PŘÍRODA.cz

Dokážete od sebe rozeznat ultrazvukové snímky zárodků různých druhů zvířat? Vyzkoušejte si to v našem novém poznávacím testu.

Myslíte, že by šlo vyrobit z PET lahve diamant? Zní to šíleně, ale teoreticky možné to je. Jakoukoli věc, která obsahuje uhlík, lze totiž za určitých okolností „přetavit“ na tento vzácný nerost. Stačí jen vytvořit teplotu kolem 1 300 °C, vyvinout obrovský tlak a rázem máte čirý krystal uhlíku.

Možná jste se již s tímto novým trendem ve vzdělávání předškoláků setkali. Dnešní článek se snaží co možná nejobjektivněji popsat chod a základní principy lesních mateřinek. Na internetu se diskutující v podstatě rozčlenili na dva nesmiřitelné tábory, zastánce a odpůrce této pedagogiky. Je však pravdou, že nad lesními mateřskými školami visí Damoklův meč.

Toto zjištění stanovili vědci po výzkumu hlasových záznamů žab z rodu Eleutherodactylus coqui žijících na Karibských ostrovech. Usoudili, že příčinou je oteplování Země a bohužel to může mít negativní dopady na tamější žabí populace.

Ve svém díle „Die Chemie in ihrer Anwendung auf Agrikultur und Physiologie“ z roku 1840, Justus von Liebig popisuje nevyváženou bilanci mezi zásobou živin v půdě a jejich opětovným doplněním v té době běžně aplikovaným statkovým hnojem. Za hlavní faktor ztráty živin z půdy, označil živiny obsažené ve sklizených zemědělských produktech.

Mezi nepřebernými africkými druhy antilop vyniká nejen svými atletickými schopnostmi antilopa skákavá. Místní ji označují jako spring buck, přičemž slovo spring v místním dialektu neoznačuje jaro, ale skok. Antilopa skákavá žije na savanách a polopouštích v Africe, konkrétně v Angole, Namibii, Botswaně a JAR. 

Letošní houbařská sezóna se konečně přihlásila o slovo. Dlouhodobá vedra či velmi teplé počasí, které u nás panuje po celé prázdniny střídají kratší doby ochlazení doprovázené srážkami, které dostatečně připravili půdu pro růst hub. Kde a které druhy hub aktuálně rostou se dozvíte v dnešním článku.

Může jeden jediný člověk něco změnit? Deštné pralesy kdysi pokrývaly 14 % zemského povrchu – prostřednictvím lidského přičinění se však toto číslo postupem času snížilo na pouhých 6 %. Pokud budeme pokračovat v současném tempu ničení, nebudeme mít do roku 2060 žádné.

ato kniha-průvodce, která vznikla ze spolupráce sochařky, geologa a historičky umění, nabízí jiný prostor pro vnímání současného umění a představuje umělecká díla, která zasněně čekají na jarní prudké deště či první sníh, než se rozpadnou a splynou znovu s lesem a se zemí...

Kdo by neznal lyrickou báseň Josefa Václava Sládka opěvující krásu a rozmanitost přírody a zemědělské krajiny České republiky. Tato báseň vznikla na přelomu 20. století, ale její poetika promlouvá k mnohým čtenářům dodnes. Ovšem lahodí oku těmto čtenářům také dnešní příroda a zemědělská krajina? Za více než sto let došlo k mnoha výrazným změnám krajinného rázu. V dnešní době je u nás stále méně úhorů s pasoucím se dobytkem a modravé porosty lnu nahradila žluť zcela jiné plodiny.