PŘÍRODA.cz

V mediích a ve zprávách tiskových agentur se minulý týden objevila zpráva o tom, že němečtí klimatologové prokázali, že o víkendech je horší počasí než ve všední dny, více prší a je větší oblačnost. O denním a ročním chodu oblačnosti, teplot nebo srážek už bylo napsáno opravdu mnoho. Ale o jejich týdenním chodu?

Na jaře to bývá právě on, kdo se mezi prvními ptáky vrací ze zimovišť a vítá jaro svým "cilp calp cilp calp".

Již časně zjara naplňuje naše lesy jasný zvuk strakapoudího bubnování do stromů. Nás nehojnější datlovitý šplhavec tímto způsobem láká do svého teritoria samičky.

Tato půvabná sova žije velmi skrytě. "ouška", vlastně jen chomáčky per, nemají pro vynikající sluch kalouse ušatého žádný význam. Skutečné uši jsou umístěny po stranách hlavy a dokážou zachytit i nejtišší zapískání vzdáleného hraboše.

Havran polní je typickým obyvatelem otevřené kulturní krajiny. Jeho velmi hlasité krákání rozléhající se zimními parky je nám všem velmi dobře známé. Každého večera se havrani ve velkých hejnech usazují na stromy ke spánku.

Následující březnový týden slibuje odpolední teplotu až na 15 °C, po ránu ale teplota vzduchu bude klesat ještě k 0 °C. Právě jarní měsíce jsou charakteristické relativně velkou denní teplotní amplitudou, tedy rozdílem nejnižší a nejvyšší denní teploty.

Plaché stvoření, které v lese spíše než uvidíme, uslyšíme. Na jaře se totiž přidává svým hlasitým zpěvem k ostatnímu ptactvu. Vyznačuje se také "bubnováním" typickým pro většinu datlovitých, kdy tluče zobákem do větve, která zvuk opakuje a zesílí.

Norník rudý je jediným norníkem, který se vyskytuje i na území naší republiky.

Hranostaj žije na celé severní polokouli, ale přesto se s ním lze setkat jen vzácně. Hranostaj bývá často zaměňován s lasicí kolčavou, ačkoliv se dá snadno poznat podle černé špičky ocasu.

Už antropomorfický nadpis příspěvku "rysi masakrují tisíce kusů srnčí zvěře" Miroslava Ryšavého z 14.2.2007 naznačuje, že něco není v pořádku.