Rubrika: VŠE ŽIVÉ A NEŽIVÉ
Divocí koně se vrací z Čech do přírody Mongolska
2. červenec 2012, Martin SingrZoo Praha loni úspěšně transportovala čtyři koně Převalského do mongolského Khomiin Talu. Letos se chystá přeprava čtyř klisen do národního parku Gobi B. Součástí akce bude i přistání na nezpevněném povrchu v Bulganu.
Nevíte o chocholouších?
10. červen 2012, Česká společnost ornitologickáChocholouš obecný (Galerida cristata) se stal v posledních letech jedním z nejsmutnějších symbolů úbytku našich dříve běžných druhů ptáků. Přibližně do poloviny šedesátých let minulého století se jednalo o hojného a plošně rozšířeného stálého ptáka žijícího v bezprostřední blízkosti člověka. Mezi nejoblíbenější životní prostředí chocholoušů patřily nízké řídké ruderální porosty kolem nádraží, cest a silnic, ale i prostředí nových sídlišť a městských průmyslových zón. Během posledních desetiletí…
Galapážští drozdi opět v zájmu vědců
24. květen 2012, Mgr. Radomír DohnalGalapážské ptactvo už jednou do historie, alespoň té týkajíc se biologického bádání, vstoupilo. Zdejší pěnkavy proslavila Darwinova evoluční teorie, když si povšiml jejich rozmanitých zobáků. Všechny zásluhy však nepatřili jen pěnkavám, svou roli při tom sehráli také drozdi. A právě ti teď, po 176 letech, zažívají svůj „comeback“ do světa vědecké pozornosti.
Faktory ovlivňující výběr druhu v dendrochemických studiích
21. květen 2012, Ing. Lenka KubištováPrimární výhodou použití stromů ke studování změn prostředí je délka záznamu, kterou mohou poskytnout. Může být získána linie, která předchází klimatický záznam, industriální aktivitu a změny ve využití krajiny ve většině regionů. Proto jsou dendrochemické studie stále aktuální. Pro stanovení obsahu jednotlivých prvků v letokruzích je třeba mít na paměti možnosti a omezení, která s sebou přinášejí jednotlivé metody s přihlédnutím ke druhu stromu, aby nedocházelo k mylným interpretacím získaných…
Čeští badatelé náhodou objevili čtyřicet let neviděného hlodavce
25. duben 2012, Mgr. Radomír Dohnal I když se to zdá neuvěřitelné, hlodavec měřící na délku s ocasem přes půl metru se může ztratit. Krysa dinagatská se dokázala zmizet lidským očím na dlouhých sedmatřicet let, a dokonce již byla považována za vyhynulou. Jediný živý exemplář, podle kterého byl druh detailně popsán, se podařilo odchytit v roce 1975. Od té doby jako by roztomile vypadající krysička zmizela ze světa. Teprve letos se ji podařilo náhodou znovu-objevit, a to štěstí měli právě čeští vědci.
Proč nemají tamaríni rádi cukrovou vatu aneb tajemství úspěšného chovu drápkatých opic
27. únor 2012, Mgr. Radomír DohnalNa exkurzi do národní umělecké galerie si obvykle nebereme pastelky, a nedokreslujeme legrační kníry na obrazy. Ani u muzejních výstav nebývá zvykem odnášet si pod kabátem suvenýr v podobě několika zdařilých exponátů. Patří to ke slušnému chování, stejně jako neplivat oříšky na koberec o přestávce v divadelním foyer. Schválně se ale podívejte, že v obrazárně neuvidíte žádný piktogram s přeškrtnutou pastelkou. Ačkoliv k tomu nenabádá žádná cedulka, považujeme prostě za normální omezit tyto aktivity…
Co je to enrichment aneb jak si hrají šimpanzi
16. únor 2012, Mgr. Radomír DohnalHODONÍN/PÍSEK - Ideální výběh či ubikace chovance zoologické zahrady z přísně komerčního a provozního pohledu neodpovídá tomu, co obvykle v Zoo vidíme. A buďme za to rádi. Představme si celu, vybavenou snadno omyvatelnými kachlíky, mírně svažité podlahy s odtokovými kanálky, hygienické prostředí hraničící s naprostou sterilitou. Minimální prostor, stálé osvětlení a přirozeně, prosklené stěny, abychom na zvíře uvnitř neustále co nejlépe viděli. Údržba a náklady na fungování takové „ubikace“ jsou…
Typy půd
13. únor 2012, Jan HladkýPedologie, tedy věda studující vznik a vývoj půd, je dnes již velmi obsáhlá. S růstem množství informací, které daný vědní obor nashromáždil, zvětšuje se i potřeba tyto informace uspořádat a třídit. Z nashromážděných znalostí a dat, které jsou na základě určitých principů tříděny do různých škatulek, se pak vytváří různé klasifikace, rejstříky a systémy.
Jak souvisí pád komunismu, velikost ptačího mozku a počet ptáčat v hnízdě?
9. únor 2012, Mgr. Radomír DohnalPRAHA/PÍSEK - Jak může změna politického zřízení na daném ovlivnit rozmnožovací schopnosti ptactva? I když se toto spojení pochopitelně zdá velmi zavádějící, podle studie uveřejněné v prestižním žurnálu Biological Conservation prodělali zpěvní ptáci v v bývalém východním Německu a Československu na přelomu let 1989/1990 určitou změnu. Pojďme se tedy podívat, nakolik spekulativní název tohoto článku je, a jak souvisí pád komunismu, velikost ptačích mozků a počet vyvedených mláďat.
Světová rekordmanka Aranka bude mít další dráčata
6. únor 2012, Martin SingrSamička varana komodského Aranka ze Zoo Praha je světovou rekordmankou. Jedná se totiž o nejúspěšnější varaní matku mimo Indonésii. Ač pochází z Asie, již řadu let žije v Praze a její šestá snůška je celosvětově nevídaný úspěch.










