PŘÍRODA.cz

I když se to zdá neuvěřitelné, hlodavec měřící na délku s ocasem přes půl metru se může ztratit. Krysa dinagatská se dokázala zmizet lidským očím na dlouhých sedmatřicet let, a dokonce již byla považována za vyhynulou. Jediný živý exemplář, podle kterého byl druh detailně popsán, se podařilo odchytit v roce 1975. Od té doby jako by roztomile vypadající krysička zmizela ze světa. Teprve letos se ji podařilo náhodou znovu-objevit, a to štěstí měli právě čeští vědci.

Na exkurzi do národní umělecké galerie si obvykle nebereme pastelky, a nedokreslujeme legrační kníry na obrazy. Ani u muzejních výstav nebývá zvykem odnášet si pod kabátem suvenýr v podobě několika zdařilých exponátů. Patří to ke slušnému chování, stejně jako neplivat oříšky na koberec o přestávce v divadelním foyer. Schválně se ale podívejte, že v obrazárně neuvidíte žádný piktogram s přeškrtnutou pastelkou. Ačkoliv k tomu nenabádá žádná cedulka, považujeme prostě za normální omezit tyto aktivity…

HODONÍN/PÍSEK - Ideální výběh či ubikace chovance zoologické zahrady z přísně komerčního a provozního pohledu neodpovídá tomu, co obvykle v Zoo vidíme. A buďme za to rádi. Představme si celu, vybavenou snadno omyvatelnými kachlíky, mírně svažité podlahy s odtokovými kanálky, hygienické prostředí hraničící s naprostou sterilitou. Minimální prostor, stálé osvětlení a přirozeně, prosklené stěny, abychom na zvíře uvnitř neustále co nejlépe viděli. Údržba a náklady na fungování takové „ubikace“ jsou…

Pedologie, tedy věda studující vznik a vývoj půd, je dnes již velmi obsáhlá. S růstem množství informací, které daný vědní obor nashromáždil, zvětšuje se i potřeba tyto informace uspořádat a třídit. Z nashromážděných znalostí a dat, které jsou na základě určitých principů tříděny do různých škatulek, se pak vytváří různé klasifikace, rejstříky a systémy.

PRAHA/PÍSEK - Jak může změna politického zřízení na daném ovlivnit rozmnožovací schopnosti ptactva? I když se toto spojení pochopitelně zdá velmi zavádějící, podle studie uveřejněné v prestižním žurnálu Biological Conservation prodělali zpěvní ptáci v v bývalém východním Německu a Československu na přelomu let 1989/1990 určitou změnu. Pojďme se tedy podívat, nakolik spekulativní název tohoto článku je, a jak souvisí pád komunismu, velikost ptačích mozků a počet vyvedených mláďat.

Samička varana komodského Aranka ze Zoo Praha je světovou rekordmankou. Jedná se totiž o nejúspěšnější varaní matku mimo Indonésii. Ač pochází z Asie, již řadu let žije v Praze a její šestá snůška je celosvětově nevídaný úspěch.

Syndrom bílého nosu již delší dobu decimuje populace netopýrů v Americe, Evropu sice již také zasáhl, ale zdá se, že naši netopýři jsou vůči němu imunní.

PRAHA/PÍSEK - Životní prostředí ve městech bychom asi nepovažovali z hlediska biologické rozmanitosti za nějak významné území. Opak je ale pravdou, právě heterogenita a celková členitost měst vytváří díky parkovým ostrůvkům efekt oázy zeleně. Zajisté, že městské prostředí je do značné míry degradované, ale i tak v něm nalezne úkryt řada živočichů a rostlin. Příkladem takového města je Praha.

I když v minulých článcích bylo mnohokrát poukazována spíše na jejich negativní význam v tomto prostředí, tam kde vyloženě nekonkurují vzácným druhům rostlin a živočichů pískoven mají jako jinde i své místo. Rozptýlené zeleň v polích v blízkosti pískoven nebo osamělé stromy na jejich březích či okrajích stěn mohou být pro pískovny přínosem.

Jak vniká půda? Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Velmi záleží, koho se zeptáte. Možných definic je totiž hned několik a všechny jsou správné. Uvedeme si definici geologickou. Ta říká: Půda je akumulace sypkého materiálu vzniklého na zemském povrchu mechanickým i chemickým zvětráváním hornin (i přemístěných) a obsahující různě velkou příměs organických látek. Tato definice je správná. Vše co je v ní řečeno, je pravda.