Tyto lesy ale mají nezanedbatelný význam pro rekreaci a výraznou protierozní funkci.










