PŘÍRODA.cz

Babočka bodláková se řadí mezi tažné motýly. Přilétá k nám na jaře až ze severní Afriky. Z denních motýlů patří mezi nejrozšířenější druh po celém světě.

Cvrčilky jsou často označovány za myši mezi ptáky, a to zcela oprávněně. Tito malí, rákosníkům podobní pěvci se totiž většinou zdržují dobře ukrytí v husté nízké vegetaci, kterou hbitě prolézají, a když už občas sednou na nějaké vyvýšené místo a jsou vyrušeny, není výjimkou, když zapadnou do husté trávy a v okamžiku vyletí až o několik metrů dál.

Přírodní sklo má více vlastností, které člověk odedávna považoval za zajímavé a pokud se vyskytovalo v jeho dosahu, neváhal ho využít.

Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho, které najednou naruší zvláštní bublání. Zprvu nic nevidíme, ale po chvíli začínáme v šeru rozeznávat siluety tetřívků s široce roztaženými ocasy. Už je to tady! Právě začíná jeden z nejpozoruhodnějších zážitků, který naše příroda nabízí – tok tetřívků obecných.

Jistě mnoho z vás ví, že se v naší přírodě vedle „krále lesa“ jelena lesního (dříve evropského) vyskytuje ještě jeho menší Asijský příbuzný – jelen sika. Pojďme si tedy něco povědět o jeho historii, o stavech této zvěře v naší přírodě a o problémech, které tato zvěř do našich lesů přinesla.

Výsledky netradiční soutěže oznámili její organizátoři ve čtvrtek 12. září na Britském festivalu vědy v Newcastlu. Veřejnost v ní hlasovala pro nejošklivější zvíře na světě a o necelých 10 tisíc hlasů nakonec zvítězil zvláštní druh ryby Psychrolutes marcidus, známý zejména pod svým anglickým názvem blobfish.

Nezbytnou podmínkou k vývoji přírodního skla je vysoká teplota. Kdy a kde k ní v přírodě dochází a co se při tom děje, se dozvíme v dnešním, třetím díle o přírodních sklech

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaký může mít Wi-Fi připojení vliv na živé rostliny? Studentky devátého ročníku to zjistily. Právě ty totiž provedly experiment, který testoval efekt mobilního záření na rostliny. Někoho mohou výsledky velmi překvapit, někoho možná skoro vůbec. Tak či onak udělal pokus ve vědeckých kruzích pěkný rozruch. Je na čase opět změnit naše dosavadní pohledy?

Čistý uhlík v podobě nejtvrdšího nerostu vznikajícího 200km pod zemí při sopečných erupcích.

Nedávno jsme vás informovali o nálezech otrávených ptáků v okolí obce Radešín na Litoměřicku. Pachatel nebo pachatelé však ve své činnosti nadále pokračují, což dokazuje 19 mrtvých dravců, objevených ornitology dne 28. srpna na stejné lokalitě.