PŘÍRODA.cz

I s tímto opeřencem z čeledi rybákovitých se můžete setkat na několika místech České republiky.

Mnohé rostliny vábí opylovače, jako jsou ptáci nebo hmyz, výraznými barvami květů. Když chce ale rostlina přilákat netopýra, barvy nepomohou. Liány tropického deštného lesa používají k tomuto docela jiný trik.

„Kde se vlastně hledají zkameněliny? To je hledáte jen tak v zemi? A můžu si i já najít nějakou?“, ptají se lidé téměř pokaždé, když slyší, že se člověk zabývá paleontologií. Odpovědi na všechny tři otázky jsou přitom velmi jednoduché.

Asi každého napadne při titulku tohoto článku, že jde o houby. Odborníci se v této otázce rozcházejí. Jejich názory si můžete přečíst zde. Ale asi stejně bude záležet jen na Vás, komu dáte zapravdu.

V neděli se ve tři ráno posouvají ručičky hodin o hodinu zpět. Jestli také patříte mezi ty jedince, kteří se s posunem času hůře vyrovnávají, najdete v tomto článku pár zajímavých tipů, jak se s tímto fenoménem vyrovnat. A navíc se můžete dočíst i několik perliček týkajících se letního a zimního času.

Výzkum stabilních izotopů je v posledních třiceti letech stále na vzestupu a neustále přibývá nových a nových vědeckovýzkumných prací a následně i praktických aplikací. Většina studií v ekologii rostlin je zaměřená na výzkum stabilních izotopů vodíku, kyslíku, uhlíku a dusíku.

Vědci z americké univerzity objevili spojení mezi kopírováním chromozómů a skokovým růstem zraněných rostlin. Hádanka tak byla rozluštěna. Nyní se dokázalo, že zranění nemusí být pro rostlinu jen nevýhodou. Mnohé rostliny naopak vyrazí po okusování čtyřnohých zvířat do výšky. A kupodivu více, rychleji a zároveň jsou tyto rostliny i plodnější.

Hnízdní parazitismus je typický pro kukačky, které nakladou svá vejce do hnízd jiných ptáků. Ale nejen pro ně. Někteří ptáci si kvůli obraně a ochraně svých hnízd vytvořili určité schopnosti. traduje se, že některé druhy opeřenců dokážou rozpoznat cizí vejce. Co je na tom pravdy se dozvíte při dalším čtení.

V nejnovějších textech týkajících se čechratky podvinuté se uvádí, že se jedná až o smrtelně jedovatou houbu. Především tedy v syrovém stavu. Dříve byla považována za jedlou a lidé ji i často sbírali. U některých ale tato houba vyvolává právě až smrtelnou alergicko-imunitní reakci organismu.

Divoké husy šetří tímto způsobem letu energii. Naopak holubi se nenaučili létání v hejnech efektivně využívat, mávají častěji křídli a tím plýtvají vlastní energií.