PŘÍRODA.cz

S rychlým rozvojem fotovoltaických elektráren, se zvedla vlna nevole týkající se záboru zemědělské půdy vyskytující se právě pod mnohohektarovými solárními parky. V řadě publikovaných článků se můžeme dočíst, že v České republice denně přijdeme až o 15 ha orné půdy. Toto číslo je v převážné části vztaženo k nevratnému zastavění půdy neboli pokrytí půdy betonem či asfaltem. Ve světě se pro tento jev používá označení „soil silling“. Při pominutí ekonomických, ekologických a environmentálních dopadů…

Začněme otázkou, zda je možné mít elektřinu, za kterou nemusíme prakticky nic platit? Celkem se ujalo tvrzení, že nejlevnější elektřina je ta nevyrobená. Opáčím, že ještě výhodnější může být využití přebytkové elektřiny z obnovitelných zdrojů, jejíž hodnota na burze může mít dokonce zápornou hodnotu.

Doplňování zboží (merchandising) v potravinových obchodech je ve velké míře spíše mechanickou záležitostí, ale má také svá pravidla. Obchody se snaží hlavně o vytvoření dojmu s dostatkem nabízeného zboží. Pak se zákazníci cítí dobře a rádi si také vybírají. Optimalizací doplňování zboží spolu s uvědoměním zákazníků lze snížit množství vznikajících potravinových odpadů.

Myslíte, že by šlo vyrobit z PET lahve diamant? Zní to šíleně, ale teoreticky možné to je. Jakoukoli věc, která obsahuje uhlík, lze totiž za určitých okolností „přetavit“ na tento vzácný nerost. Stačí jen vytvořit teplotu kolem 1 300 °C, vyvinout obrovský tlak a rázem máte čirý krystal uhlíku.

Ve svém díle „Die Chemie in ihrer Anwendung auf Agrikultur und Physiologie“ z roku 1840, Justus von Liebig popisuje nevyváženou bilanci mezi zásobou živin v půdě a jejich opětovným doplněním v té době běžně aplikovaným statkovým hnojem. Za hlavní faktor ztráty živin z půdy, označil živiny obsažené ve sklizených zemědělských produktech.

Kdo by neznal lyrickou báseň Josefa Václava Sládka opěvující krásu a rozmanitost přírody a zemědělské krajiny České republiky. Tato báseň vznikla na přelomu 20. století, ale její poetika promlouvá k mnohým čtenářům dodnes. Ovšem lahodí oku těmto čtenářům také dnešní příroda a zemědělská krajina? Za více než sto let došlo k mnoha výrazným změnám krajinného rázu. V dnešní době je u nás stále méně úhorů s pasoucím se dobytkem a modravé porosty lnu nahradila žluť zcela jiné plodiny.

Proto nám na pultech nabízejí jen ideálně kulatá kalibrovaná jablka, pravidelně oválné mrambory, banány správně zahnuté a dokonale rovné okurky. A proto se ročně vyřadí kolem 300 milionů tun potravin, které podobné požadavky nesplňují! Ve Francii se to pokusili změnit.

V EU končí ročně 90 milionů tun potravin v odpadu, viz Europa.eu (2014). V potravinových obchodech se z prodeje vyřazuje množství zdravotně nezávadných, ale z různých důvodů neprodejných potravin. Stojí za tím mnohdy zbytečně natěsnané zboží na nákupní ploše, nedůslednost včasné kontroly trvanlivosti, špatný odhad objednávek zboží, systém zarovnání zboží ve skladech nebo zbytečné přesypávání mezi bedničkami. Z hlediska legislativy je rozdíl mezi potravinami a odpadem, že potraviny jsou určené ke…

Slovo pedogeneze pochází z řečtiny, je složeno z částí pedo – půda a geneze - vznik. Vznik půd, na kterých je člověk od nepaměti bytostně závislý, a to dokonce i v dobách kdy o zemědělství nemohla být ani řeč. V dobách kdy byl člověk odkázaný na lov zvěře a sběr planě rostoucích plodů.

Je vám známo, jaká je vaše hladina cholesterolu? Na celém světě totiž trpí zvýšenou hladinou cholesterolu na 70 milionů dospělých lidí a pouze třetina z nich má problém pod kontrolou. Povšimněte si, že píšeme záměrně ‚zvýšenou hladinou cholesterolu‘, jelikož cholesterol sám o sobě je pro naše tělo prospěšný – tělo ho potřebuje k výrobě řady hormonů, vitamínu D ale hlavní je, že cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky (!) a je velmi důležitý při tvorbě buněčných membrán. Proč bychom se s ním tedy…